Opravdu neobvyklý ohlas zanechal List, zaslaný 138 učenými muslimy Benediktu XVI. a jiným náboženským vůdcům. V těchto dnech Ekumenická rada církví vyjádřila ocenění tohoto listu, v němž se dá nalézt pokus o upřímný dialog mezi křesťany a muslimy. Tento záměr je patrný již z formulace dokumentu, zdůrazňuje pater Samir Khalil Samir S.J., docent historie arabské kultury a islamologie na univerzitě sv. Josefa v Beirutu:
?Je tu pozitvní základní aspekt: celá struktura Listu jasně hovoří o lásce Boha a lásce člověka k bližnímu. Tato formulace není ve způsobu myšlení a mentální a teologické islámské struktuře obvyklá. Je to vlastně křesťanský výraz říkat Boží láska, zatímco v muslimské tradici je zcela vzácný. Jde tedy o úkon dobré vůle, o hledání společné půdy.
Jaké nové prvky jste našel v tomto Listu?
?Je v něm mnoho kladných aspektů. Především vzhledem k prvnímu listu, zaslanému Beneditku XVI., který byl trochu kritický, tento List nemá žádnou kritiku. Je to návrh hledat to, co je společné oběma náboženstvím. Už v titulu je totiž uveden snad jeden z nejkrásnějších výroků z Koránu, v němž Mohamed mluví ke křesťanům a říká jim: ?Dohodněme se aspoň na jednom, totiž že je jeden Bůh?. Je nutno si také všimnout, že se zvětšila skupina: z 38 z prvního listu je jich nyní 138. Na další pozitivní aspekt je třeba upozornit, totiž že ve skupině je několik laických vědců a tedy nejen imámové a duchovenstvo. Toto je velmi důležité, protože bere v úvahu skutečnost islámu, který nesmí být representován jen imámy a duchovenstvem, také proto, že by hrozilo nebezpečí, že bude formulován mnohem tvrději.?
Může tedy tento list představovat příležitost pro začátek kvalitativního skoku v dialogu mezi křesťany a muslimy?
?Ano, ovšem! Už také proto, že je to inciativa, která nezačíná obranou proti někomu. Jde o klidnou iniciativu a klidná atmosféra je základní, pro všechny zůčastněné. Myslím, že bychom měli nyní přejít od polemik ke kritickému dialogu, kde ?kritický? znamená, že nesouhlasím se vším, co druhý říká, ale kritizuji ho podle svých měřítek, jako mě kritizuje on podle svých měřítek a to tak dlouho dokud nenalezneme společná kriteria. Někdy se tvrdí, že Benedikt XVI. vytyčil tvrdou linii vůči islámu. Já říkám, že nikoliv. Zastávám názor, že ve všem zaujal kritický postoj. My musíme dobře chápat, protože tohle je jeden z velkých omylů: kritika není nedostatkem lásky.
Dá se říci, že začínáme vidět první plody onoho mimořádného proslovu Benedikta XVI. v Řezně?
?Ten proslov byl zásadně formulován a zaměřen na dialog. Někteří mi tvrdili, že onen proslov byl velkým omylem, že od té chvíle se dialog stal nemožný. Nikoliv! Já věřím, že dialog přešel z jakési zdvořilosti ve slovech, z jakéhosi druhu diplomatického dialogu, který není pravým dialogem, protože stačí nějaká maličkost a všechno se zboří, k prvnímu kroku, totiž aby se jasně řeklo, že chceme nabídnout světu projekt. Proto já mohu formulovat svou pozici, která může být i kritická v nějakém bodě, ale jistě ne ve všech, stejně jako ty mi můžeš říci svůj názor o nějakém bodu křesťanství a tak si počínajíce jdeme kupředu. Je to tedy dialog prováděný v lásce a pravdě. Přeji si, aby byl tento dokument opravdu považován za první krok k dialogu, aby se pokračovalo, co možná nejvíce v této linii.?
odeslat článek
vytisknout článek
