Vatikán.
U příležitosti 400. výročí smrti misionáře O. Mattea Ricciho (11.května 1610) zaslal Benedikt XVI. zvláštní list mons. Claudio Giuliodorimu, biskupovi italské diecéze Macerata, v níž se známý misionář narodil a kde byl tuto neděli zahájen zvláštní jubilejní rok. ?Jezuita Matteo Ricci, píše papež, byl obdařen hlubokou vírou a mimořádným kulturním a vědeckým důvtipem, věnoval dlouhá léta svého života pěstování plodného dialogu mezi Západem a Východem a zároveň pronikavým způsobem přispěl k zakořenění evangelia v kultuře velkého čínského národa. Jeho příklad zůstává dodnes vzorem plodného setkání evropské a čínské civilizace,? píše Benedikt XVI. a označuje dále O.Ricciho za ?poslušného služebníka církve a neochvějného a inteligentního hlasatele Kristova evangelia?.
?Podíváme-li se blíže na jeho vědecké a duchovní působení, pokračuje papež, nemůžeme nežasnout nad jeho inovační a výjimečnou schopností přistupovat s naprostou úctou k čínským kulturním a duchovním tradicím.? Právě tento přístup označuje papež za ?charakteristický pro jeho misijní práci ve snaze o dosažení možné harmonie mezi vznešenou tisíciletou čínskou civilizací a křesťanskou novostí, která je kvasem osvobození a autentické obnovy každé společnosti, protože evangelium je univerzálním poselstvím spásy, určené všem lidem, ať už patří do jakéhokoli kulturního či náboženského kontextu.? Benedikt XVI. pak poukazuje na prorocký rozměr apoštolátu tohoto originálního misionáře, spočívající v hluboké sympatii k Číňanům, k jejich dějinám, k jejich kultuře a náboženským tradicím. Papež zmiňuje jeho Traktát o přátelství, který zaznamenal velký úspěch již od prvního vydání v roce 1595. Jezuitský misionář O.Ricci, píše Benedikt XVI., je ?vzorem dialogu a respektu k jiným náboženským vyznáním, které praktikoval během 28 let svého života v Číně?.
Benedikt XVI. poukazuje také na to, že i přes neporozumění, s nimiž se O.Ricci setkával, zůstal až do smrti věrný tomuto stylu evangelizace. ?Uplatňoval tak určitou vědeckou metodologii a pastorační strategii, jež byly založeny jednak na respektování zdravých místních zvyků, které čínští neofyté nemuseli opouštět, když přijímali křesťanskou víru, a jednak na vědomí, že Boží zjevení tyto zvyky ještě více doceňuje a doplňuje. Právě díky tomuto svému přesvědčení, píše papež, podobně jako otcové církve při setkání evangelia s řecko-římsko kulturou, mohl svou prozíravou prací účinně zavést křesťanství do čínské kultury.?
Na jubilejní rok 400. výročí smrti otce Ricciho jsou chystány mnohé kulturní iniciativy, výstavy a sympozia jak v Itálii, tak v Číně.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
