?Křesťané a muslimové jsou povoláni šířit kulturu pokoje? ? tak zní titul Poselství kard. Jean Louis Taurana, předsedy Papežské rady pro mezináboženský dialog, všem muslimům u příležitosti jejich svátku
Id al-Fitr, kterým se za několik dní skončí období Ramadanu. Kard. Tauran poskytl Vatikánskému rozhlasu rozhovor, ve kterém nejprve přiblížil ducha tohoto poselství:
Je to poselství duchovní solidarity, které zdůrazňuje dvě priority: výchovu a příklad, obě jsou posláním věřících. Především výchova, přijetí druhého, respektování jeho přesvědčení. V textu je řeč o sdílení specifického bohatství jedněch s druhými. Potom je zde příklad: věřící mají být věrni svým lidským a náboženským povinnostem a dokazovat solidaritu zejména životem odpovídajícím Stvořitelovu plánu. To jsou tedy aspekty výchovy a svědectví.
V poselství také čteme, že náboženskou svobodu nelze omezovat na svobodu kultu, protože ?je jedním z podstatných prvků svobody svědomí?. Můžete to blíže specifikovat?
Svoboda kultu je možnost mít kostel nebo mešitu, čili přístupný chrám. To je velmi důležité, ale je to jen jeden aspekt náboženské svobody, protože náboženská svoboda je v první řadě svobodou lidského svědomí zvolit si či nezvolit Boha. Svoboda náboženství je pak také absence jakéhokoli nátlaku společnosti či státu na svědomí lidské osoby a je tedy uznáním její sociální dimenze. Neznamená tedy jenom mít přístupný kostel, ale také vykonávat charitativní činnost, mít vlastní školy a nemocnice, účastnit se veřejné diskuse. Náboženská svoboda je vlastně svoboda sociální.
Jak zjednat platnost principu reciprocity?
Jak známo, princip reciprocity spočívá v tom, že stejná práva a privilegia platí v jedné i v druhé zemi. Tento princip je proto uskutečňován prostřednictvím diplomacie. Svatý stolec, který má vztahy s mnoha vládami, může předkládat jejich pozornosti tento princip, který je ve skutečnosti principem vyváženosti.
Poselství poukazuje na to, že používat násilí nelze nikdy z náboženských důvodů, poněvadž to uráží obraz Boží v člověku. Jak dnes přemáhat terorismus?
Nejprve hledáním toho, proč terorismus existuje. Častokrát je terorismus jen projevem určité situace nespravedlnosti. To neznamená terorismus ospravedlňovat, ale je třeba uznat, že terorismus vzniká tam, kde existují nevyřešené situace. Je tedy zapotřebí především hledat východisko z těchto situací. Potom je třeba vychovávat k právu na život, vychovávat k lidské důstojnosti, aby bylo zřejmé, že pouze a jedině Bůh je ?Pánem života?. A důležité je odmítat zejména terorismus páchaný ve jménu Božím, jak častokrát řekl a stále opakuje Benedikt XVI.: náboženství a násilí spolu nejdou dohromady.
V poselství vyjadřujete přání po ?zintenzivnění dialogu? mezi křesťany a muslimským světem?
Ano, musíme favorizovat ? jak bylo již také mnohokrát řečeno ? dialog života, dialog jednání, teologickou výměnu a dialog o náboženských zkušenostech. Od svého jmenování do Papežské rady pro mezináboženský dialog jsem sám velice osloven poznáním, že existuje mnoho mezinárodních sdružení mezináboženského dialogu mezi katolickými mnichy a mniškami s bohatou spoluprací a výměnou informací se zasvěcenými osobami jiných náboženství.
Říká kard. Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog.
Přeložil Milan Glaser
odeslat článek
vytisknout článek
