Drazí bratři a sestry,
Dnes nám liturgie nabízí k rozjímání 15.kapitolu Lukášova evangelia, jednu z nejvznešenějších a nejdojemnějších stránek celého Písma svatého. Je krásné pomyslet na to, že v celém světě, kdekoli se křesťanské společenství shromažďuje ke slavení nedělní eucharistie, rozeznívá se dnes tato dobrá zpráva pravdy a spásy: Bůh je milosrdná láska. Evangelista Lukáš zahrnul do této kapitoly tři podobenství o božském milosrdenství: dvě kratší - o ztracené ovci a ztracené minci - se vyskytují také u Matouše a Marka, třetí, dlouhé a propracované podobenství o milosrdném Otci, nazývané také ?podobenství o marnotratném synu? se objevuje pouze u něho. Z tohoto evangelního úryvku zdá se jako bychom slyšeli samotný hlas Ježíše, který nám zjevuje tvář Otce svého i Otce našeho. Proto vlastně On přišel na svět, aby nám pověděl o Otci, aby jej dal poznat nám, ztraceným synům; vzkřísil v našich srdcích radost, že k němu patříme, naději, že nám bude odpuštěno a dostane se nám opět naší plné důstojnosti a nakonec touhu, abychom navždy přebývali v jeho domě, který je také naším domem.
Tato tři podobenství o milosrdenství vyprávěl Ježíš proto, že farizeové a znalci zákona mluvili špatně o Něm, když viděli, jak k sobě pouští hříšníky a dokonce společně s nimi zasedá ke stolu (srov. Lk 15,1-3). Vysvětlil jim tedy svým typickým slovníkem, že Bůh nechce, aby se ztratilo byť jen jediné z jeho dětí a že jeho duch překypuje radostí, když se hříšník obrátí. Pravým náboženstvím je tedy souznění s tímto Srdcem ?bohatým na milosrdenství?, které po nás žádá milovat všechny, i ty nejvzdálenější, včetně nepřátel, a napodobovat tak nebeského Otce, který respektuje svobodu každého a všechny přitahuje k sobě nepřemožitelnou silou své věrnosti. Toto je cesta, kterou Ježíš ukazuje těm, kdo chtějí být jeho učedníky: ?Nesuďte.. nezavrhujte? odpouštějte a bude vám odpuštěno; dávejte a dostanete? Buďte milosrdní jako milosrdný váš Otec? (Lk 6,36-38). V těchto slovech nacházíme velmi konkrétní ukazatele našeho každodenního jednání jakožto věřících.
V naší době má lidstvo zapotřebí, aby bylo mohutně hlásáno a dosvědčováno milosrdenství Boha. Tuto pastorační naléhavost prorocky vytušil milovaný Jan Pavel II., který byl velkým apoštolem božského Milosrdenství. Milosrdnému Otci věnoval svou druhou encykliku a během celého svého pontifikátu byl misionářem lásky Boží ke všem národům. Po tragických událostech z 11.září 2001, které zatemnily úsvit třetího tisíciletí, vybídnul křesťany a lidi dobré vůle, aby věřili, že Boží Milosrdenství je silnější než každé zlo, a že spása světa se nalézá pouze v Kristově kříži. Panna Maria, Matka Milosrdenství, kterou jsme včera rozjímali jako bolestnou matku pod křížem, kéž nám vymůže dar důvěřovat vždycky v lásku Boha a pomáhá nám být milosrdnými jako náš Otec, který je v nebesích.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
