Vatikán.
Benedikt XVI. dnes přijal na audienci nového velvyslance Iráku u Svatého stolce, Habbeba Mohammeda Radi Ali Al-Sadra. Ten Svatému otci předal své pověřovací listiny.
Papež při setkání připomněl březnové volby, při nichž Irák jasně ukázal světu, že si přeje ukončení násilí a že si vybral cestu demokracie, díky níž chce dosáhnout harmonického soužití ve spravedlivé a pluralistické společnosti.
?I přes pokusy zastrašit ze strany těch, kdo tento názor nesdílí, lidé ukázali velkou odvahu a odhodlání, když se v tak velkém počtu dostavili do volebních místností.?
Papež vyjádřil naději, že nová vláda přispěje k vytvoření stabilnějšího Iráku. Ti, kdo byli zvoleni, musí nyní prokázat svou odvahu a odhodlání, aby naplnili důvěru, která do nich byla vložena. Benedikt XVI. také připomněl úkoly, které novou vládu čekají. Hlavním z nich jsou opatření, které zajistí větší bezpečnost pro všechny složky společnosti, především různé menšiny. Reagoval tak na slova iráckého velvyslance o chystaných krocích vlády na větší ochranu křesťanů v zemi.
?Svatý stolec přirozeně sdílí přesvědčení, které jste vyjádřil, o tom, že iráčtí křesťané by měli zůstat v zemi svých předků, a ti, kdo považovali za nutné z ní emigrovat, aby ji brzy mohli považovat za bezpečnou pro návrat. Od samých počátků církve byli křesťané přítomni v zemi Abrahámově, v zemi, která je součástí společného dědictví židovství, křesťanství a islámu,? řekl Benedikt XVI. a vyjádřil naději, že iráckou společnost v budoucnosti čeká mírumilovné soužití.
?I když křesťané tvoří malou menšinu iráckého obyvatelstva, cenně přispívají k jeho obnově a ekonomickému zotavení svým výchovným a zdravotnickým apoštolátem a jejich nasazení v humanitárních projektech poskytuje tolik potřebnou pomoc při budování společnosti. Mají-li ale hrát ve společnosti svou roli, musí iráčtí křesťané vědět, že je pro ně bezpečné zůstat nebo se vrátit do jejich domovů a potřebují jistotu, že jim bude navrácen jejich majetek a dodržována jejich práva.?
Papež také připomněl mnohé tragické projevy násilí proti nevinným členům společnosti, jak křesťanům tak muslimům, ke kterým došlo v nedávných letech, činy, které odporují nauce islámu i křesťanství.
?Toto společné utrpení může vytvořit pevné pouto, které posílí také odhodlání muslimů i křesťanů společně pracovat pro mír a smíření. Dějiny ukázaly, že některé z největších stimulů překonat rozdělení pochází z příkladů těch mužů a žen, kteří si zvolili odvážnou stezku nenásilného svědectví větším hodnotám, těch, kteří ztratili své životy kvůli zbabělým násilným činům.?
Papež v té souvislosti připomněl jména arcibiskupa Paulose Faraje Rahho, otce Ragheeda Ganniho a mnohé další, kteří položili svůj život za druhé. Připomněl také, že ve zdravé společnosti je nezbytné, aby lidská důstojnost a práva všech občanů byla respektována jak zákony tak praxí. Mezi těmito právy Benedikt XVI. zmínil především právo na náboženskou svobodu a svobodu kultu.
Pak Svatý otec obrátil pozornost k blížícímu se zasedání biskupské synody o Blízkém východě, která nabídne příležitost hovořit o roli a svědectví křesťanů v biblických zemích, a zároveň dá impuls mezináboženskému dialogu, který může velmi přispět k mírumilovnému soužití vyznavačů různých náboženství ve vzájemném respektu a úctě.
?Je mou velkou nadějí, že Irák vyjde z těchto těžkých zkušeností minulého desetiletí jako vzor tolerance a spolupráce mezi muslimy, křesťany a dalšími ve službě těm nejpotřebnějším.? řekl Benedikt XVI. v závěru audience novému velvyslanci Iráku u Svatého stolce.
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
