Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   19. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

5.3.2008 

Sv. Lev Veliký

Benedikt XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
na našem putování mezi církevním otci, pravými hvězdami, které svítí zdáli, se při našem dnešním setkání zastavíme u postavy papeže, kterého roku 1754 Benedikt XIV. prohlásil za Učitele Církve. Je jím svatý Lev Veliký. Jak naznačuje přívlastek, který mu tradice záhy přiřkla, byl to vskutku jeden z největších Papežů, kteří jsou chloubou římského stolce, jehož autoritu a prestiž značně posílil. Byl prvním římským biskupem, jenž nesl jméno Lev, které si po něm vzalo dalších dvanáct papežů. A je také prvním papežem, po kterém se nám zachovala kázání, s nimiž se obracel k lidu, který se shromažďoval kolem něho při bohoslužbě. Bezděčně lze pomyslet na něho i v kontextu současných středečních generálních audiencí, které se během posledních desetiletí staly pro římského biskupa běžnou formou setkání s věřícími i mnoha návštěvníky, přicházejícími z různých částí světa.

Lev byl původem z Toskánska. Kolem roku 430 se stal jáhnem církve v Římě a postupně dosáhl poměrně významného postavení. Tohoto výjimečného postavení se mu dostalo roku 440 od Gally Placidie, která v té době vládla Západnímu císařství a která jej vyslala do Galie, aby tam vyřešil jistou svízelnou situaci. V létě téhož roku však zemřel papež Sixtus III., jehož jméno se pojí k velkolepým mozaikám baziliky Panny Marie Větší, a po něm byl zvolen právě Lev, který o tom byl informován právě během své mírové mise v Galii. Vrátil se do Říma a 29.září 440 byl vysvěcen. Začal se tak jeho pontifikát, který trval více než 21 let a který byl bezpochyby jedním z nejdůležitějších v celých dějinách církve. Po jeho smrti 10.listopadu 461 byl tento papež pohřben u hrobu svatého Petra. Jeho relikvie jsou uchovávány dodnes v jednom z oltářů vatikánské baziliky.

Doba, ve které papež Lev žil, byla velmi obtížná. Opakované nájezdy barbarů, postupné oslabování císařské autority na Západě a vleklá sociální krize přiměly římského biskupa - podobně jako se to ještě zřetelněji stalo o století a půl později za pontifikátu Řehoře Velkého ? aby přijal důležitou roli také v záležitostech občanských a politických. Tím, samozřejmě, vzrostl význam a prestiž římského stolce. Zejména jedna příhoda z života Lva Velikého se stala slavnou. Bylo to roku 452, když se tento papež v čele římské delegace setkal v Mantově s vůdcem Hunů, Attilou, kterého přesvědčil, aby zastavil svou válečnou invazi, která již zdevastovala severovýchodní regiony Itálie. Zachránil tak zbytek poloostrova. Tato významná událost se brzy stala pamětihodnou, a zůstává příznačným projevem papežova mírotvorného působení. O tři roky později, bohužel, nebyl výsledek papežské iniciativy tak úspěšný, ale přesto je výrazem odvahy, která dodnes zaráží. Na jaře roku 455 Lev totiž nedokázal zabránit tomu, aby Geiserichovi Vandalové došli až k branám Říma a obsadili nechráněné město, které pak bylo dva týdny drancováno. Nicméně papež, který beze zbraně a za doprovodu svých kněží vyšel vstříc nájezdníkovi, aby jej přiměl se zastavit, dosáhnul svým gestem alespoň toho, že Řím nebyl vypálen a před pleněním byly uchráněny baziliky sv. Petra, sv. Pavla a sv. Jana, v nichž nalezlo úkryt zděšené obyvatelstvo.

Působení papeže Lva dobře známe, díky jeho překrásným kázáním, kterých se zachovala téměř stovka v nádherné a jasné latině, a díky jeho asi 150 dopisům. V těchto textech se papež projevuje v celé své velikosti, snaží se pravdě sloužit láskou prostřednictvím ustavičného působení slovem, kterým se projevuje zároveň jako teolog i pastýř. Lev Veliký neustále povzbuzoval své věřící a lid Říma, ale také společenství mezi různými církvemi i jejich potřeby; byl neúnavným zastáncem a promotorem římského primátu a vystupoval jako pravý dědic apoštola Petra. Toho si byli dobře vědomi četní biskupové, většinou z Východu, kteří se shromáždili na koncilu v Chalcedonu.

Tento koncil, který se konal se roku 451 za účasti 355 biskupů, byl nejvýznamnějším shromážděním, které se do té doby konalo v dějinách církve. Chalcedon je jakýmsi cílovým bodem kristologie tří předcházejících ekumenických koncilů: Nicejského z roku 325, Konstantinopolského z roku 381 a Efeského z roku 431. Už v šestém století byly totiž tyto čtyři koncily, které shrnují víru antické církve, přirovnávány ke čtyřem evangeliím, jak o tom podává zprávu Řehoř Veliký ve svém proslulém listu (I,24), kde prohlašuje, že ?přijímá a ctí čtyři koncily jako čtyři knihy svatého evangelia?, protože na nich ? jak dále Řehoř vysvětluje ? ?jako na čtverhranném kameni stojí struktura svaté víry?. Chalcedonský koncil, odmítnutím Eutychovy hereze, která popírala pravou lidskou přirozenost Božího Syna, potvrdil jednotu jeho jediné Osoby, v níž se spojují bez směšování a bez odloučení dvě přirozenosti: božská a lidská.

Tato víra v Ježíše Krista, pravého Boha a pravého člověka, byla potvrzena papežem v důležitém věroučném textu adresovaném biskupovi z Konstantinopole, tzv. Tomus ad Flavianum, který byl přečten v Chalcedonu a přítomnými biskupy přijat s výmluvným a jednohlasným zvoláním, o němž se zachovala zpráva v koncilních aktech: ?Petr promluvil ústy Lva?. Zejména z tohoto a dalších zásahů, které učinil během kristologických sporů té doby, jasně vysvítá, s jak zvláštní naléhavostí papež vnímal odpovědnost Petrova nástupce, jehož role je v Církvi jedinečná, protože ?jen jedinému apoštolovi bylo svěřeno to, co bylo všem apoštolům sděleno?, jak říká Lev v jednom ze svých kázání ze slavnosti sv. Petra a Pavla (83,2). A tuto odpovědnost dovedl tento papež vykonávat za různých okolností rozvážně, pevně a jasně prostřednictvím svých spisů a svých legátů na Západě i na Východě. Tímto způsobem ukázal, jak byl tehdy výkon římského primátu nezbytný, stejně jako dnes, aby se účinně mohlo sloužit společenství, které je charakteristikou jediné Kristovy církve.

Lev Veliký, vědom si dějinné chvíle, v níž žil, a proměny pohanského Říma na křesťanský, ke které docházelo během hluboké krize, dovedl být nablízku lidu a věřícím svou pastorační činností a kázáním. Povzbuzoval k lásce v Římě, který byl zkoušen hladem, přílivem uprchlíků, nespravedlnostmi a chudobou. Odporoval pohanským pověrám i působení manichejských sekt. Spojoval liturgii s každodenním životem křesťanů: např. tím že kladl do souvislosti postní praxi s charitou a almužnou zejména u příležitosti Quattro tempora, jež během roku provázely změnu ročních období. Lev Veliký především své věřící učil - a jeho slova pro nás dosud platí ? že křesťanská liturgie není vzpomínkou na minulé události, ale je zpřítomněním neviditelných skutečností, které působí v životě každého. Zdůrazňuje to v jednom kázání (64,1-2), když v souvislosti s Velikonocemi říká, že se slaví v každé roční době ?ne jako něco minulého, ale spíše jako událost přítomná?. To všechno patří k přesnému plánu, zdůrazňuje tento svatý papež: jako totiž Stvořitel oživil dechem rozumného života člověka uhněteného z prachu země, tak po prvotním hříchu, poslal svého Syna na svět, aby vrátil člověku ztracenou důstojnost a zničil vládu ďábla prostřednictvím nového života milosti.

K tomuto kristologickému tajemství svatý Lev Veliký účinně a podstatně přispěl svým dopisem koncilu v Chalcedonu, který na vždy potvrdil to, co řekl svatý Petr v Cesareji Filipově. S Petrem a jako Petr vyznal: ?Ty jsi Kristus, Syn živého Boha?. A proto Bůh a zároveň člověk, ?není cizí lidskému rodu, ale hříchu? (srov. Serm. 64). V síle této kristologické víry byl velkým nositelem pokoje a lásky. Ukazuje nám tak cestu: vírou se učíme lásce. Naučme se tedy spolu se svatým Lvem Velikým věřit v Krista, pravého Boha a pravého člověka, a každý den uskutečňovat tuto víru jednáním, které vede k pokoji láskou k bližnímu.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
10.2.21 Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity
10.2.21 Modlitba v každodenním životě
3.2.21 Papež: Dialog mezi náboženstvími ať je naším každodenním úsilím
3.2.21 Modlitba v liturgii
27.1.21 Papež: Ideologie, vydávaná za záchranu lidstva, může přivodit jeho zkázu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti