O významu Mítinku za přátelství mezi národy hovoří pro Vatikánský rozhlas předsedkyně organizační komise Mítinku Emilia Guarnieri:
Mítink se zrodil z misijního a ekumenického podnětu v rámci všeobjímající universality, ze setkání se vším a se všemi. Řekla bych, že právě tento podnět představuje DNA naší zkušenosti a našich dějin. A potom je to bohatství vztahů, které se tady v těchto letech podařilo navázat a budovat, vzájemná vstřícnost a přejícnost všech účastníků vytváří nezaměnitelnou atmosféru této universality.
Benedikt XVI. několikrát zdůraznil důležitost výchovy k osobním ctnostem. Je Mítink dobrou příležitostí k tomu, aby víra ukázala svou veřejnou dimenzi?
Myslím, že tyto dvě věci od sebe nelze oddělovat, neboť k tomu, aby se křesťanské svědectví mohlo vyjádřit také veřejně, musí mít jedinec zkušenost víry v míře vysoce osobní. My jsme se vždycky učili, že pokud se ? obrazně řečeno ? nejde s vírou na trh a neriskuje se, pokud se víra nestane kulturou, upadne do sterility a není schopna čelit kulturním a etickým výzvám, před něž nás dnešek staví.
Jakou důležitost má dnes odpovědnost křesťanských laiků v životě církve?
Myslím, že opravdu velkou, ale myslím, že je přitom třeba správně chápat jeden aspekt magisteria Benedikta XVI., jakož i jeho předchůdce, kterému nás vždy učili: odpovědnost laiků není problém ideologické povahy. Odpovědnost křesťanských laiků je právě v tom, že přinášejí svědectví lidské zkušenosti a lidských zkušeností, protože lidské zkušenosti vytvářejí také prostor, a jsou znamením určitých konstruktivních možností. Myslím, že svět má dnes zapotřebí nikoli ideologii, ba ani ne křesťanské ideje. Svět má zapotřebí křesťanů. Potřebuje lidi, kteří jsou opravdu schopni strávit se pro ideál, kteří jsou ochotni pracovat pro druhé, kteří věří, že život může být pozitivní, že budoucnost může být dobrá, že pravda je údělem, pro který jsme stvořeni. Myslím, že velkým úkolem je právě toto. Mnohokrát, i když je řeč např. o křesťanských kořenech Evropy, dělá se jakoby šlo o svého druhu ideologickou debatu, jakoby tvrzení o křesťanských kořenech bylo zároveň odmítnutím všeho jiného. Problém je, že křesťanské kořeny mají lidský charakter, patří k lidem, jsou dějinami, jsou lidem, který je zbudoval! Myslím, že toto je přínos, který mají křesťané nabízet. Ostatně, to co nám zanechal jako odkaz Jan Pavel II., když v roce 1982 navštívil mítink, spočívá právě v poslání budovat civilizaci pravdy a lásky.
odeslat článek
vytisknout článek
