Benedikt XVI. navštíví v neděli 6. září diecézi Viterbo. K tomuto městu, vzdáleném 85 km od Říma, se váže vznik pojmu konkláve, z lat.
cum clave, termínu, který označuje volbu papeže. Právě ve Viterbu, které mělo ve středověku silnou vazbu k římským papežům, došlo k tomu, že po neúměrně prodlužované papežské volbě, která se tam konala r. 1271, dali měšťané kardinály tzv. ?pod zámek? a začali jim prý i snižovat příděly potravin, aby je přiměli uspíšit volbu, která se bezvýsledně táhla skoro 3 roky. Právě dějiště těchto událostí, papežský palác ve Viterbu ? dnes městské muzeum, Benedikt XVI. navštíví hned po svém příjezdu. V neděli dopoledne pak na prostranství pod papežským palácem v údolí Valle Faul bude slavit eucharistii a pronese tam i obvyklou polední promluvu před modlitbou Anděl Páně. Ve Viterbu papež přijde uctít také neporušené tělo sv. Růženy, patronky města z 1.poloviny 13.století, jejíž památka připadá na 4.září a občané Viterba ji každoročně velkolepě oslavují.
V neděli odpoledne pak Svatý otec navštíví také Bagnoregio. Městečko, vzdálené asi 30 km od Viterba, vstoupilo ve známost zejména po zemětřesení, které je postihlo roku 1695 a po kterém z něho zůstala zachována jen malá část s kostelem, náměstím a několika domy na strmém skalním výčnělku, který je přístupný jen po zvláštním mostě, vybudovaném až po zmíněné přírodní katastrofě. Bagnoregio je však především rodištěm sv. Bonaventury, což je hlavní důvod návštěvy Benedikta XVI. Teologické dílo sv. Bonaventury, významného františkánského teologa ze 13.století, bylo totiž předmětem habilitační práce profesora Josepha Ratzingera. V Bagnoregiu Petrův nástupce uctí ostatky světce, přesněji jeho pravou ruku, kterou dostalo darem městečko roku 1491, a pronese zde promluvu o životě a díle tohoto významného teologa. V podvečer se pak Benedikt XVI. vrátí zpět do Castel Gandolfa.
O atmosféře a přípravách na návštěvu papeže ve Viterbu hovoří tamější biskup mons. Lorenzo Chiarinelli:
?Tyto dny jsou velmi krásné. Myslím, že nejenom já jsem stanul v úžasu: radost a nadšení, s nimiž místní lidé, včetně všech institucí chystají tuto návštěvu, jsou hromadné a harmonické, vskutku obdivuhodné.?
Viterbo bylo v letech 1145 ? 1292 sídlem papežů v důsledku válek mezi guelfi a ghibelliny. Jaký je podle vás význam papežovy návštěvy dnes, kdy církev také prožívá své těžkosti?
?Pro mne jsou důležité dva pojmy, které vycházejí z koncilu: církev jako znamení společenství, společenství, jdoucí napříč dějinami. Papež Benedikt XVI. již dávno klade důraz na tuto linii. Máme to zapotřebí, protože církev je bratrství, a ? jak řekl koncil ? ?imago Trinitatis? (obraz Trojice). Proto je třeba obnovovat a osvěžovat vztahy. Znamená to budovat tuto novou skutečnost, v níž panuje solidarita a společenství s druhými.?
Proč je podle vás důležitá odpolední etapa návštěvy Benedikta XVI. v Bagnoregio?
?Protože kromě oné lidové zkušenosti víry, kterou prožíváme právě v těchto dnech v souvislosti se svátkem sv. Růženy, existuje také docta fides, vzdělaná víra. Víra je výzvou pro inteligenci. Benedikt XVI. řekl, že víra je přítelkyní inteligence, ale inteligence jí musí otevřít své brány. Tato otevřenost na transcedenci, kterou vyložil Joseph Ratzinger na základě Bonaventurovy teologie dějin, stává se určitou provokací a velmi silnou výzvou také pro soudobou kulturu.?
Říká mons. Chiarinelli před nedělní návštěvou Benedikta XVI. ve Viterbu a Bagnoregio.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
