VaticanNews.va

   4. 4. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6778
Poslechem z webových stránek.4148
Četbou textů na webových stránkách.6615
Poslechem i četbou.3900


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Koronavirus dnes a zítra

O neomylnosti lidu ve víře

Nestyďme se, že jsme v církvi, styďme se, že jsme hříšníci


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

12.5.2010 

Soužití v církvi je dobou učení

Benedikt XVI. na setkání se světem kultury, Lisabon

Česká sekce RV

Vážení bratři v biskupské službě,
vážení veřejní činitelé,
vážení myslitelé, vědci a umělci,
drazí přátelé,

mám velkou radost, když zde vidím shromážděn mnohotvárný celek portugalské kultury, kterou tak důstojně reprezentujete: ženy a muži zapojeni do bádání a budování rozmanitého vědění. Rád bych vám všem vyjádřil své nejvyšší přátelství a uznání vzhledem k významu toho, co konáte a čím jste. Vláda, zastoupená zde ministryní kultury, kterou s úctou a vděčností zdravím, věnuje zaslouženou podporu národním prioritám světa kultury. Děkuji všem, kteří toto naše setkání umožnili, zejména komisi biskupské konference pro kulturu v čele s jejím předsedou Mons. Manuelem Clementem, kterému děkuji za srdečné přijetí a představení polyfonie portugalské kultury. Zastupují ji zde nejlepší protagonisté. Mluvčím jejich pocitů a očekávání se stal Manoel de Oliveira, filmový umělec důstojného věku i kariéry, kterého chci pln obdivu srdečně pozdravit a vyjádřit mu hluboké uznání za jeho slova, z nichž bylo možno vytušit úzkosti a touhy portugalské duše uprostřed dnešní rozbouřené společnosti.

Kultura dnes opravdu odráží určité „napětí“, nabývající někdy formy „konfliktu“ mezi přítomností a tradicí. Dynamika společnosti absolutizuje přítomnost a odděluje ji od kulturního odkazu minulosti bez snahy ukázat budoucnost. Takové hodnocení „přítomnosti“ jako inspiračního zdroje pro smysl individuálního i společenského života však naráží na silnou kulturní tradici portugalského lidu, hluboce poznamenanou tisíciletým vlivem křesťanství i smyslem pro globální zodpovědnost. Tato tradice se potvrdila během dobrodružství objevů a misijní horlivosti při sdílení daru víry s ostatními národy. Křesťanský ideál všeobecnosti a bratrství inspiroval toto společné dobrodružství, i když byl znát vliv osvícenství a laicismu. Zmíněná tradice umožnila vznik toho, co můžeme nazvat „moudrostí“, to znamená smyslem života a dějin, jejichž součástí byl souhrn etiky a „ideál“, jemuž mělo dostát Portugalsko, vždy usilující o navazování vztahů s ostatním světem.

Církev vždy velmi chránila zdravou a ušlechtilou tradici, jejíž bohatý přínos je součástí služby společnosti. Ta ji sice nadále respektuje a váží si její služby obecnému dobru, ale vzdaluje se od zmíněné „moudrosti“, jež je součástí jejího dědictví. „Konflikt“ mezi tradicí a přítomností se projevuje krizí pravdy. Jedině pravda může usměrnit a naznačit cestu zdařilého života jak pro jedince, tak pro lid. A lid, který už nerozeznává, co je jeho pravdou, se ztratí v labyrintu doby a dějin, připraven o jasně definované hodnoty i velké zřetelně vyjádřené cíle. Drazí přátelé, je třeba vyvinout veškeré úsilí, abychom si osvojili formu, kterou církev ve světě zaujímá, a pomohli společnosti pochopit, že zvěstování pravdy je služba, kterou jí nabízí a otevírá nový obzor budoucnosti, velikosti i důstojnosti. Církev plní „poslání pravdy, které je třeba naplnit v každé době a za všech okolností, ve prospěch společnosti odpovídající člověku, jeho důstojnosti i jeho povolání. - Věrnost člověku vyžaduje věrnost pravdě, která je jako jediná zárukou svobody (srov. Jan 8,32) a možnosti celkového lidského rozvoje. Právě proto církev hledá, neúnavně hlásá a rozpoznává pravdu, kdekoli vychází najevo. Církev se poslání pravdy nikdy nemůže zříci“ (Caritas in veritate, 9). Pokus nacházet pravdu mimo Ježíše Krista vnímá dramaticky společnost, kterou tvoří převážně katolíci a jejíž kultura byla hluboce poznamenána křesťanstvím. Pravda je pro nás křesťany božská; je věčným „Logem“, které dosáhlo lidského vyjádření v Ježíši Kristu, jenž mohl objektivně tvrdit: „Já jsem pravda“ (Jan 14,6). Soužití v církvi, její přilnutím k věčnému charakteru pravdy s úctou k druhým „pravdám“ nebo k pravdě druhých, je učební dobou, kterou prochází sama církev. V této úctě dialogu lze otevírat nové brány sdílení pravdy.

