Turín.
Odpolední program pastorační návštěvy Benedikta XVI. v Turíně měl tři etapy. Jeho vrcholem byla návštěva turínského dómu, kde Benedikt XVI. uctil vystavenou relikvii a pronesl meditaci o mystériu Bílé soboty. Těsně před tím se konalo setkání papeže s mládeží a nakonec se vpodvečer Svatý otec setkal s nemocnými a obyvateli charitního domu Cottolengo.
Mládež Benedikta XVI. přivítala na náměstí sv. Karla zpěvem. Petrův nástupce se s nimi modlil, hovořil, vyslechl si jejich zkušenosti a obavy, a povzbudil je, aby i v mentalitě naší doby, která tvrdí, že neexistuje nic definitivního, dokázali přijímat definitivní a neodvolatelná rozhodnutí, která jedině dávají životu plný smysl. Benedikt XVI. také poukázal na přikázání lásky - milovat Boha a milovat cele druhé.
Slovo láska, jak víme, se užívá k různým interpretacím a v různých významech. Potřebujeme Mistra, Krista, jenž nám ukáže nejautentičtější a nejhlubší smysl, který nás vede ke zdroji lásky a života. Láska je vlastní jméno Boha.
Drazí přátelé, Kristova láska k bohatému mládenci z evangelia je tatáž, kterou chová ke každému z vás. Není to láska, omezená na minulost, není to iluze a není určena jen některým. Tuto lásku potkáte a zakusíte veškerou její plodnost, pokud budete upřímně hledat Pána a budete-li s nasazením žít svoji účast na životě křesťanského společenství. Každý z vás ať se považuje za ?živou součást? církve a beze strachu se zapojí do díla evangelizace v duchu upřímné harmonie s bratry ve víře a ve společenství s pastýři a vymaní se z individualistické tendence i v rámci života víry, aby dýchal plnými plícemi krásu své účasti ve velké mozaice Kristovy církve.?
řekl mimo jiné papež a dal mladým Turíňanům za vzor zdejšího rodáka, blahoslaveného Piergiorgia Frassatiho, od jehož beatifikace letos uplynulo dvacet let.
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k mládeži je ZDE
Po setkání s mládeži na náměstí sv. Karla se Benedikt XVI. opět za potlesku zástupů věřících odebral do turínského dómu. Zde se připojil k dvěma miliónům poutníků, kteří se letos přihlásili na pouť k výstavu Turínského plátna. Relikvie bude vystavena až do 23. května. V katedrále přes Plátnem pronesl Svatý otec pozoruhodnou meditaci, z níž vybíráme:
?Drazí bratři a sestry, v naší době se lidstvo, zejména poté, co prožilo v minulém století, stalo obzvláště vnímavým k mystériu Bílé soboty. Skrytost Boha je součástí spirituality soudobého člověka existenciálním, takřka podvědomým způsobem, jako prázdnota v srdci, jež se šířila stále více. Na konci 19. století napsal Nietzsche: ?Bůh je mrtev! A my jsme ho zabili!? Stojí za zmínku, že tento proslulý výrok je takřka doslova převzat z křesťanské tradice, často jej citujeme v pobožnosti Via Crucis a možná aniž bychom si plně uvědomovali, co říkáme. Po dvou světových válkách, lágrech a gulazích, Hirošimě a Nagasaki, se naše doba stále více stávala jakousi Bílou sobotou: temnota tohoto dne interpeluje všechny ty, kteří se táží života, zejména nás věřící. Také my máme co do činění s tímto zatměním.
Nicméně, smrt Božího Syna, Ježíše z Nazareta má rysy zcela opačné, naprosto pozitivní. Je zdrojem útěchy a naděje. Přivádí mne to k myšlence, že posvátné plátno se chová jako ?fotografický dokument?, který v sobě skrývá ?pozitiv? i ?negativ?. A skutečně je tomu tak: nejtemnější mystérium víry je zároveň nejzářivějším znamením naděje, jež nemá hranice. Bílá sobota je ?uzemím nikoho? mezi smrtí a zmrtvýchvstáním. A na toto ?území nikoho? vstoupil Jeden, Jediný, který jej přešel se znameními svého Utrpení podstoupeného pro člověka: ?
Passio Christi. Passio hominis?. A plátno k nám jasně mluví právě o tomto momentu, dosvědčuje přesně onu jedinečnou a neopakovatelnou přestávku v dějinách lidstva a vesmíru, kdy Bůh v Ježíši Kristu sdílel nejenom naše umírání, ale také náš pobyt ve smrti. To je ta nejradikálnější solidarita.
V tomto ?nadčasovém čase? Ježíš Kristus ?sestoupil do pekel?. Co znamená tento výraz? Znamená, že Bůh, který se stal člověkem, dosáhl bodu, kde vstoupil do extrémní a absolutní samoty člověka, kam nedosahuje žádný paprsek lásky a kde kraluje totální opuštěnost bez jakéhokoli slova útěchy: ?do pekel?. Ježíš Kristus přebýval ve smrti, překročil bránu této extrémní samoty, aby dovedl i nás k jejímu překročení spolu s Ním. Všichni jsme někdy pocítili onen děsivý pocit opuštěnosti. To čím smrt působí největší strach je právě toto: kdy jsme jako děti měli strach zůstávat sami ve tmě a jedině přítomnost nějaké osoby, která nás miluje, nás mohla naplnit bezpečím. Ano, právě to se stalo na Bílou sobotu: v království smrti se rozezněl hlas Boží. Stalo se něco nemyslitelného: Láska pronikla ?do pekel?. I v nejextrémnější temnotě absolutní lidské samoty můžeme slyšet hlas, který nás volá, a nalézt ruku, která nás uchopí a vyvede ven. Lidská bytost žije ze skutečnosti, že je milována a že může milovat; a pokud pronikla láska i do prostoru smrti, pak život dosahuje i tam. Ani ve chvíli extrémní samoty nebudeme nikdy sami.
?
PLNÉ ZNĚNÍ MEDITACE Benedikta XVI. před Turínským plátnem je ZDE
Z turínského dómu se pak v podvečer přesunul Benedikt XVI. do charitního domu Cottolengo, přesněji do kostela, který je jeho součástí. Tady se Svatý otec pozdravil s nemocnými a s dobrovolníky, kteří tu pracují:
?Drazí nemocní, konáte důležité dílo, když žijete svá utrpení ve spojení s ukřižovaným a vzkříšeným Kristem, účastníte se mystéria jeho utrpení za spásu světa. Obětováním své bolesti Bohu skrze Krista můžeme spolupracovat na vítězství dobra nad zlem, aby Bůh učinil plodnou naši oběť, náš úkon lásky.
Drazí bratři a sestry, vy všichni, kdo jste tady, každý sám za sebe: nedomnívejte se, že stojíte mimo dění světa, ale považujte se za cenné kamínky překrásné mozaiky, kterou Bůh jako velký umělec denně utváří i s vaším přispěním. Kristus, který zemřel na kříži, aby nás spasil, se nechal přibít na dřevo, aby z tohoto znamení smrti mohl rozkvést život v celé své nádheře. Tento dům je jedním ze zralých plodů Kristova kříže a vzkříšení a ukazuje, že utrpení, zlo a smrt nemají poslední slovo, protože ze smrti a utrpení může povstat život.?
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k nemocným je ZDE
A jak hodnotí návštěvu papeže v Turíně arcibiskup tohoto města, kardinál Severino Poletto?
?Příchod Svatého otce považuji za projev milosti. Dokazuje to odpověď Turína, především desetitisícová účast na jednotlivých bodech programu, ale také podél trasy, kterou papež projížděl. Sám se podivoval, když během tak deštivého odpoledne, během přesunů z místa na místo, viděl podél ulic, kterými projížděl, takové zástupy. Tahle odpověď Turína ukazuje, že příjezd Svatého otce byl asi nejsilnější okamžik celých šesti týdnů trvání výstavu.?
Hodnotí včerejší návštěvu Benedikta XVI. v Turíně kardinál Severino Poletto.
Další články z podrubriky Cesty v Itálii(RaVat)