Novodobý hon na čarodějnice, který už deset trvá ve Spojených státech a v Irsku pod krycím názvem pedofilie kněží, se začíná pomalu ale jistě vybarvovat. Pouze s tím rozdílem, že orgie obvinění, které se rozpoutaly za ?velkou louží? i před ní, měly masivní podporu zpravodajských agentur a všech médií, zatímco osvobozující rozsudky diecézí a kněží, kteří své případy hnaly před soud, média obestírají zájmem, který se vyznačuje cudností skoro dokonalou.
Většině amerických diecézí, které nepřistoupily na dobrovolné mimosoudní odškodnění, a šly před soud, bylo přiznáno, že nemusí platit odškodné osobám, které tvrdily, že se staly oběťmi sexuálního obtěžování ze strany jejich kněží. A ty diecéze, které naopak vyšly vstříc údajným obětem a jejich přičinlivým advokátům, aniž by orgány činné v trestním řízení prokazovaly, zda skutečně došlo k trestnému činu, platí odškodné zcela dobrovolně, což média nejen že neocenila, ale naopak zcela lživě mluvila o vyplácených částkách tak, jako by se jednalo o soudem nařízené odškodné.
Pravdou je však také to, že údajné oběti a jejich obratní advokáti, neusilují ani tak o trestní postih těch, od nichž měly utrpět újmu, ale právě a jenom o tučné odškodné. To je přinejmenším zvláštní, byť médii také cudně přehlížená skutečnost.
Zdá se, že realita jde svou vlastní cestou. A má i svá vyústění. Jako např. v Irsku, kde byl 7.června t.r. vynesen rozsudek právě proti jedné z údajných obětí. Ke čtyřem rokům vězení tam byl odsouzen 34 letý narkoman Paul Anderson za pomluvu a křivé svědectví proti knězi jménem X. Otec X. ve svém závěrečném svědectví řekl, že ?by snadněji nesl, kdyby měl být zastřelen, nežli snášet utrpení, které jemu a jeho blízkým působilo jeho veřejné ostouzení?. Otec X. před soudem žádal o milost pro Paula Andersona, ale nešetřil ostrými slovy na adresu arcidiecéze, která jej ve jménu špatně chápané ?nulové tolerance? donutila opustit veškerou pastorační činnost, aniž by čekala na výrok soudu, a vystavila jej tak čtyřem letům izolace, obtížených veřejným podezřením a zostuzením. Jediní komu otec X. poděkoval byli příslušníci policie, kteří svým šetřením odhalili vykonstruovanost celého obvinění, čímž mu ? jak řekl doslova - ?vrátili život?. Případ otce X. není zdaleka jediný.
Rozsudek nad Andersonem měl pozitivní důsledek. V Irsku totiž pár dní poté tři další údajné oběti vzaly zpět svá obvinění v občansko-právním procesu o odškodnění, který byl veden proti o.John Kinsellovi, knězi z diecéze Ferns, kterého ostouzeli ve vykřičeném filmu BBC (Sex Crimes and Vatican). Také o.Kinsella tvrdil od samého začátku, že je zcela nevinný.
Hon na pedofilní kněze má však kromě ostouzení církve další nepříjemný a ryze praktický dopad a to na oblast charitativní činnosti církve. Nedlouho po odvysílání zmíněného filmu BBC bylo v Itálii obviněno několik kněží. Nejznámější z nich je kněz (don Gelmini), který proslul v této zemi dlouholetým nasazením v pomoci drogově závislým. Jeho obvinění z údajného nikoli pedofilního - jak se takřka vždycky a nepřesně říká - ale sexuálního, a ve většině případů homosexuálního obtěžování, pochází právě od jednoho z nich. Kdo zná toto prostředí ví, že drogově závislí mají jedinou starost: obstarat si peníze na dávky.
Právě na tomto poli se ukazuje, jak ti, kterým kněží, řeholníci a řeholnice pomáhají, začínají se nyní obracet proti svým dobrodincům, pobídnuti mediální masáží, jako např. tou, kterou lze číst na billboardech ve Spojených státech, kde advokátské kanceláře nabízejí: ?Chceš se stát milionářem? Pošli svého syna do semináře a za rok přijď k nám.?
Důsledkem tohoto honu na čarodějnice je však nejenom to, že nemálo nešťastníků se skutečně snaží přijít k penězům tím, že vydírá církevní instituce, ale také to, že sílí neochota řeholních osob a kněží věnovat se charitativní činnosti, směřující k této problémové mládeži. Ze strachu, že budou obviněni, a diecéze za ně bude platit astronomické sumy, se zvláště v USA začínají mnozí kněží a řeholnice zdráhat vycházet do ulic, aby tam vyhledávali a poskytovali materiální pomoc drogově závislé mládeži, protože tu existuje opravdu velké riziko, že některému z mladých delikventů přijde na mysl pokusit se obstarat si peníze právě pomocí výhrůžek smyšleného obvinění ze sexuálního zneužívání, po jehož skutkové podstatě se vlastně ani pátrat nemusí.
Tato sociální či spíše asociální dynamika by měla vést žurnalisty i orgány činné v trestním řízení k veliké opatrnosti a rezervovanosti i v těch několika málo případech černých ovcí, které se vyskytly. Pokud se totiž z ideologických důvodů dává průchod honům na kněze, mohly by přijít k bankrotu také nesmírné poklady církevní charity a solidarity, ze kterých čerpá celá společnost.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