Jak napsal papež Pavel VI., „církev musí vést dialog se světem, ve kterém se nachází a žije. Církev se stává slovem, stává se poselstvím, církev se stává dialogem“ (Ecclesiam suam, 67). V dnešním světě je prioritou, které se církev nemíní vzdát, dialog bez dvojznačnosti a v úctě k účastníkům, kteří jej vedou. Svatý stolec to dosvědčuje svou účastí v různých mezinárodních organizacích, jako je např. Centrum Sever-jih v Radě Evropy. Toto centrum bylo založeno před dvaceti lety zde v Lisabonu a jeho úhelným kamenem je dialog mezi kulturami s cílem podpořit spolupráci mezi Evropou, jižním Středozemím a Afrikou a vybudovat světové občanství, založené na lidských právech a odpovědnosti občanů, nezávisle na jejich etnickém původu, politické příslušnosti a v úctě k náboženskému vyznání. Vzhledem ke kulturní odlišnosti je třeba, aby lidé nejen přijímali existenci kultury druhého, ale byli také ochotní nechat se obohatit kulturou druhých a nabízet jim to dobré, pravdivé a krásné, co sami mají.

Současnost vyžaduje naše nejlepší síly, prorockou smělost a novou schopnost „poukazovat na nové světy ve světě“, jak by řekl váš národní básník (Luigi di Camões, Os Lusíades, II, 45). Vy, pracovníci ve všech oblastech kultury, tvůrci myšlení a mínění, „máte díky svému talentu možnost promlouvat k srdci lidstva, dotýkat se individuální i kolektivní vnímavosti, probouzet sny a naděje, rozšiřovat obzor poznání a lidského nasazení. (...) Neobávejte se konfrontace s prvním a posledním zdrojem krásy, vedení dialogu s věřícími i s těmi, kteří se tak jako vy považují za poutníky ve světě a dějinách směřujícími k nekonečné Kráse“ (Benedikt XVI., Promluva k umělcům, 21. listopadu 2009).

Právě s cílem „uvést moderní svět do kontaktu s oživujícími a neměnnými energiemi evangelia“ (Jan XXIII, Humanae salutis, 3) se uskutečnil Druhý vatikánský koncil. Církev na něm, vycházejíc z obnoveného vědomí katolické tradice, bere vážně, rozlišuje, proměňuje a překonává kritiky, které jsou základem sil, jež charakterizují modernu, totiž reformaci a osvícenství. Církev tak sama přijala a přetvořila na něco lepšího požadavky moderny tím, že je překonala a vyhnula se navíc jejich omylům a slepým uličkám. Koncil stanovil předpoklady autentické katolické obnovy i nové civilizace - „civilizace lásky“ - jako evangelní služby člověku a společnosti.

Drazí přátelé, církev považuje za své prvotní poslání v současné kultuře udržet v bdělosti hledání pravdy, a v důsledku toho i Boha; vést lidi k tomu, aby pohlíželi za časné záležitosti a začali hledat ty poslední. Vyzývám vás k tomu, abyste prohlubovali poznání Boha tak, jak se k naší plné realizaci zjevil v Ježíši Kristu. Čiňte krásné věci, ale především učiňte ze svých životů prostor krásy. Ať se za vás přimlouvá Nejsvětější Betlémská Panna, kterou od věků ctili námořníci a nyní hledači Dobra, Pravdy a Krásy.

Přeložil P. Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.9.19 Papež: Liturgie je první učitelkou katechismu
24.2.18 Papež: Umět se radovat bez posedlosti konzumem
4.7.11 Záře pravdy, krása lásky - umělci pro Svatého otce
30.6.11 Výstava 60 umělců k diamantovému jubileu papeže
23.11.09 Ohlasy umělců na setkání s Benediktem XVI.



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
O sedmibolestné Matce a učednici

František varuje před virovou genocidou

Papež: V těžkostech se projeví duše národa

Kardinál Parolin: Krize vyzývá k překonání egoismu

Církev ve Francii za duchovní službu u nakažených koronavirem

Desatero pro život za zavřenými dveřmi

Nikdo si nevybírá křesťanství jako jednu z možností na trhu religiozity

Papež: Osvojme si eucharistické vnímání Krista

Kardinál Comastri: Bolest osvícená vírou může být ozdravným řezem egoismu a banalit

K modlitbě za zahojení závislostí vybízí papež v dubnovém úmyslu

Mše v čase pandemie a nová přímluva na Velký pátek

Papež povzbudil mladé účastníky “virtuální pouti”

 Nově na webu
Svatý otec: O blahoslavenstvích – Blahoslavení čistého srdce

Publicistika: Požehnání, které rozčísá temnoty strachu

Publicistika: Koronavirus dnes a zítra

Rozhovory: O Janu Pavlu II. , vyhaslosti víry a možnosti jiné cesty

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv duben 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu