Drazí bratři a sestry,
Mladí přátelé,
?Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy,? a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa? (Mt 28,19-20). Tato slova vzkříšeného Krista nabývají zvláštního významu v Lisabonu, odkud vyšla řada generací křesťanů ? biskupů, kněží, zasvěcených osob a laiků, mužů i žen, mladých i méně mladých ? aby uposlechli výzvu Pána, vyzbrojeni jedině jistotou, kterou jim zanechal: ?Já jsem s vámi po všechny dny.? Svou službou poskytovanou šíření víry získalo Portugalsko významné místo mezi národy: v pěti světadílech jsou místní církve, jejichž počátek je spojen s portugalskou misijní činností.
Když jste se v minulosti vydávali hledat nové národy, nebránilo to vašemu spojení s tím, čím jste byli a v co jste věřili, ani ho neničilo. Naopak, s křesťanskou moudrostí jste dokázali přenést své zkušenosti i svá specifika a byli jste otevřeni vůči přínosu druhých, abyste ve zdánlivé slabosti, která je silou, byli sebou samými. Účastí na budování Evropského společenství dnes přinášíte vklad svou kulturní a náboženskou identitou. Neboť tak jako Ježíš Kristus provázel učedníky cestou do Emauz, tak také dnes kráčí s námi, jak slíbil: ?Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.? Také my máme opravdovou a osobní zkušenost se vzkříšeným Pánem, i když je odlišná od zkušenosti apoštolů. Vzdálenost staletí je překonána a Zmrtvýchvstalý se naším prostřednictvím nabízí jako ten, který žije a působí v dnešní církvi a ve světě. To je naše velká radost. V živém proudu církevní tradice Kristus není vzdálen dva tisíce let, ale je reálně přítomen mezi námi a obdarovává nás pravdou, dává nám světlo, které nám umožňuje žít a nacházet cestu do budoucnosti.
Ježíš je s námi ve svém Slovu, ve shromáždění Božího lidu s jeho Pastýři a výjimečným způsobem ve svém Těle a Krvi. Zdravím pana kardinála, lisabonského patriarchu, a děkuji mu za upřímná slova přijetí na začátku eucharistické liturgie, jimiž se na mne obrátil jménem svého společenství, které s jeho téměř dvěma miliony synů a dcer objímám. Přátelsky a bratrsky zdravím vás všechny ? milovaní bratři v biskupské a kněžské službě, drazí muži a drahé ženy žijící zasvěceným životem, pokřtění a katechumeni ? i všechny, kteří jsou s námi spojeni prostřednictvím rozhlasu a televize. Upřímně děkuji panu prezidentovi republiky za jeho přítomnost a dalším veřejným představitelům, zvláště primátorovi Lisabonu, který mi s takovou pozorností předal klíče od města.
Přívětivý Lisabone, přístave a východisko tolika nadějí, které do tebe vkládali ti, kdo odjížděli a toužili po tom, abys byl navštěvován, chtěl bych si dnes posloužit těmito klíči, které mi byly předány, abys mohl své lidské naděje stavět na božské naději. Ve čtení z prvního listu svatého Petra jsme právě slyšeli: ?Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.? Apoštol pak vysvětluje: Přistupte k Pánu, ?k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný? (1 Petr 2,6.4). Bratři a sestry, kdo věří v Ježíše Krista, nebude zklamán. Boží Slovo neklame, ani nás nemůže klamat. Slovo potvrzené ?velkým zástupem, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků? a kteří, jak rozjímal autor knihy Zjevení, byli ?oděni bílým rouchem, s palmami v rukou? (Zj 7,9). K tomuto obrovskému množství nepatří jen svatí Verissimus, Maximus a Julia, kteří zde byli umučeni za císaře Diokleciána, nebo svatý Vincenc, jáhen a mučedník a hlavní patron patriarchátu, či svatý Antonín a svatý Jan de Britto, kteří odtud odjeli, aby rozsévali dobré semeno Boží v jiných zemích a národech, a svatý Nunus od Svaté Panny, kterého jsem před necelým rokem zapsal do seznamu svatých. Tvoří ho ?služebníci našeho Boha? všech dob a míst, jejichž čelo bylo označeno znamením kříže, ?pečetidlem živého Boha? (Zj 7,2): Duchem Svatým. Jde o iniciační obřad vykonaný na každém z nás ve svátosti křtu, jejímž prostřednictvím církev přivádí na svět ?svaté?.
Víme, že v církvi nechybějí i synové neukáznění a dokonce vzpurní, ale právě ve svatých nabývá svých charakteristických rysů, v nich zakouší svou nejhlubší radost. Všechny je spojuje vůle vtělit evangelium do vlastního bytí z vnuknutí Ducha svatého, věčného animátora Božího lidu. Místní církev s pohledem upřeným na své svaté správně usoudila, že dnes je pastorační prioritou, aby všechny křesťanské ženy a všichni křesťanští muži vyzařovali evangelní naději uprostřed světa, v rodině, kultuře, ekonomice a politice. Často si děláme velké starosti ohledně sociálních, kulturních a politických důsledků víry, a tím vytváříme dojem, že je tato víra, bohužel, vždycky něčím málo realistickým. Možná byla vložena přehnaná důvěra do církevních struktur a programů, do přidělování funkcí a moci. Co se však stane, pokud sůl ztratí svou chuť?
Aby se to nestalo, je třeba znovu odhodlaně a radostně hlásat smrt a vzkříšení Krista, jádro křesťanství, oporu a základ naší víry, silný podnět naší jistoty, prudký vítr, který odvane pryč každý strach a každou nerozhodnost, jakoukoli pochybnost a lidský kalkul. Kristovo zmrtvýchvstání nás ujišťuje, že žádná nepřátelská moc nikdy nebude moci zničit církev. Naše víra má tudíž základ, ale je třeba, aby se v každém z nás stala životem. Je proto třeba vyvinout rozsáhlé a důsledné úsilí, aby se každý křesťan stal svědkem schopným obhájit vždy a přede všemi důvody své naděje (srov. 1 Petr 3,15): pouze Kristus může plně uspokojit hlubokou touhu každého lidského srdce a dát odpověď na jeho otázky ohledně utrpení, nespravedlnosti a zla, smrti a posmrtného života, které ho nejvíce zneklidňují.
Drazí bratři a mladí přátelé, Kristus je vždy s námi a kráčí vždy spolu se svojí církví, provází ji a chrání, jak to sám řekl: ?Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa? (Mt 28,20). Nikdy nepochybujte o jeho přítomnosti! Vždycky hledejte Pána Ježíše, rozvíjejte přátelství s ním, setkávejte se s ním ve svatém přijímání. Učte se naslouchat jeho slovu a také ho rozpoznávat v chudých. Prožívejte svůj život s radostí a nadšením, buďte si jisti jeho přítomností, jeho nezištným a velkorysým přátelstvím, které je věrné až po smrt na kříži. Dosvědčujte všem radost z této jeho mocné a něžné přítomnosti, počínaje svými vrstevníky. Říkejte jim, že je krásné být přítelem Ježíše a stojí za to ho následovat. Svým nadšením ukazujte, že mezi tolika způsoby života, které dnešní svět nabízí, je tím jediným, v němž spočívá pravý smysl života, a že následování Ježíše přináší opravdovou a trvalou radost.
Denně hledejte ochranu Panny Marie, Matky našeho Pána Ježíše Krista a zrcadlo každé svatosti. Ona, celá svatá, vám pomůže být věrnými učedníky svého Syna Ježíše Krista.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie