Svatý otec jmenuje 24. listopadu nové kardinály. Mezi vybranými je i arcibiskup Raffaele Farina, archivář a bibliotékář Svaté Církve Římské. Narodil se roku 1933 v italské provincii Benevento. V roce 1947 složil věčné sliby v kongregaci Salesiánů. Od roku 1965 byl docentem antické církevní historie a metodologické kritiky na Teologické fakultě Papežské salesiánské univerzity v Římě. Je členem mnoha akademií, asociací a výborů. Za své zásluhy byl v Itálii jmenovaný rytířem Velkého Kříže a podobná ocenění získal i v jiných zemích.
Na otázku s jakými pocity jmenování kardinálem přijímá a jak změní jeho život Vatikánskému rozhlasu arcibiskup
Raffaele Farina řekl:
?Raději nejprve odpovím na druhou část otázky. 21. června při návštěvě Vatikánské apoštolské knihovny a tajného archivu mě Svatý otec jmenoval archivářem a bibliotékářem Svaté Církve Římské a mým nástupcem na místě prefekta knihovny mons. Cesara Pasiniho. Od toho okamžiku se začalo měnit mnoho v mojí každodenní službě Svatému stolci.
Být kardinálem není malá věc a nenechává lhostejným ani mě, který po ní netoužil. Moje pocity jsou ostych, ostych, že jí nejsem hoden, že nejsem hoden takové prestižní funkce a pocty.?
Můžete našim posluchačům přiblížit Vaši funkci, jak se liší Apoštolská knihovna a Vatikánský archiv?
?Chcete specifikovat rozdíl mezi dvěma institucemi, které mi byly svěřeny. Knihovna uchovává především rukopisy (okolo 150 000 kusů), tiskopisy (1 milion a 650 tisíc) náčrtky, rytiny, mince, medaile (okolo 400 000). Není jen teologickou knihovnou, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale spíše humanistickou, charakterizuje jí datum jejího vzniku ? rok 1451 - a je nejvzácnější sbírkou rukopisů na světě.
Tajný vatikánský archiv vznikl uvnitř Vatikánské knihovny, kde byli v jedné tajné místnosti, počínaje od Pavla V., tedy od roku 1612, uchovávané dokumenty vedení církve. Na rozdíl od těchto dokumentů, knihy, rukopisy nebo tisky v knihovně byly vždy dány k dispozici ke čtení těm, kdo o ně požádali. Dokumenty archivu nebyly přístupné veřejnosti (neplatilo to pro církevní hodnostáře) až do roku 1880, kdy Lev XIII. otevřel jeho brány pro studium celému světu. Tajný archiv byl od knihovny oddělen roku 1612, papežem Pavlem V. a od té doby se rozvíjel, jak kvantitativně, tak kvalitativně. V současnosti zabírají jeho dokumenty zhruba 80 nebo 85 kilometrů polic, zatímco knihovna jich zabírá okolo 50.?
Můžete říci jaké poklady uchovává knihovna a archiv? Plánuje se na nejbližší roky nějaké další ?zpřístupnění pro veřejnost??
?Rukopisy uchovávané ve Vatikánské knihovně, se převážně týkají literatury a historie antického Řecka a helénismu, Republiky a Římského impéria, středověku na západě i na východě, humanismu a renesance. Jsou tu dějiny matematiky, přírodních věd, astronomie, medicíny, práva, teologie a filosofie, umění. Jsou tu prvotisky, hodnotné knihy, zakoupené nebo získané výměnou nebo darováním, monografie, monografické řady, periodika, která pojednávají o studiu rukopisů a zejména o rupopisech uchovávaných ve Vatikánské knihovně.
Tajný archiv uchovává všechno, co je předáváno z pokolení na pokolení, papežské dokumenty a dokumenty z Římské kurie, ale i z místních církví po celém světě, z papežských zastupitelství, z minulých staletí i ze současnosti. Jako všechny archivy tohoto světa, otvírá i náš k nahlédnutí pravidelně nové časové úseky, ne po 50 nebo 70 letech, ale po pontifikátech. Nedávno, minulý rok, se k nahlédnutí otevřel pontifikát Pia XI. (do roku 1939), a také malá část pontifikátu Pia XII., ta, která se týká válečných zajatců z druhé světové války.?
Přeložila Markéta Šindelářová.
odeslat článek
vytisknout článek
