Nový portál Vatikánského rozhlasu

Pane kardinále,
drazí biskupové Angoly a Svatého Tomáše!

Mám nesmírnou radost, že se mohu setkat s vámi na místě, které Angola vyhradila Petrovu nástupci ? obvykle v osobě, která ho zastupuje ? jako viditelný výraz pouta, které spojuje vaše národy a katolickou církev, která se více než 500 let těší z toho, že vás může počítat mezi své děti. Ať se rozezní naše svorné a vroucí chvály Boha Otce, který působením a milostí Ducha svatého stále dává život Mystickému tělu svého Syna s angolskými a svatotomášskými rysy, aniž by se tím ztrácela jeho podoba hebrejská, římská, portugalská a mnohé další, které si (Mystické tělo) osvojilo dříve, ?protože vy všichni, pokřtěni v Kristu? jste v Kristu Ježíši jeden? (Gal 3, 27.28). K tomu, aby i dnes dobrý Bůh mohl pokračovat v tomto díle a vytvářel celého Krista prostřednictvím víry a křtu, potřebuje ? tak to chtěl ? mne i vás, drazí bratři. Není proto divu, že zakoušíme porodní bolesti tak dlouho, dokud Kristus v srdci vašeho lidu zcela nezíská svou podobu (srov. Gal 4,19). Bůh vám vynahradí veškerou apoštolskou námahu, kterou jste vynaložili v obtížných podmínkách během války, i v současné době, kdy jste překonávali mnoha omezení, a tím přispěli k obohacení církve v Angole a na Sv. Tomáši a Princově ostrově dynamikou, kterou všichni uznávají.

S vědomím, že služba, k jejímuž plnění jsem byl povolán, se týká celého církevního společenství, vás prosím, abyste se stali výrazem mé trvalé starosti o vaše komunity, které upřímně zdravím prostřednictvím členů této biskupské konference. Obzvláště zdravím jejího předsedu, Mons. Damião Franklina, jemuž děkuji za slova, kterými mě vaším jménem přivítal, a který zdůraznil, že se snažíte o přesné rozlišování a důsledný sjednocující plán, který uskutečňujete ve svých diecézních komunitách, ?aby připravil křesťany? dokud nedojdeme všichni k mužné zralosti, k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost? (Ef 4, 12.13). Místo rozšířeného relativismu, který nepovažuje nic za definitivní, ale chce dokonce z osobního já a jeho svévolných projevů učinit hlavní kritérium, nabízíme jiné kritérium: Syna Božího, který je také pravým člověkem. On je kritérium pravého humanismu. Křesťan se zralou a dospělou vírou nesleduje módní vlny a poslední novinky, nýbrž žije hluboce zakořeněn v přátelství s Kristem. Toto přátelství otevírá naše nitro vůči všemu, co je dobré, a nabízí nám kritérium pro rozlišení omylu od pravdy.

Vzhledem k budoucnosti víry a globálnímu určení života tohoto národa je zajisté rozhodující oblast kultury, v níž má církev renomované akademické instituce, které by měly být důstojným místem, jež umožní katolíkům, aby byl jejich hlas zastoupen v kulturní diskusi národa, aby byla posílena schopnost racionálně ve světle víry řešit mnohé otázky, které se objevují v různých oblastech vědy a života. Kultura a modely chování jsou dnes stále více podmíněny a charakterizovány vzory, které předkládají hromadné sdělovací prostředky. Je proto chvályhodná každá vaše snaha, abyste byli také na této rovině schopni komunikovat, což vám umožní nabídnout všem křesťanskou interpretaci událostí, problémů a lidských skutečností.

Jednou z těchto lidských skutečností, která je dnes vystavena různým obtížím a hrozbám, je rodina, která zvlášť potřebuje evangelizaci a konkrétní podporu, protože ke křehkosti a vnitřní nestabilitě mnoha manželství přistupuje také ve společnosti a kultuře rozšířená tendence, která popírá jedinečný charakter a poslání, jež je vlastní rodině, založené na manželství. Ve vaší pastorační péči o lidskou bytost i nadále pozvedejte hlas na obranu posvátnosti života a hodnoty instituce manželství, a také za prosazování role, kterou má rodina v církvi a společnosti, žádejte ekonomická a legislativní opatření, které poskytnou rodinám podporu při narození dětí a jejich výchově.

Těší mne, že ve vašich národech existují mnohá společenství plná živé víry, laici, kteří se zapojují do řady činností apoštolátu, a značný počet povolání ke kněžské službě i k zasvěcenému životu, zejména kontemplativnímu. To vše je znamením naděje do budoucna. Zatímco jsou stále více v kléru zastoupeni místní kněží, chtěl bych ocenit práci, kterou trpělivě a hrdinsky odvedli misionáři, když hlásali Krista a jeho evangelium a zakládali křesťanská společenství, za která jste dnes zodpovědní. Vybízím vás, abyste byli nablízku svým kněžím, abyste pečovali o jejich stálou formaci na teologické i duchovní úrovni a zajímali se o jejich životní podmínky i o to, jak plní své poslání, aby byli autentickými svědky Slova, které hlásají, a svátostí, které vysluhují. Kéž by svým darováním sebe sama Kristu a lidu, jehož jsou pastýři, zachovávali věrnost vůči požadavkům svého stavu, prožívali svou kněžskou službu jako pravou cestu ke svatosti a usilovali o svatost, aby se kolem nich narodili další světci.

Drazí bratři, svěřuji se vaší modlitbě k Pánu a ujišťuji vás svou zvláštní modlitbou k tomu, který je pravým ženichem církve, kterou miluje, chrání a sytí: jednorozenému Synu živého Boha, Ježíši Kristu, našemu Pánu. Ať svojí milostí podpoří vaše pastorační úsilí, aby přinášelo plody podle příkladu Neposkvrněného Srdce Panny Marie a pod její ochranou. S těmito pocity uděluji své požehnání každému z vás, vašim kněžím, zasvěceným osobám, seminaristům, katechetům a všem věřícím laikům, členům ovčince, který vám Bůh svěřil.

Přeložil P. Milan Glaser, SJ

Další články z podrubriky Promluvy