VaticanNews.va

   26. 6. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5830
Poslechem z webových stránek.3647
Četbou textů na webových stránkách.5864
Poslechem i četbou.3459


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Kardinál Sarah: Svět i církev umírá, protože ubývaji ti, kdo se klanějí Bohu

Australští biskupové vybízejí k výhradě svědomí v případech eutanazie

Papež: Jedině Boží Duch zlidšťuje a sbratřuje


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

9.7.2009 

Bez etiky není možný žádný rozvoj

Guvernér Italské centrální banky k nové encyklice

Mario Draghi

Krize, která postihla celosvětovou ekonomii je po prvé globální; ta minulá v třicátých letech ? jež také začala v USA, zasáhla méně rozsáhlé oblasti světa a šířila se pomaleji, i když postihla produktivní struktury mnohem hlouběji. Současná krize potvrzuje nutnost úzkého vztahu mezi etikou a ekonomií, odhaluje křehkost modelu, náchylného k překračování míry, k bezuzdnosti, které vyvolaly bankrot. Je to model, v němž makléři považují za dovolený každý manévr, v němž se slepě věří ve schopnost trhu, že je s to sám se regulovat, v němž se stávají běžnými zpronevěry, defraudace, v němž jsou regulační pravidla trhu slabá nebo jsou kořistí těch, kteří mají být regulování, u nichž platy vysokých funkcionářů podniků jsou eticky naprosto nesnesitelné.

Encyklika Benedikta XVI ?Caritas in veritate? vychází z antického vztahu mezi etikou a ekonomií, který zůstal pevný od Aristotela ? pro něhož se ekonomie spojovala s úsilím o mravnost - po Adama Smitha, který k uvolnění tržních sil považoval za nezbytný zákoník obchodní mravnosti ?zakládající se na čestnosti, důvěře a empatii. Vyhranění ekonomie jako nezávislé discipliny je poměrně nedávné, z druhé poloviny 19. století. Přineslo přetnutí pout s morálními vědami, jak to požadovali za nutné tzv. ?čistí ekonomové?, měla-li vzniknout věda, jež by stanovila zásady chování homo oeconomicus, založené na tezi racionality a co největším osobním blahobytu.

V posledních desetiletích odstranění etiky z oblasti bádání ekonomické vědy bylo uváděno v pochybnost, protože vytvořila model neschopný dokonale brát v úvahu lidské činy v ekonomické oblasti a vysvětlit existenci významných institucí pro obchod, který je pouhým výsledkem čiré interakce rozumových a egoistických činitelů. S touto kritikou vystoupil Amartya Sen, který analyzoval účinky úvah etického rázu na ekonomické jednání, a dále Akerlof, který zdůrazňuje důležitost rovnocenného určování platů.

Podle sociálního učení církve, jestliže nezávislost ekonomické discipliny zahrnuje lhostejnost k etice, pobádá člověka, aby zneužíval ekonomický nástroj; jestliže už neexistuje prostředek k dosažení posledního cíle ? to je všeobecného dobra ? zisk se vystavuje nebezpečí, že bude plodit chudobu. Rozvoj sám od sebe není zaručen neosobními automatickými silami (trh si může dělat chce), ale nutně potřebuje osoby, které jej pohánějí tím, že žijí ve svém svědomí volání společného dobra. Každé ekonomické rozhodnutí má následky mravního rázu. A to je ještě pravdivější v době globalizace, která oslabuje národní působení vlády ekonomie a ohrožuje tak užitečnost scholastického rozlišení mezi vytvářením bohatství a jeho přerozdělováním vykonané věřejnou sférou, kvůli spravedlnosti.

Benedikt XVI. rozpoznává v principu subsidiarity ? vytyčeném v roce 1931 Piem XI. v encyklice Quadragesimo anno ? důležitý nástroj, jak odpovědět v budoucnu na současnou krizi řízení globalizace polycentrické autoritě, kterou by tvořilo více úrovní, a rozmanitých a mezi sebou propojených rovin, která by neměla základ výlučně ve věřejné moci, nýbrž i na prvcích občanské společnosti (zprostředkující orgány mezi státem a trhem, jak to původně formuloval Pius XI.).

Aktuálnost tohoto návrhu spočívá především v poukazu na vládní autoritu postavenou nad složitou ekonomickou skutečnost, která se nedá redukovat na málo jakkoliv silných střetnutí zájmů; která má tedy mnohovrstevnou povahu, která hodně uživá zásady subsidiarity ve smyslu dnes důvěrně známém ekonomům, podle níž moc rozhodovat je třeba přidělit tomu, na koho se hlavně promítají účinky udělaných rozhodnutí.

Na bezprostřední úrovni, světová vzájemná závislost naléhavě vyžaduje reformu mezinárodní finanční struktury, zaměřené na lepší fungování trhů. Tímto směrem jdou návrhy usilující zaručit větší průzračnost bilancí společnosti a donutit operátory k větší střízlivosti při hromadění dluhů, k většímu povědomí rizik, jež sebou nese honba za ziskem, a obecněji, zda jsou společensky přijatelné určité způsoby jednání. Avšak zároveň tyto cíle jsou nerozlučně spojené s etickým, mravním profilem, protože koneckonců jsou zaměřené na ochranu nejslabších.

Nějaký dlouhodobý rozvoj není možný bez etiky. To je jeden základní důsledek pro ekonoma ?lásky v pravdě? (caritas in veritate), o němž píše Benedikt XVI. ve své encyklice. Abychom znovu nastoupili cestu rozvoje, je zapotřebí vytvořit podmínky, aby všeobecná očekávání, která Keynes nazýval ?dlouhodobá?, byla zase příznivá. Je nutné znovu vybudovat důvěru podniků, rodin, občanů, jednotlivých osob ve schopnost stálého růstu ekonomie. Tato důvěra nemůže být na dlouhou dobu odloučena od morálky, od hluboké naděje, podle slov Jana Pavla II. v bule, kterou vyhlásil Jubilejní rok 2000, totiž ?vytvořit model ekonomie ve službě každé lidské osoby.?

Z Osservatore Romano přeložil Josef Koláček.

Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.6.10 7. ročník mezinárodního sympozia univerzitních profesorů o Caritas in veritate
29.8.09 68 evangelických intelektuálů vyzývá své souvěrce k četbě poslední encykliky
16.7.09 Italský prezident chválí novou encykliku
11.7.09 Benediktu XVI. by měli udělit Nobelovu cenu za ekonomii
9.7.09 Encyklika může být vodítkem pro summit G8



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
František: Všednost se stává prostorem zjevení živého Krista

Papež: Tradice, čas a technologie jsou základní dimenze integrálního přístupu k práci

Australský episkopát: Musíme pochopit svoji nepatrnost a velikost Božího plánu

Kardinál Sarah: Svět i církev umírá, protože ubývaji ti, kdo se klanějí Bohu

Zasedá Rada kardinálů s papežem

Emeritní papež – nová kniha vysvěluje titul Benedikta XVI.

Mons. Peňáz: Dobré boty a důvěru v Boží prozřetelnost

Co je to “nejlepší zájem”? – ptají se angličtí biskupové

Nová studie požaduje přehodnocení právního pohledu na potrat

Všichni chybujeme, ale Bůh stále odpouští, píše papež italským vězňům

Svatý otec jmenoval apoštolského administrátora lyonské arcidiecéze

Papež: Biskup, který se nemodlí, je žoldák

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách«

Publicistika: Dějiny nejsou nekonečné

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červen 19
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru