Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

21.2.2008 

Promluva Benedikta XVI. na setkání s 35. generální kongregací jezuitů

Klementinský sál apoštolského paláce dne 21.února 2008

Česká sekce RV

Drazí otcové generální kongregace Tovaryšstva Ježíšova,

Jsem rád, že se s vámi setkávám dnes, kdy vaše náročné práce vstupují do závěrečné fáze. Děkuji znovu novému generálnímu představenému O. Adolfo Nicolasovi za jeho úvodní slova, kterými tlumočil vaše cítění a váš závazek ve snaze odpovědět na očekávání, která do vás církev vkládá. Mluvil jsem o nich v poselství adresovaném důstojnému O. Kolvenbachovi a jeho prostřednictvím celé vaší kongregaci na začátku vašich prací. Ještě jednou tedy děkuji O.Peter Hans Kolvenbachovi za cennou službu vedení vašeho řádu, kterou konal takřka čtvrt století. Zdravím také členy nové Rady generálního představeného a asistentů, kteří pomáhají představenému v jeho delikátním úkolu řeholního a apoštolského vedení celého Tovaryšstva.

Vaše Kongregace se koná v době velkých sociálních, ekonomických a politických změn; příznačných etických, kulturních a ekologických problémů a konfliktů všeho druhu; ale také intenzivnější komunikace mezi národy, nových možností poznání a dialogu a hluboké touhy po pokoji. Jsou to situace, které v hloubi interpelují katolickou církev a její schopnost hlásat našim současníkům Slovo naděje a spásy. Vroucně si proto přeji, aby celé Tovaryšstvo Ježíšovo, díky výsledkům vaší kongregace, mohlo žít s obnoveným zápalem a horlivostí poslání, pro které jej Duch v Církvi vzbudil a více než čtyři a půl století uchovával v mimořádné apoštolské plodnosti. Rád bych povzbudil vás i vaše spolubratry, abyste pokračovali na cestě svého poslání v plné věrnosti vašemu původnímu charismatu v církevním a společenském kontextu, který charakterizuje počátek tohoto tisíciletí. Jak už vám několikrát řekli moji předchůdci, Církev vás potřebuje, počítá s vámi a nadále se na vás s důvěrou obrací zejména za účelem dosažení oněch fyzických i duchovních míst, kam jiní nepřijdou anebo mají těžkosti přijít. Ve vašem srdci zůstávají vepsána slova Pavla VI.: ?Kdekoli v církvi, i v nejobtížnějších a nejnedosažitelnějších oblastech, na křižovatkách ideologií, v sociálních příkopech, tam kde se střetávají žhavé požadavky člověka a nepomíjivé poselství evangelia - tam byli a jsou jezuité? (3. prosince 1974, ke 32.generální kongregaci).

Formule vašeho Institutu říká, že Tovaryšstvo Ježíšovo je založeno proto, ?aby hájilo a šířilo víru?. V době, kdy se otevíraly nové zeměpisné horizonty se první Ignácovi druhové dali k dispozici Papeži právě proto, ?aby je rozmístil, kde to podle něj bude nejvíce ke slávě Boží a k užitku duší? (Vlastní životopis sv. Ignáce, č.85). Tak byli posláni hlásat Pána národům a kulturám, které ho ještě neznaly. Činili tak s odvahou a horlivostí, které dodnes zůstávají příkladem a inspirací. Jméno svatého Františka Xaverského je neproslulejší ze všech, ale kolik dalších by jich bylo možné ještě zmínit! Nové národy, které neznají Pána, nebo jej znají špatně, takže v něm nedovedou rozpoznat Spasitele, jsou dnes vzdáleny nejen z hlediska zeměpisného, ale i kulturního. Překážkami, které vyzývají šiřitele evangelia, nejsou moře a velké vzdálenosti, ale spíše hranice, které v důsledku chybné či povrchní vize Boha a člověka oddělují víru a lidské vědění, víru a moderní vědu, víru a úsilí o spravedlnost.

