Nový portál Vatikánského rozhlasu

Malta. Benedikt XVI. se dnes vydal na dvoudenní apoštolskou cestu na Maltu. Vřele jej uvítalo více než 100 tisíc lidí.
1. Maltské reálie
2. Uvítání na letišti v Luqa
3. Návštěva jeskyně sv. Pavla, setkání s 250 maltskými misionáři.

Svatý otec přijel, aby spolu se zdejšími křesťany oslavil 1950. výročí vylodění svatého Pavla. Loď, na které Apoštola národů vezla vojenská eskorta do Říma před císařský tribunál, cestou u tohoto ostrova ztroskotala a sv. Pavel tam pak pobyl tři měsíce, jak podrobně líčí sv. Lukáš ve Skutcích apoštolů. Malťané si tuto událost každoročně připomínají.

1. Malta je ostrovní stát. Leží ve Středozemním moři asi 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Souostroví tvoří ostrovy Malta, který je největší (264 km čtverečných), Gozo a Comino. A patří k ní ještě další tři neobydlené ostrůvky. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího pozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny. Bývalá britská kolonie Malta získala nezávislost v roce 1964. O deset let později se prohlásila nezávislou republikou. Zůstala však i nadále členem Britského společenství národů (Commonwealth of Nations). Od roku 2004 je Malta členem Evropské unie. Kromě maltštiny je druhým úředním jazykem angličtina.

Osídlení Malty je doložené už v 5. tisíciletí před Kristem. Od té doby se tu vystřídali Féničané, Kartágo, Řím, Byzanc, Arabové, Normané, vládci Aragonu a Kastilie, Johanité, tedy maltézští rytíři, Napoleon Bonaparte i Britové. Malta má celkem zhruba 443 000 obyvatel. 94,4 procent obyvatelstva se hlásí k římsko-katolické církvi. Jako jedna z mála zemí nemá např. zákon o rozvodu manželství a zákon ošetřuje i ochranu lidského života od početí.

Církev na Maltě má jednu arcidiecézi a jednu diecézi. V nich je celkem 85 farností, 453 kněží diecézních a 400 řeholních, 1 082 řeholnic, 91 seminaristů, 80 vzdělávacích a 87 dobročinných institucí. Působí zde pět diecézních biskupů a čtyři další v diplomatických službách Svatého stolce. Arcibiskup Malty, mons. Paul Cremona OP, je zárověň předsedou biskupské konference.

Na palubě letadla v krátké promluvě k novinářům Svatý otec přiblížil důvody apoštolské cesty na Maltu. Uvedl tři: Již zmíněné výročí ztroskotání sv. Pavla a jeho zdejší apoštolskou činnost. Jako druhý důvod Benedikt XVI. uvedl, že chce vyzvednout svědectví živé víry zdejší církve, která je bohatá na kněžská a řeholní povolání, a za třetí, aby upozornil na problém zejména africké imigrace, který jako první na cestě do Evropy velkodušně řeší právě Malta, ale který nemůže být ponechán na bedrech pouze tohoto státu. ?Malta nám připomíná tento problém, a připomíná nám také, že právě víra je silou, která dává lásku a tedy i fantazii, potřebnou k odpovědi na tyto velké výzvy naší doby.?

2. Na maltském letišti Luqa přistál papežský speciál podle plánu v 17h odpoledne. Přivítal jej maltský prezident George Abela a celá vláda.
Maltský prezident ve své promluvě na uvítanou mimo jiné Benediktu XVI. popřál ke včerejším narozeninám. Pak připomněl důvod papežovy návštěvy, totiž oslavy vylodění svatého Pavla u břehů Malty:

?Byl to rozhodující okamžik naší historie, na který nelze nahlížet jen v perspektivě dějin a náboženství, ale je třeba vidět i morální a kulturní dopad, protože položil etické a intelektuální základy našeho státu. Dal Maltě novou identitu, křesťanskou identitu, která postupně nahradila pohanskou a polyteistickou kulturu nynější kulturou křesťanskou.?

Prezident Abela se nevyhnul ani bolestné ráně případů sexuálního zneužívání v církvi a řekl, že ?ojedinělé případy těchto zločinů nezastiňují církev? a připomněl také slova italského filosofa, který není katolického vyznání, Marcela Pery, podle něhož prý dnes ?probíhá laicistická válka proti církvi?.

Benedikt XVI. hned v úvodu své promluvy vyjádřil v maltském jazyce svou radost z dnešního setkání a pokračoval:

?Jsem velmi rád, že jsem dnes mezi vámi zde na Maltě. Přicházím jako poutník, abych se klaněl Pánu a chválil ho za divy, které zde vykonal. Kromě toho přicházím také jako nástupce svatého Petra, abych vás utvrdil ve víře (srov. Lk 22,32) a spojil se s vámi v modlitbě k jedinému, živému a pravému Bohu ve společenství se všemi svatými, včetně svatého Pavla, velkého apoštola Malty. Třebaže moje návštěva ve vaší zemi bude krátká, modlím se za to, aby přinesla hojné plody.?

Důvodem mojí návštěvy těchto ostrovů, pokračoval papež, je 1950. výročí ztroskotání svatého Pavla na březích ostrova Malta. Svatý Lukáš popisuje tuto událost ve Skutcích apoštolů a z jeho vyprávění jste si vybrali téma návštěvy: (papež maltsky) ?Musíme však narazit na nějaký ostrov? (Sk 27,26). Někdo by mohl považovat příjezd svatého Pavla na Maltu v důsledku lidsky nepředvídatelné události za pouhou dějinnou náhodu. Avšak pohledem víry je možné v tom vidět dílo Boží Prozřetelnosti.

?Malta je v evropských a středozemních dějinách skutečně křižovatkou mnoha velkých událostí a kulturních výměn, a to až do současnosti. Tyto ostrovy hrály klíčovou roli v politickém, náboženském a kulturním rozvoji Evropy, Blízkého Východu a severní Afriky. Skrze skrytý záměr Boží tak dovezli svatý Pavel a první Kristovi učedníci evangelium k těmto břehům. Jejich misionářská činnost přinesla během staletí mnohé plody a přispěla mnoha způsoby k vytvoření bohaté a ušlechtilé maltské kultury.
Na základě zeměpisné polohy měly tyto ostrovy velký strategický význam při různých příležitostech, a to i v nedávné minulosti. ?Jiřího Kříž?, umístěný na národní vlajce, nabízí hrdé svědectví o velké odvaze vašeho lidu během temného období poslední světové války. Stejně tak opevnění, které se zřetelné vyjímá v architektuře ostrova, vypráví o dávných bojích, kdy Malta významně přispívala k obraně křesťanství jak na zemi, tak na moři. I nadále hrajete významnou roli v současné diskusi o evropské identitě, kultuře a politice. Zároveň mne těší, že mohu poukázat na zapojení vaší vlády do rozsáhlých humanitárních projektů v zahraničí, zejména v Africe. Kéž by to posloužilo rozvoji blahobytu těch, kteří měli méně štěstí než vy, a bylo výrazem ryzí křesťanské lásky.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na uvítanou je ZDE

Po uvítací oficiálním ceremonii na letišti se Benedikt XVI. odebral do Valletty na soukromé setkání s prezidentem Malty. Vzhledem k tomu, že ostrov Malta je dnes takřka jediným obrovským městem a ulice byly po celou cestu lemovány zástupy lidí, uskutečňují se jednotlivé přesuny Svatého otce pouze papamobilu. Zdejší obyvatelstvo připravilo Benediktu XVI. uvítání, jehož vřelost stěží popsat slovy.

3. Večer po 20h se pak konala další a poslední dnešní etapa papežovy návštěvy, totiž setkání s 250 misionáři maltského původu v kostele sv. Pavla v Rabatu nad jeskyní, kde přebýval po svém vylodění apoštol národů. Zde v tzv. jeskyni sv. Pavla Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

? Z tohoto posvátného místa, odkud se poprvé začalo šířit apoštolské hlásání na těchto ostrovech, vybízím každého z vás, abyste přijali vznešenou výzvu k nové evangelizaci. Prožívejte svoji víru víc naplno se svými rodinami, přáteli, ve své čtvrti, na pracovišti a v celé maltské společnosti. Zejména vybízím rodiče, učitele a katechety, aby se s druhými, zejména s mladými, kteří jsou budoucností Malty, dělili o svá vlastní živá setkání se vzkříšeným Ježíšem. ?Víra zesílí předáváním!? (srov. Redemptoris missio, 2). Vězte, že okamžiky vaší víry zaručí setkání s Bohem, který se ve své Všemohoucnosti dotýká srdce člověka. Když mladým lidem nabídnete řádnou katechezi a povedete je ke stále aktivnější účasti na svátostném životě církve, přivedete je ke kráse a bohatství katolické víry.?

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. v kostele sv. Pavla je ZDE

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)