Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Tradiční pobožnost Křížové cesty u římského Kolosea zakončil Benedikt XVI. touto promluvou:

?Drazí bratři a sestry,
Na závěr dramatického vyprávění o Umučení evangelista, svatý Marek, poznamenává: ?Když setník, který stál při tom naproti němu, uviděl, že tak vydechl naposledy, prohlásil: ?Tento člověk byl opravdu syn Boží?!? (Mk 15,38). Nemůže nás nepřekvapit toto vyznání víry římského vojáka, který byl svědkem průběhu jednotlivých fází křižování. Ve chvíli, kdy se začínala snášet temná noc na onen jedinečný Pátek dějin, kdy byla dokonána oběť Kříže, a přítomní měli na spěch, aby se mohli řádně zúčastnit hebrejské Paschy, zaznělo zcela ojediněle několik slov, jež splynula ze rtů anonymního velitele římského oddílu. Tento důstojník římského vojska, který se už mnohokrát podílel na vykonání takovéhoto rozsudku smrti, dovedl v tomto Ukřižovaném člověku rozpoznat Božího Syna, který vydechl v té nejvíce ponižující osamělosti. Jeho potupný konec měl znamenat definitivní triumf nenávisti a smrti nad láskou a životem. Ale nestalo se tak! Na Golgotě byl sice vztyčen Kříž, na kterém visí již mrtvý muž, ale tento muž byl ?Synem Božím?, jak vyznal setník, když ?viděl, že tak vydechl?, jak upřesňuje evangelista.

Vyznání víry tohoto vojáka je nám nabízeno pokaždé, když nasloucháme vyprávění Pašijí podle svatého Marka. Tento večer se také my, stejně jako on, zastavme a pohleďme do bezduché tváře Ukřižovaného na konci této tradiční Via Crucis, jíž se díky rozhlasovému a televiznímu přenosu mohlo účastnit mnoho lidí z různých částí světa. Prožili jsme tragickou událost jedinečného Muže v dějinách, který změnil svět nikoli tím, že zabíjel druhé, ale že se sám nechal zabít přibitím na kříž. Tento člověk, zdánlivě jeden z nás, který svým vrahům odpouští, když ho zabíjejí, je Synem Božím, který ? jak podotýká apoštol Pavel - ?nelpěl na tom, že rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka... ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti kříže? (Flp 2,7-8).

Bolestné umučení Pána Ježíše nemůže nepohnout ke zbožnosti i ta nejzatvrzelejší srdce, poněvadž představuje vrchol zjevení lásky Boží ke každému z nás. Svatý Jan poznamenává: ?Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný? (Jan 3,16). Z lásky k nám Kristus umírá na kříži! Během tisíciletí se zástupy mužů a žen nechávali přitáhnout tímto tajemstvím a následovali Jej, aby jako On a díky Jeho pomoci dali svůj vlastní život jako dar bratřím. Jsou to svatí a mučedníci, z nichž mnozí zůstávají neznámí. Také v této době je mnoho lidí, kteří v tichu své každodenní existence spojují své utrpení s tím Kristovým a stávají se apoštoly pravé duchovní a sociální obnovy! Co by byl člověk bez Krista? Svatý Augustin poznamenává: ?Byl bys navždy ve stavu ubohosti, kdyby On ti neprojevil milosrdenství. Nebyl by ses vrátil k životu, kdyby On nesdílel tvoji smrt. Byl bys zmizel, kdyby On ti nepřišel na pomoc. Byl bys ztracen, kdyby On nepřišel? (Promluva 185,1). Proč jej tedy nepřijmout do svého vlastního života?

Zastavme se tento večer a rozjímejme jeho znetvořenou Tvář: je to tvář Muže bolesti, který se obtížil všemi našimi smrtelnými úzkostmi. Jeho tvář se odráží na každém člověku poníženém a uraženém, osamoceném, opuštěném a pohrdaném. Prolitím své krve, nás vykoupil z otroctví smrti, prolomil samotu našich slz a vstoupil do každé naší bolesti a každého našeho soužení.

Bratři a sestry! Na Golgotě se tyčí kříž, ale pohled naší víry míří k rozbřesku nového Dne. Zakoušíme již radost a zář Velikonoc. ?Jestliže jsme však s Kristem umřeli - píše sv. Pavel - jsme přesvědčeni, že spolu s ním také budeme žít? (Řím 6,8). S touto jistotou pokračujme na naší cestě. Zítra, na Bílou sobotu, budeme spolu s Marií, Matkou bolestnou, bdít a modlit se spolu se všemi ztrápenými. Budeme se modlit zejména s trpícími z regionu Aquila, postiženého zemětřesením, aby také jim tuto temnou noc zazářilo světlo naděje, světlo vzkříšeného Pána.
Tak se připravíme na slavení velkolepé Velikonoční vigilie, divu Zmrtvýchvstání Páně. Už nyní tedy přeji vám všem: Radostné Velikonoce ve světle vzkříšeného Pána!?

(mig)