Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   25. 4. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

18.1.2008 

Obrazy mluví

Homilie k 2. neděli v mezidobí

Tomáš Špidlík

Když za války hitlerovské trupy obsadily Paříž, jeden z nacistických důstojníků, který se zajímali o malbu, se dozvěděl, že tam zůstal Picasso. Chtěl se ze zvědavosti podívat na jeho obrazy. Přepadl ho v dílně, když mistr stál v hněvivé náladě před novou opravdu kuriosní malbou. Byla tam zmatená smíšenina linií a barev. Měl to být typicky picassovský portrét Evropy z r. 1940, tj. z plného vojenského řádění. Důstojník se s úšklebkem podíval na obraz a optal se jízlivě: ?To jste udělal vy?? Picasso odpověděl stejně sarkasticky: ?To jste udělali vy.? Důstojník vycítil jízlivost a pronesl tvrdě: ?Kdyby ta malba mluvila, mohl bych vás za ni nechat zavřít.? Obrazy opravdu nemluví?

To by jistě nebylo v tradici církve, rozhodně ne v programu východní ikonografie. Tam se opakuje programově text Symenona Soluňského: ?Vyučuj slovy, piš v listech, maluj barvami podle tradice; malba je tak pravdivá jako Písmo, milost Boží je v ní, protože to, co se zobrazuje je svaté.? Kostely jsou ozdobeny obrazy a církev je považuje za svaté. Ve Starém zákoně byly zakázány, protože tu bylo stálé nebezpečí modloslužby. Začaly se však množit v Novém zákoně. Otcové církve to odůvodňovali tím, že při vtělení Krista sám Bůh vymaloval svůj hmotný obraz, který pak napodobujeme. Vznikla také legenda o sv.Lukáši, o kterém se tvrdí, že namaloval první obraz Panny Marie. Odůvodňuje se tím princip: Co se dá vyjádřit slovem, může se podědět i obrazem. Malbám v kostele začali ve středověku říkat ?Bible pro ty, kdo neumějí číst?. Biblické texty mají dvojí vlastnost: učí to, v co máme věřit, ale je v nich současně i zvláštní síla a přítomnost Boží, protože jsou inspirované Duchem svatým. Tytéž dvě vlastnosti se připisují tedy i svatým obrazům: mají učit víru a svým způsobem i zpřítomnit toho, kdo je zobrazen.

Na Východě proto přirovnávali funkci malíře ikon k funkci kněžské. V jedné malířské příručce se píše: ?Kněz nám nabízí Pánovo tělo v liturgické bohoslužbě silou slov, malíř to dělá obrazem.? Klade se tedy požadavek, aby se k malbě připravoval duchovně. Na Athosu byla škola pro ikonografy.Ti se museli často zúčastnit liturgie, modlit se, studovat křesťanskou nauku. Ku konci takového kursu se podrobovali zkoužce tím, že namalovali jako první obraz scénu Proměnění Páně na hoře Tábor. Měl tím umělec dokázat, že je schopen vidět svět ne jenom profánně, ale duchovně, jako ve světle vidění na hoře. Některé obrazy se uctívají v kostelech jako ?milostné?, lid chodí k těm místům na pouť. Odkud berou tu zvláštní sílu? Odpověď je jednoduchá: jsou posvěceny silou modliteb mnoha poutníků. Každá modlitba posvěcuje a posvěcené se stává místem setkání. Považují proto na Východě přenesení svatého obrazu z kostela do muzea za jeho znesvěcení. Píše Pavel Florenskij: ?Obraz, před kterým se nikdo nemodlí, je jako zazděné okno, svět zakrývá. Cílem duchovního života je naopak vidět Boha ve všem jako v obraze.

Tento program se snadno vysloví, zní sympaticky, ale málokdo si uvědomí, jak je obtížný pro člověka, který žije v technické mentalitě. Měl jsem příležitost o tom mluvit v Petrohradě, kde jsem uváděl v národním muzeu výstavu dvou malířů, které osobně dobře znám. Vyslovil jsem přitom tuto myšlenku. Žijeme v době obrazů. Televize nám je přináší z celého světa. Reklamní obrazové plakáty vidíme ve všech ulicích. Návody, jak použít přístrojů, se dávají kresbami. Ale přesto je neuvěřitelné, jak málo umějí lidé obrazy doopravdy číst a jak málo umělců vyjadřuje svými výtvory hluboké zážitky duchovní pravdy. Jeden ze současných ruských myslitelů mne doplnil. Poukázal na to, jak se rozšřily v západních zemích reprodukce starých ikon. Je to móda? On k tomu dodal: Je starý princip, že příroda nemiluje prázdnotu, hned ji hledí něčím sousedním zaplnit. Duchovní prázdnotu dnešních maleb doplňuje reprodukcí starých. Ale i to samo není nejšťastnější řešení. Krásné jsou staré gotické chrámy, ale nedá se to říci o jejich betonových moderních imitacích. Podobně je tomu s řemeslným napodobením starých ikon.

Nezůstávejme však jenom v negaci. Pedagogové si uvědomují, jak bývá nelogicky zanedbávána umělecká výchova ve školách. Studium literatury se omezuje na vypočítávání jmen jako v telefonním seznamu. O obrazech se skroro vůbec nemluví. A evangelium se vysvětluje v kostele, který je často ještě plný obrazů z minulosti, ale nikdo na ně neukáže, jsou tam jakoby nebyly. Zapomnělo se na to, že ve středověku i chudí františkáni nešetřili penězi, aby ve svých chrámech dali možnost pracovat nejlepším umělcům své doby, kteří na stěných vymalovali to, čemu se říkalo Biblia illiteratorum, viditelné čtení Bible pro ty, kdo nechodili do školy. Ale možná to byl právě tento dobře míněný výraz, který časem obrazy znehodnotil. Stávaly se druhořadnými. Intelgentním lidem se má víra hlásat raději slovem. Je to tak evidentní?

Obsahem víry jsou Boží tajemství, které přesahuje pojmové formule. Na koncilech se církev hleděla vždycky shodnout na pevných terminech slovních. Ale nezapomínejme, že i ty jsou symbolum fidei, tedy výrazy obrazné. Když na to zapomene, stane se z telogie, podle slov sv. Řehoře Naziánského, mrtvá technologie; dnes bychom řekli: počítačová hesla, Obrazy malované mají tu výhodu, že zjevují a současně zahalují. Vedou k tedy k meditaci v modlibě, která postupně proniká k pravému pochopení náboženské pravdy. Jen tak se z obrazů profánních stanou obrazy svaté a jenom ty mají mít místo v chrámech.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv duben 24
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti