Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Tento týden konají svou kanonickou návštěvu u Svatého stolce biskupové Belgie. Tato země, která je co do rozlohy ve srovnání s Českou republikou méně než poloviční, má přibližně stejný počet obyvatel: 10,5 milionu, z nichž 27% tvoří muslimští imigranti. Belgie je první evropskou zemí, kde existuje volená vláda muslimské menšiny, která plní funkci poradního hlasu belgické vlády. Zbytek obyvatelstva tvoří katolíci, kteří žijí celkem v osmi diecézích. Belgie má také svůj vlastní vojenský ordinariát.

Kanonické návštěvy ad limina jsou plánovány dlouhou dobu dopředu a návštěva belgických biskupů tedy nemá žádnou souvislost s odstoupením biskupa města Bruggy, mons. Rogera Josepha Vangheluwe. Ten před dvěma týdny rezignoval v důsledku sexuálního zneužití, kterého se dopouštěl před svým jmenováním a na začátku svého působení v úřadu biskupa.

Nedávno jmenovaný bruselsko-mechelenský arcibiskup a předseda belgické biskupské konference mons. André-Mutien Joseph Leonard poskytnul Vatikánskému rozhlasu rozhovor, ve kterém přibližuje život církve v této zemi. První otázka se týkala toho, o čem budou belgičtí biskupové se Svatým otcem hovořit:

?Zajisté se dotkneme bolestných otázek, které si v naší zemi klademe po rezignaci biskupa Brugg. Je nezbytné hovořit o tomto tématu i opatřeních, která chceme přijmout v souvislosti s touto situací. Potom jsou zde bezpochyby také otázky sekularizace a bioetická témata, která jsou v Belgii obzvláště tíživá, zejména pokud jde o eutanázii. Otázkou je také mezináboženský dialog vzhledem k tomu, že jsme společností, jejíž značnou část tvoří imigrace z muslimských zemí. Nechybí ani problém nedostatku povolání ke kněžství, který je v Belgii ještě závažnější než ve Francii.?

Další otázkou je dopad vztahů mezi různými jazykovými komunitami v Belgii na tamější církev?
?Tento dopad je velmi omezený. Různost jazyků v naší zemi, z nichž nejpočetnější je nizozemština, francouzština a trochu i němčina, je spíše příležitostí než zdrojem těžkostí, protože jde o určitou komplementaritu vnímavosti. Různost je bohatstvím. Je třeba říci, že církev v Belgii jako celek neprožívá na tomto poli žádná napětí. Je však pravdou, že různost přístupů lze zaznamenat i v naší biskupské konferenci.?

Jak je ve společnosti vnímán hlas církve, např. ve vztahu k problematice rodiny a ochrany lidského života?
?Dnes je vnímán předpojatě a negativně. Existuje určitý druh nedůvěry či podezření, ale když je příležitost vysvětlit si osobně složitost postoje církve k těmto otázkám, zaznamenávám, že je poselství církve přijímáno poměrně dobře. Většina lidí zná církev jenom ze sloganů a zjednodušujících mediálních titulků, ale když se naskytne možnost vysvětlit věci klidně a zevrubněji, je stanovisko církve přijímáno dobře, zejména pojí-li se s důsledností a vnímavostí k tomu, čím lidé žijí.?

Jaký je zdravotní stav katolicismu v Belgii? Je známo, že praktikujících katolíků značně ubývá?
?Náboženská praxe je velmi omezená. Ocitli jsme se v situaci vyhrocené sekularizace a platí to pro všechny belgické regiony, byť ve Flandrech trochu méně. Myslím, že nejprve je třeba vzít tuto situaci na vědomí. Církev v Belgii měla v minulosti mnoho co říci, možná že tak činila také poněkud z pozice své moci. Musíme připustit, že tato situace už neexistuje. Dnes jsme jedním z hlasů, důležitým hlasem, ale jedním z mnoha jiných. Dnes je zapotřebí povzbuzovat snahy o opětovné vytváření horlivých křesťanských společenství, tvořených lidmi, kteří mají zájem a přesvědčení.?

Belgie prožívá novou politickou krizi. Jak vidíte budoucnost země?
?Církev musí být velmi opatrná, když je řeč o politických otázkách. Osobně jsem přesvědčen, že Belgie je schopna tuto krizi překonat, protože ji k tomu dožene realismus. Nemůže se rozdělit. Belgie není rozlehlá země a je nemyslitelné, aby se nechala svést nějakým separatistickým dobrodružstvím. Myslím, že se bude ubírat více směrem k federaci, ale jednota země zůstane zachována.?

Říká arcibiskup Bruselu-Mechelen mons. Leonard, předseda belgické biskupské konference, která je tento na kanonické návštěvě u Svatého stolce.

(mig)