Proto církev naléhavě potřebuje osoby s pevnou a hlubokou vírou, seriózní kulturou a ryzím lidským a sociálním cítěním, řeholníky a kněze, kteří věnují celý svůj život, aby stanuli právě na těchto hranicích a dosvědčovali a pomáhali chápat, že právě zde, mezi vírou a rozumem, mezi evangelním duchem, touhou po spravedlnosti a mírotvornou činorodostí existuje hluboká harmonie. Pouze tak bude možné dát poznat pravou tvář Pánovu mnohým, pro něž je dnes ještě skrytá či nepoznatelná. Tomu se tedy má přednostně věnovat Tovaryšstvo Ježíšovo. Věrné svému poslání a tradici musí pokračovat a s velkou pečlivostí formovat své členy ve znalostech a ctnostech, nespokojovat se s průměrností, protože úkol konfrontace a dialogu s velmi odlišnými sociálními a kulturními kontexty a rozdílnými mentalitami dnešního světa patří mezi ty nejobtížnější a nejnamáhavější. Toto hledání kvality i lidské, duchovní a kulturní solidnosti musí charakterizovat celou onu mnohotvárnou formační a výchovnou činnost jezuitů ve vztahu k těm nejrůznějším typům osob, ať už se nacházejí kdekoliv.

Tovaryšstvo Ježíšovo dosáhlo během svých dějin mimořádných zkušeností při hlásání a setkávání evangelia s kulturami světa. Stačí zmínit Mattea Ricciho v Číně, Roberta de Nobili v Indii nebo ?redukce? v latinské Americe. Na to jste právem hrdi. Cítím dnes povinnost povzbudit vás, abyste se znovu pustili po stopách vašich předchůdců se stejnou odvahou a inteligencí, ale také se stejně hlubokou motivací víry a nadšení sloužit Pánu a jeho církvi. Nicméně, když hledáte znamení přítomnosti a činnosti Boha na každém místě světa, i mimo hranice viditelné církve, když se snažíte stavět mosty porozumění a dialogu s těmi, kteří se nehlásí k církvi nebo mají potíže s přijetím jejích postojů a poselství, musíte zároveň věrně přijmout závazek základní povinnosti církve setrvávat ve věrnosti jejímu poslání naprostého přilnutí k Božímu Slovu a úkolu magisteria uchovávat pravdu a jednotu katolického učení v jeho úplnosti. A platí to nejen pro osobní závazek jednotlivých jezuitů. Poněvadž pracujete jako členové apoštolského těla, musíte být také pozorní k tomu, aby vaše díla a instituce uchovávaly stále jasnou a výslovnou identitu, aby se účel vaší apoštolské činnosti nestal pochybným či nejasným a aby mnoho další lidí mohlo sdílet vaše ideály, účinně i s nadšením se s vámi sjednocovat a spolupracovat s vaším závazkem služby Bohu a člověku.

Protože jste mnohokrát pod vedením svatého Ignáce v Duchovních cvičeních konali meditaci ?o dvou praporech?, dobře víte, že náš svět je dějištěm zápasu mezi dobrem a zlem, do něhož jsou zapojeny mocné negativní síly, které zapříčiňují dramatické situace duchovního i materiálního otroctví našich současníků, proti němuž jste mnohokrát vyjádřili ochotu bojovat závazkem služby víře a prosazováním spravedlnosti. Tyto síly se dnes projevují mnoha způsoby, ale se zvláštní zřejmostí zejména prostřednictvím kulturních tendencí, které se často stávají dominantními jako subjektivismus, relativismus, požitkářství a praktický materialismus. Proto jsem vás žádal o obnovu závazku prosazovat a hájit katolické učení ?zejména v klíčových bodech silně napadaných sekularistickou kulturou?, z nichž některé jsem uvedl ve svém dopise. Dnes soustavně diskutovaná a zpochybňovaná témata spásy všech lidí v Kristu, sexuální morálky, manželství a rodiny je zapotřebí prohloubit a vysvětlovat v kontextu soudobé reality, ale zachovat přitom soulad s magisteriem, čímž se předejde vyvolávání zmatků a neklidu mezi lidem Božím. Vím a dobře chápu, že toto je obzvláště citlivý a náročný bod pro vás a pro některé vaše spolubratry, zejména pro ty, kteří působí v oblasti teologického bádání, v mezi náboženském dialogu a v dialogu se současnými kulturami. Právě proto jsem vás zval a zvu i dnes k zamyšlení nad opětovným nalezením plného smyslu vašeho charakteristického ?čtvrtého slibu? poslušnosti Petrovu nástupci, který nevyjadřuje pouhou ochotu přijmout vyslání do misií ve vzdálených zemích, ale ? v tom nejryzejším ignaciánském duchu ?smýšlení s církví a v církvi? ? také k ?lásce a službě? Kristovu náměstku na zemi s onou ?účinnou a procítěnou? zbožností, která z vás má činit jeho cenné a nenahraditelné spolupracovníky v jeho službě univerzální církvi.

Současně vás povzbuzuji, abyste pokračovali a obnovovali své poslání mezi chudými a spolu s chudými. Nechybějí, bohužel, nové příčiny chudoby a marginalizace ve světě poznamenaném závažnými ekonomickými a ekologickými nerovnostmi, procesy globalizace řízenými spíše sobectvím než solidaritou a absurdními a ničivými ozbrojenými konflikty. Na setkání s latinskoamerickými biskupy ve svatyni v Aparecidě jsem poukázal na to, že ?přednostní volba pro chudé je vepsána do kristologické víry v onoho Boha, který se pro nás stal chudým, aby nás obohatil svou chudobou (2 Kor 8,9)?. Je tedy přirozené, že kdo chce být opravdu Ježíšovým druhem, ten sdílí jeho lásku k chudým reálně. Mezi námi není volba pro chudé volbou ideologickou, ale rodí se z evangelia. Nesčetné a dramatické jsou situace nespravedlnosti a chudoby v dnešním světě, a je-li třeba se zasadit za porozumění a za odstranění jejich strukturálních příčin, je zapotřebí také umět sestoupit do samotného srdce člověka a tam potírat nejhlubší kořeny zla, hřích, který jej odděluje od Boha, a nezapomínat přitom vycházet vstříc naléhavějším potřebám v duchu Kristovy lásky. Tovaryšstvo převzalo a rozvinulo jednu z posledních prozíravých intuicí Otce Arrupeho a nadále se záslužně snaží sloužit uprchlíkům, kteří jsou často těmi nejchudšími mezi chudými a kteří mají zapotřebí nejen materiální pomoc, ale také onu hlubokou duchovní, lidskou a psychologickou blízkost, která je vaší službě nejvlastnější.

Zvláštní pozornost chci nakonec vyhradit službě Duchovních cvičení, která je pro Tovaryšstvo již od počátku charakteristická. Exercicie jsou zdrojem vaší spirituality a matricí vašich Konstitucí, ale jsou také darem, který Duch Páně dal celé církvi. Je na vás, abyste z něj i nadále činili cenný a účinný nástroj duchovního růstu duší a iniciace modlitby a meditace v tomto sekularizovaném světě, kde se zdá, že není Boha. Právě minulý týden jsem i já spolu se svými spolupracovníky z Římské kurie přistoupil k Duchovním cvičením pod vedením vašeho významného spolubratra kard. Alberta Vanhoye. V naší době, která svým zmatkem a mnohostí poselství, rychlostí změn a situací našim současníkům obzvláště znesnadňuje uspořádat si vlastní život a rozhodně a s radostí odpovědět na povolání, s nímž se Pán na každého z nás obrací, představují Duchovní cvičení cestu a metodu zvláště cennou pro hledání a nalézání Boha v nás, kolem nás a ve všech věcech, a pro poznávání a uskutečňování jeho vůle.

V tomto duchu poslušnosti vůli Boha, Ježíše Krista, která se stává i pokornou poslušností církvi, vás vybízím, abyste pokračovali a zdárně dokončili práce vaší kongregace, a spojuji se s vámi v modlitbě, které nás učí svatý Ignác na závěr Exercicií, modlitbě, která se mi stále zdá příliš velkou až do té míry, že se ji skoro neodvažuji říkat, ale kterou bychom přesto měli stále znovu opakovat: ?Vezmi si, Pane, a přijmi celou moji svobodu, mou paměť, můj rozum a celou mou vůli, všechen můj majetek a moje vlastnictví. Tys mi to dal, Tobě, Pane, to vracím zpět. Všechno je Tvoje, nalož s tím zcela podle své vůle. Dej mi jen svou lásku a milost, to mi stačí.? (Duchovní cvičení, 234).

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
31.7.20 Papež navštívil rezidenci generálního představeného jezuitů
14.12.19 Papež: Rozlišování v naslouchání je pilířem dialogu
13.12.19 Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu
7.11.19 Sledování pouze lidské logiky vede k zoufalství, řekl papež jezuitům
27.9.19 Jezuita nerozděluje, řekl papež africkým spolubratrům



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti