Drazí bratři a sestry,
Těší mne, že mohu srdečně pozdravit vás všechny, kteří jste přišli do této krásné katedrály, znovu otevřené po restauračních pracích z loňského listopadu. Děkuji arcibiskupovi Rocco Taluccimu za vroucí slova, která vaším jménem pronesl na uvítanou. Zdravím kněze, jimž bych rád vyjádřil své poděkování za rozsáhlou pastorační práci, kterou konají; zdravím jáhny, seminaristy a všechny přítomné a raduji se z toho, že jsem obklopen šikem duší zasvěcených příchodu Božího království. Tady v katedrále, která je srdcem diecéze, se cítíme všichni jako doma, spojeni poutem lásky v Kristu. Tady si chceme s vděčností připomenout všechny, kteří šířili křesťanství na této půdě. Brindisi bylo jedno z prvních měst Západu, které přijalo evangelium, jež sem dorazilo po římských cestách. Mezi svatými evangelizátory myslím na sv. Leucia, biskupa a svatého Horonze, svatého Theodora Amasea a svatého Vavřince z Brindisi, jehož Jan XXIII. prohlásil za učitele církve. V srdcích lidu mají trvalé místo a dosvědčují to mnohé památky, které se v tomto městě nacházejí. Drazí bratři, když vás vidím shromážděné v tomto kostele, ve kterém mnozí z vás obdrželi kněžské a jáhenské svěcení, vracejí se mi na mysl slova, která sv. Ignác z Antiochie napsal křesťanům v Efezu: ?Vaše ctihodné kněžstvo, hodné Boha, je s biskupem v takové jednotě jako struny s kytarou. Proto vaše jednomyslnost a láskyplný soulad opěvují Ježíše Krista.? A svatý biskup pak dodává: ?A všichni buďte jedním sborem, abyste ve svorné harmonii, naladěni v jedné Boží tónině, jedním hlasem zpívali skrze Ježíše Krista Otci, aby vám naslouchal.? (List Efezanům, 4). Vytrvejte, drazí kněží, v hledání této jednoty úmyslů a vzájemné pomoci, aby bratrská láska a jednota v pastorační práci byly příkladem a pobídkou vašim společenstvím. To byl hlavní cíl pastoračních vizitací, jež podnikl vás arcibiskup a které ukončil letos v březnu. Právě díky vaší velkodušné spolupráci to nebylo pouhé naplnění kanonického práva, nýbrž mimořádná událost církevního a formačního významu. Jsem si jist, že přinese své plody, poněvadž Pán dává hojný vzrůst semenu, jež bylo do duší věřících zaseto s láskou.

Svou dnešní přítomností bych vás chtěl pobídnout, abyste se s rostoucí ochotou dávali do služeb evangeliu a církvi. Vím, že již horlivě, inteligentně a neúnavně pracujete na šíření radostného evangelního poselství. Kristus, kterému jste zasvětili život, je s vámi! V Něho všichni věříme, jedině Jemu svěřujeme své životy, Jeho chceme hlásat světu. Kristus, který je Cesta, Pravda a Život (srov. Jan 14,6), ať je tématem našeho myšlení, obsahem našeho mluvení, motivem našeho života. Drazí bratři kněží, aby vaše víra byla mocná a hutná je zapotřebí, jak dobře víte, živit ji neustálou modlitbou. Buďte proto vzorem modlitby, staňte se učiteli modlitby. Rytmus vašich dnů ať udává doba modliteb, během nichž podle Ježíšova vzoru vstupujete do obrozujícího rozhovoru s Otcem. Určitě není snadné zachovat věrnost těmto každodenním schůzkám s Pánem, zejména dnes, kdy se životní rytmus stává frenetickým a zaměstnání zabírá stále více času. Přesto však musíme mít jasno. Čas modlitby je v životě kněze tím nejdůležitějším; dobou, v níž božská milost nejúčinněji působí, přičemž uděluje jeho službě plodnost. Modlitba je primární služba, kterou je třeba poskytovat společenství. Bůh je proto první priorita. Vždycky musíme vyhrazovat nezbytný čas tomu, abychom byli ve společenství modlitby s naším Pánem.

Drazí bratři a sestry, chtěl bych se nyní radovat spolu s vámi z nového arcibiskupského semináře, který byl otevřen v listopadu minulého roku mým státním sekretářem, kardinálem Tarcisiem Bertonem. Je to jednak obraz přítomnosti diecéze a vytváří cílový bod práce, kterou konají kněží a farnosti v sektorech pastorace mládeže, katechetické výuky a animace řeholních rodin. Z druhé strany je seminář velmi hodnotnou investicí do budoucnosti, protože trpělivou a velkodušnou prací zajišťuje, aby křesťanská společenství nebyla bez pastýřů duší, učitelů víry, horlivých vůdců a svědků Kristovy lásky. Kromě toho, že je centrem vaší formace, drazí seminaristé, pravou nadějí církve, je tento váš seminář také místem aggiornamenta a stálé formace mládeže i dospělých, kteří touží přičinit se o věc království. Důkladná příprava seminaristů a trvalá formace kněží a dalších pastoračních pracovníků je primární starostí biskupa, kterému Hospodin svěřil poslání vést jako moudrý pastýř Boží lid, jenž žije v tomto vašem městě.

Další příležitostí duchovního růstu vašich společenství je diecézní synoda, první po 2.vatikánském koncilu a po sjednocení dvou diecézí Brindisi a Ostuni. Je příležitostí k oživení apoštolského nasazení diecéze, ale zejména privilegovaným momentem společenství, které pomáhá znovu objevit hodnotu bratrské služby, jak to připomíná její biblické logo znázorňující umývání nohou, které jste zvolili spolu s Ježíšovými slovy: ?Jako jsem já učinil vám? (Jan 13,5). Je-li pravdou, že synoda ? každá synoda ? je svolána stanovit zákony, vydat odpovídající normy organické pastorace, probouzet a podněcovat obnovu závazků evangelizace a evangelního svědectví, je pravdou také to, že má v každém pokřtěném probudit misijní touhu, kterou je církev neustále oživována.

Drazí bratři a sestry, papež na vás bude pamatovat svou modlitbou, abyste pokračovali cestou autentické duchovní obnovy, kterou jste se spolu s vašimi společenstvími vydali. Ať vám v tomto úsilí pomůže zkušenost ?být spolu? ve víře a vzájemné lásce jako apoštolé ve večeřadle kolem Krista. Tam je božský Mistr poučil, otevřel jim zrak pro zář pravdy a daroval jim svátost jednoty a lásky: Eucharistii. Ve večeřadle během poslední Večeře, ve chvíli umývání nohou, vyšlo najevo, že služba je jednou ze základních dimenzí křesťanského života. Je proto úkolem synody pomoci místní církvi ve všech jejích složkách objevit smysl pro radost ze služby: služby z lásky. Platí to především pro vás, drazí kněží, abyste připodobněni Kristu, ?Hlavě a Pastýři?, byli stále připraveni vést jeho ovčinec. Buďte vděční a těšte se z tohoto daru! Buďte velkodušní při konání svojí služby! Podporujte ji ustavičnou modlitbou a trvalou kulturní, teologickou a duchovní formací!

S velkým uznáním vaší práce a srdečným povzbuzením vám a celé diecézi obracím se na vás s pozváním k přípravě na Rok sv. Pavla, který bude zanedlouho zahájen. Může to být příležitost k velkodušnému misijnímu nasazení a hlubšímu zvěstování Božího Slova, přijatého, meditovaného a předávaného plodným apoštolátem, jako tomu bylo právě v případě Apoštola národů. Pavel byl získán Kristem, cele žil pro Něho a Jeho evangelium a vydal svou existenci až k mučednictví. Ať vám přitom pomáhá Matka Církve a naslouchající Panna, ochraňují vás svatí patroni milované Apulie. Buďte misionáři lásky Boží, každá vaše farnost ať zakusí radost z toho, že patří Kristu. Jako pečeť božské milosti a darů jeho Ducha uděluji vám všem s radostí apoštolské požehnání.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy