Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

25.10.2009 

Vstaň a jdi, církvi afrického kontinentu, nejsi sama

Homilie Benedikta XVI. na závěr synody o Africe, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Ctihodní bratři v biskupské službě,
Drazí bratři a sestry!
Toto je poselství naděje pro Afriku: přijali jsme jej nasloucháním Božího Slova. Je to poselství, které Pán dějin neúnavně opakuje souženému a trápenému lidstvu všech dob a všech zemí od dob, kdy zjevil Mojžíšovi svou vůli ohledně izraelských otroků v Egyptě: ?Pozoroval jsem bídu svého lidu? slyšel jsem jeho volání? znám jeho trápení. Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil? a vyvedl jej do krásné a veliké země, do země oplývající mlékem a medem? (Ez 3,7-8). Co je tato země? Není to snad Království smíření, spravedlnosti a pokoje, do něhož je povoláno celé lidstvo? Boží plán se nemění. Je stejný, jak jej prorokoval Jeremiáš v majestátních výrocích označovaných jako Kniha útěchy, z níž je vzato dnešní první čtení. Je to zvěst naděje pro Izraelský lid, vystavený invazi Nabuchodonozorova vojska, devastaci Jeruzaléma i chrámu a deportaci do Babylónie; poselství radosti pro ?zbytek? Jákobových synů, kterým zvěstuje budoucnost, protože je Pán přivede zpět do jejich země po cestě přímé a pohodlné. Lidé, kteří potřebují oporu, jako slepí a kulhající, těhotná žena a rodička, zakusí moc a něhu Páně: On je otcem Izraele, připraveným postarat se o ně jako o prvorozeného (srov. Jer 31,7-9).

Boží plán se nemění. Během staletí a dějinných zvratů míří vždy ke stejnému cíli: království svobody a pokoje pro všechny. Zahrnuje v sobě přednostní lásku vůči těm, který svobodu a pokoj postrádají, těm, kteří jsou znásilněni ve své důstojnosti lidských osob. Myslíme zejména na bratry a sestry, kteří v Africe trpí chudobou, nemocemi, nespravedlnostmi, válkami a násilím, nucenou migrací. Tyto milované děti nebeského Otce jsou jako slepec Bartimaios z dnešního evangelia, který ?seděl u cesty a žebral? (Mk 10,46), před branami Jericha. Právě po této cestě přichází Ježíš Nazaretský. Je to cesta, která vede do Jeruzaléma, kde se dovrší Pascha, jeho obětní Pascha, v níž nám Mesiáš vychází vstříc. Je to cesta jeho exodu, který je také náš: jediná cesta, která vede do země smíření, spravedlnosti a pokoje. Na této cestě Pán potkává Bartimaiose, který přišel o zrak. Jejich cesty se zkřížily, spojily se do jediné cesty. ?Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!?, volá slepec s důvěrou. Ježíš odpovídá: ?Zavolejte ho? a dodává: ?Co chceš, abych pro tebe udělal??. Bůh je světlo a stvořitel světla. Člověk je syn světla, stvořený, aby viděl světlo, ale ztratil zrak a je nucen žebrat. Kolem přechází Pán, který se stal pro nás žebrákem, toužícím po naší víře a naší lásce. ?Co chceš, abych pro tebe udělal??. Bůh to ví, ale ptá se; chce, aby to řekl člověk. Chce, aby se člověk postavil na nohy, aby našel odvahu žádat to, co patří k jeho důstojnosti. Otec chce slyšet živý hlas syna, který dobrovolně vyjádří svou vůli znovu uvidět světlo, ono světlo, pro které byl stvořen. ?Mistře, ať vidím!?. A Ježíš mu praví: ?Jdi, tvá víra tě zachránila!? a ihned začal vidět a šel tou cestou za ním.? (Mk 10,51-52).

Drazí bratři, vzdávejme díky za toto ?tajemné setkání naší chudoby a velikosti Boha?, které se uskutečnilo na zasedání synody o Africe, která se dnes končí. Bůh obnovil své povolání: ?Odvahu! Vstaň..? (Mk 10,49). Také církev, která je v Africe, prostřednictvím svých pastýřů, kteří přišli ze všech zemí kontinentu, z Madagaskaru a dalších ostrovů, přijala poselství naděje a světla, aby kráčela cestou, která vede do Božího království. ?Jdi, tvá víra tě zachránila? (Mk 10,52). Ano, víra v Ježíše Krista, je-li dobře chápána a praktikována, vede lidi i národy ke svobodě v pravdě anebo ? s užitím slov synodálního motta ? ke smíření, spravedlnosti a pokoji. Uzdravený Bartimaios, který následuje Ježíše, je obrazem lidstva, které je osvíceno vírou a vydává se na cestu do zaslíbené země. Bartimaios se stává svědkem světla, když vypráví a osobně dokazuje, že byl uzdraven, obnoven, znovu zrozen. Církev ve světě je společenstvím smířených lidí, vytvářejících spravedlnost a pokoj; ?sůl a světlo? uprostřed společnosti lidí a národů. Proto synoda mocně zdůraznila a vyjádřila, že církev je rodina Boží, v níž nemohou existovat rozdělení založená na etnické, lingvistické nebo kulturní bázi. Dojemná svědectví nám ukázala, že i v nejtemnějších chvílích lidských dějin, Duch svatý působí a proměňuje srdce obětí i pronásledovatelů, aby v sobě rozpoznali bratry. Smířená církev je mocným kvasem smíření v jednotlivých zemích a na celém africkém kontinentu.

Druhé čtení nám nabízí další perspektivu: církev, společenství, které následuje Krista na cestě lásky, má kněžskou formu. Kategorie kněžství jako výkladový klíč Kristova tajemství a tím i církve byla uvedena do Nového zákona autorem listu Židům. Jeho intuice vychází ze Žalmu 110, citovaného v dnešní liturgii, kde Pán Bůh slavnostní přísahou ujišťuje Mesiáše: ?Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova? (v.4). Tento odkaz přibližuje jiné místo, z Žalmu 2, ve kterém Mesiáš zvěstuje rozhodnutí Pána, který o něm říká: ?Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil? (v.7). Z těchto textů vychází kněžský charakter Ježíše Krista nikoli ve smyslu obecném, nýbrž ?podle řádu Melchizedechova?, to znamená svrchované a věčné kněžství původu nikoliv lidského, ale božského. Každý velekněz ?je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha? (Žid 5,1), avšak jedině Jemu, Kristu, Synu Božímu, přísluší kněžství, jež je totožné se samotnou jeho Osobou, kněžství jedinečné a transcendentní, na kterém závisí všeobecná spása. Toto své kněžství Kristus předal skrze Ducha svatého církvi; proto má církev v sobě samé, v každém svém členu silou křtu kněžský charakter. Zde však vězí jeden rozhodující aspekt. Kněžství Ježíše Krista není v první řadě rituální, nýbrž existenciální. Dimenze ritu není zrušena, nýbrž - jak plyne jasně z ustanovení eucharistie ? dostává smysl ve velikonočním tajemství, které dovršuje a překonává starozákonní oběti. Rodí se tak zároveň nová oběť, nové kněžství a také nový chrám, a všechny tři se sbíhají v tajemství Ježíše Krista. Církev je s Ním sjednocena skrze svátosti, prodlužuje jeho spasitelské působení a umožňuje lidem, aby byli uzdraveni vírou jako slepec Bartimaios. Takto je církevní společenství ve stopách svého Mistra a Pána povoláno rázně kráčet cestou služby, důsledně sdílet situaci mužů a žen své doby, dosvědčovat všem Boží lásku a rozsévat tak naději.

Drazí přátelé, toto poselství spásy církev předává neustálým snoubením evangelizace a humanizace. Vezměme jako příklad historickou encykliku Populorum progressio. To co Boží služebník Pavel VI. vypracoval formou reflexe, misionáři uskutečnili a nadále uskutečňují prosazováním rozvoje, respektujícího místní kultury a životní prostředí podle logiky, která se dnes, po více než 40 letech, jeví jako jediná, jež umožňuje africkým národům vymanit se z otroctví hladu a nemoci. To znamená předávat zvěst naděje ?kněžskou formou? - žít osobně evangelium - a snažit se jej převést na projekty a realizace, které se budou důsledně držet základního dynamického principu, kterým je láska. Během těchto třech týdnů potvrdilo druhé zasedání biskupské synody o Africe to, co dobře vystihnul již můj ctihodný předchůdce Pavel VI. a co jsem chtěl prohloubit v nedávné encyklice Caritas in veritate: je třeba obnovit model globálního rozvoje, aby byl schopen ?zapojit všechny národy a nejenom ty, které mají odpovídající možnosti a schopnosti? (č.39). To, co sociální nauka církve vycházejíc ze svého pohledu na člověka a společnost vždycky hlásala, vyžaduje dnes také globalizace (srov. ibid.). A tu - nutno připomenout ? nelze chápat fatalisticky jakoby její dynamiky byly vyvolány anonymními neosobními silami nezávislými na lidské vůli. Globalizace je lidská skutečnost a jako taková je modifikovatelná podle jedné či druhé kulturní koncepce. Církev pracuje se svou osobní a komunitní koncepcí a orientuje tento proces ke vztahovosti, bratrství a sdílení (srov. ibid., č.42).

?Odvahu, vstaň!...? Takto se dnes Pán života a naděje obrací k církvi a africkým národům na konci těchto týdnů synodálních reflexí. Vstaň, církvi v Africe, rodino Boží, neboť tě volá nebeský Otec, kterého tvoji předkové uctívali jako Stvořitele ještě před tím, než poznali jeho milosrdnou blízkost, zjevenou jeho Jednorozeným Synem, Ježíšem Kristem. Naléhavá evangelizační činnost, o níž se v těchto dnech mnoho mluvilo, obnáší také naléhavou výzvu ke smíření, neodmyslitelnou podmínku ustanovení vztahů spravedlnosti mezi lidmi v Africe a vybudování spravedlivého a trvalého míru při respektování každého jedince a každého národa; pokoje, který potřebuje a otevírá se přínosu všech lidí dobré vůle napříč náboženským, etnickým, lingvistickým, kulturním a sociálním příslušnostem. V této náročné misi ty, církvi, poutnice Afriky třetím tisíciletím, nejsi sama. Je ti nablízku svou modlitbou a solidaritou celá katolická církev a z nebe tě provázejí afričtí světci a světice, kteří svým životem a někdy i mučednictvím dosvědčili plnou věrnost Kristu.

Odvahu, vstaň, africký kontinente, země, která jsi přijala Spasitele světa, když jako dítě spolu s Josefem a Marií musel utéci do Egypta, aby zachránil život před Herodovým pronásledováním. Přijmi s obnoveným nadšením zvěst evangelia, aby světlo Kristovo osvěcovalo svou září mnohost kultur a jazyků tvých obyvatel. Církev podává chléb Slova a Eucharistie a usiluje také všemi možnými prostředky o to, aby žádnému Afričanovi nechyběl chléb vezdejší. Proto jsou spolu s primárně naléhavým dílem evangelizace křesťané zapojeni také do humanizace.

Drazí synodální otcové, na závěr těchto mých úvah bych vás rád co nejsrdečněji pozdravil a poděkoval za vaši povzbuzující účast. Až se vy, pastýři církve v Africe, vrátíte domů přineste moje požehnání vašim společenstvím. Předejte všem výzvu ke smíření, spravedlnosti a pokoji, která zněla na této synodě. Zasedání synody se končí a nemohu zapomenout vřele poděkovat generálnímu sekretáři biskupské synody a všem jeho spolupracovníkům. Moje vděčná vzpomínka patří také sborům nigerijského společenství v Římě a Etiopské koleje, které se podílely na této liturgii. A nakonec chci poděkovat všem těm, kteří provázeli synodální práce modlitbou. Panna Maria kéž odmění všechny a každého a vymůže církvi v Africe, aby rostla v každé části tohoto velkého kontinentu a šířila ?sůl? a ?světlo? evangelia.

přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.11.11 Koncert v Beninu doprovodí příjezd Benedikta XVI.
25.10.09 Benedikt XVI. zakončil biskupskou synodu o Africe eucharistií
25.10.09 Benedikt XVI. vyslovil uspokojení s průběhem synody o Africe
24.10.09 Zasedání biskupské synody o Africe skončilo
20.10.09 Synodální otcové dostali zdravotnickou sadu první pomoci



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti