Kardinál Tauran se včera vrátil z oficiální návštěvy Indonésie, nejlidnatější země muslimského vyznání, kam přijel na pozvání tamějších biskupů. Program jeho návštěvy tvořila setkání náboženské i akademické povahy, jakož i rozhovory s různými islámskými představiteli v této zemi. Svou návštěvu v rozhovoru pro vatikánský rozhlas kardinál Tauran bilancoval:
?Mohu říci, že to byla návštěva velice pozitivní, poněvadž jsem mohl v první řadě povzbudit biskupy a kněze, aby pokračovali ve svém úsilí o mezináboženský dialog. To bylo zajisté usnadněno tím, že politická filosofie - lze-li to tak říci -, kterou zastávají tamější společnost a Indonéští představitelé, se zakládá na principu harmonizace různosti v jednotě, protože Indonésie je zemí, kterou charakterizuje různost nejenom zeměpisná, ale také etnická a náboženská. Během své návštěvy jsem měl možnost zaznamenat velkou touhu zejména mezi studenty činit pokroky v dialogu. Předevčírem jsem byl na pracovní snídani s ministrem zahraničí a několika dalšími diplomaty a probírali jsme téma mezináboženského dialogu a také při této příležitosti jsem mohl vnímat velký zájem na tom, aby tento dialog nebyl jenom teoretický, ale především konkrétní. Tady existuje reálná harmonie a všichni shodně tvrdí, že prioritou je výchova, to znamená vidět, co máme společné a jak můžeme k dobru celé společnosti spolupracovat. Nabídnul jsem biskupům velmi konkrétní iniciativu, aby během liturgického roku věnovali jednu neděli mezináboženskému dialogu a aby tak pěstovali vnímavost věřících k nezbytnosti vést dialog s jinak věřícími. Také během svých kontaktů s osobnostmi akademického a politického života jsem kladl důraz na - možná - jakousi potřebu přehlédnout také naše školní a univerzitní učebnice historie, a trochu tak pozměnit běh věcí.?
Návštěva v Indonésii tedy splnila svůj účel?
?Řekl bych, že byla potřebná, a mohu říci, že probíhala v ovzduší obrovské intelektuální a duchovní disponibility. Vrátil jsem se proto do Říma spokojen a potěšen. Samozřejmě, že jsou to především tamější biskupové a kněží ? a na to jsem kladl velký důraz ? kteří budou muset kráčet dále touto cestou, protože mezináboženský dialog neprobíhá v Římě, ale v místních církvích a na úrovni místních společenství.?
A jaký je Váš názor na otázku minaretů ve Švýcarsku?
?Otázka minaretů nastoluje podle mého názoru především problém svobody náboženství, a svoboda náboženství předpokládá svobodu kultu a tudíž svobodu praktikovat vlastní víru soukromě i veřejně, a tedy také mít vlastní budovy náboženského kultu. Avšak, samozřejmě, buduje-li se kostel v nějaké zemi s islámskou většinou nebo nějaká mešita v zemi s křesťanskou většinou, musí být starostí toho, kdo budovu kultu staví, aby harmonizovala s krajinou i urbanisticky v kulturním kontextu dané společnosti. Kromě těchto aspektů však zmíněný problém ve skutečnosti vznáší jinou otázku, který se týká právního statutu islámu v dnešní Evropě a sahá tedy mnohem dále než fakta, o kterých mluvíme.?
Říká kardinál Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog.
odeslat článek
vytisknout článek
