Ctihodní bratři v biskupské a kněžské službě,
Drazí profesoři a studenti Papežského institutu pro posvátnou hudbu!
V památný den 21.listopadu 1985 navštívil můj milovaný předchůdce papež Jan Pavel II. tuto ?aedes Sancti Hieronymi de Urbe?, kde od jejího založení roku 1932 papežem Piem XI. působila vybraná komunita benediktinských mnichů usilovně pracujících na revizi Vulgáty. Stalo se tak v den, kdy sem byl rozhodnutím Svatého stolce přemístěn Papežský institut sakrální hudby, přestože si ve svém starém historickém sídle Apolinářského paláce zachovává historický sál Řehoře XIII., Akademický sál a aulu Magna institutu, která je dodnes takříkajíc jeho ?svatyní?, kde se pořádají slavnostní akademie a koncerty. Velké varhany, které papeži Piu XI. darovala madam Justine Ward roku 1932 byly nyní kompletně restaurovány za velkodušného přispění vlády ?Generalita de Catalunya?. S potěšením proto nyní zdravím zde přítomné představitele zmíněné vlády.
Přicházím na do tohoto zcela rekonstruovaného didaktického sídla Papežského institutu sakrální hudby s radostí. Při této příležitosti dojde k inauguraci a požehnaní impozantních restaurátorských prací, které v posledních letech proběhly z iniciativy Svatého stolce za významné pomoci různých dobrodinců na čele s Nadací pro sakrální umění a hudbu, která pečovala o restaurátorské práce Akademického sálu, kde byl na podium vedle varhan umístěn velký klavír, který daroval milovanému papeži Janu Pavlu II. a ?jeho? Institutu sakrální hudby Telecom Italia Mobil.
Rád bych nyní vyjádřil své uznání panu kardinálovi Zenonu Grocholewskému, prefektovi Kongregace pro katolickou výchovu a vašemu Velkému kancléři za zdvořilá slova na uvítanou, s nimiž se vaším jménem ke mně obrátil. Chci při této příležitosti znovu vyjádřit své uznání a radost nad prací, kterou pod vedením svého předsedy zodpovědně a profesionálně koná akademický sbor. Zdravím rovněž všechny přítomné: rodiny i s jejich dětmi, přátele, zaměstnance, studenty a místní, jakož i představitele Consociatio Internationalis Musicae Sacrae a Foederatio Internationali Pueri Cantores.
Váš Papežský institut kráčí velkými kroky vstříc stému výročí svého založení z vůle svatého Papeže Pia X., který roku 1911 svým Breve Expleverunt desiderii položil základy ?Vyšší školy sakrální hudby?, která byla potom po intervencích Benedikta XV. a Pia XI. zejména apoštolskou konstitucí Pia XI. Deus scientiarum Dominus povýšena na Papežský institut pro posvátnou hudbu, který i dnes aktivně plní své původní poslání ve službách univerzální církve. Přicházejí sem četní studenti z různých částí světa, aby zde přijali formaci v různých oblastech sakrální hudby a sami pak mohli tuto formaci poskytovat druhým ve svých místních církvích. A kolik jich tudy během téměř jednoho století prošlo! S potěšením nyní velmi srdečně zdravím mistra Mons. Domenica Bartolucciho, který díky svému úctyhodnému věku je jakýmsi ztělesněním ?historické paměti? Institutu i mnoha jeho členů, kteří zde působili.
Rád bych na tomto místě připomenul to, co o sakrální hudbě říká 2.vatikánský koncil, jenž v duchu staleté tradice tvrdí, že ?církevní hudební tradice představuje nedocenitelný poklad, který vyniká nad ostatní umělecké projevy především tím, že bohoslužebný zpěv, vázaný na slova liturgie, tvoří nezbytnou a integrující součást slavné liturgie? (Sacrosanctum concilium, 112). Jak bohatá je biblická a patristická tradice, zdůrazňující účinnost zpěvu a sakrální hudby, schopnými pohnout srdcem, pozvednout a proniknout jej takříkajíc na úrovni důvěrnosti života Božího! Dobře si toho byl vědom Jan Pavel II., když poznamenal, že sakrální liturgická hudba vyniká třemi charakteristikami: ?svatostí?, ?opravdovým uměním?, ?univerzalitou?, tedy možností jejího provedení před jakýmkoli lidem nebo druhem shromáždění (srov. rukopis ?Pohnut živou touhou? z 22.11.2003). Církevní autorita právě proto musí dbát o moudré směrování rozvoje tak náročného hudebního žánru, nedávat tento poklad ?k ledu?, nýbrž snažit se do dědictví minulosti zasadit hodnotné novinky přítomnosti a dosáhnout tak syntézy hodné vznešeného poslání, které je mu vyhrazeno v bohoslužbě. Jsem si jist, že Papežský institut pro posvátnou hudbu v harmonickém souladu s Kongregací pro bohoslužbu nepřestane přispívat k ?aggiornamentu? (přizpůsobení) cenných a bohatých tradic sakrální hudby úměrně naší době. Vám, drazí profesoři a studenti tohoto Papežského institutu svěřuji tento náročný a zároveň strhující úkol s vědomím, že pro samotný život Církve představuje hodnotu velikého významu.
Svolávám na vás mateřskou ochranu Madony z Magnificat a přímluvu svatého Řehoře Velikého a svaté Cecílie a chci vás ujistit, že na vás ve své modlitbě neustále pamatuji. Přeji vám do nového, právě se začínajícího akademického roku hojnost všech milostí a všem vám uděluji své apoštolské požehnání.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
