Londýn.
1. Mše svatá ve Westminsterské katedrále.
2. Setkání s mládeží po mši.
3. Návštěva v domově důchodců.
4. Modlitební vigilie v Hyde Parku.
Také celou sobotu strávil Benedikt XVI. v Londýně. Nejdřív ho čekala série setkání s politickými představiteli. V sídle arcibiskupa z Canterbury se setkal s britským premiérem Davidem Cameronem, vicepremiérem Nickem Cleggem, a šéfkou opozice Harriet Harman. Poté slavil papež mši svatou v katolické katedrále.
ad 1. Londýnská katedrála, zasvěcená Nejsvětější Krvi Kristově, povstala na přelomu 19. a 20. století, aby se stala centrem katolického života, po té, co v roce 1850 znovu ustanovil katolickou hierarchii ve Velké Británii. Stavbu v neobyzantském stylu, inspirovaná katedrálou sv. Marka v Benátkách, ravenským San Vitale a cařihradským chrámem Hagia Sofia, dokončil v roce 1903 architekt John Francis Bentley. Vysvěcena byla ovšem až po splacení všech dluhů o sedm let později, tedy právě před sto lety. V katedrále sloužil mši svatou v roce 1982 Jan Pavel II. a v roce 1995 se tam účastnila ekumenické bohoslužby královna Alžběta II.. Bylo to vůbec poprvé od doby vzniku anglikánské církve, kdy britský panovník vstoupil na půdu katolického kostela.
Benedikt XVI. přijel do katedrály krátce před 11:00 SEČ. Votivní eucharistie ze svátku Nejsvětější krve Kristovy se zúčastnili také představitelé jiných církví, včetně canterburského arcibiskupa Williamse. Homilii zahájil Benedikt XVI. odkazem na kříž, který dominuje lodi katedrály a znázorňuje Kristovo tělo zdrcené utrpením.
?Pánovy rozevřené paže jakoby objímaly celý chrám a pozvedají k Otci zástupy věřících, kteří se shromažďují kolem oltáře k eucharistické oběti a mají účast na jejích plodech. Ukřižovaný Pán stojí nad námi i před námi jako pramen našeho života a spásy, ?velekněz budoucích hodnot? (Žid 9,11) .?
Tajemství nejsvětější Krve, která je zdrojem života církve, ukazuje na jednotu mezi spásnou obětí Krista na kříži, eucharistickou obětí, kterou ustanovil při poslední večeři a daroval ji své církvi, a jeho věčným kněžstvím, zdůraznil papež.
?Eucharistická oběť byla vždy jádrem katolické víry. V šestnáctém století byla zpochybněna, a pak slavnostně znovu potvrzena Tridentským koncilem v souvislosti s naším ospravedlněním v Kristu. Jak víme, tady v Anglii mnozí neochvějně hájili mši svatou často za vysokou cenu a věnovali život úctě k Nejsvětější eucharistii, kterou se vyznačoval katolicismus v těchto zemích.?
Náš věčný Velekněz každý den spojuje naše oběti, utrpení, potřeby, naděje a touhy s nekonečnými zásluhami své vlastní oběti. V nejvýmluvnější formě to ukazují mučedníci všech dob, kteří vypili kalich, z něhož pil sám Kristus. Odráží se také na křesťanech, kteří i dnes zakoušejí diskriminaci a pronásledování pro svou víru. Skrytě je přítomno ale i v utrpeních všech jednotlivých křesťanů, kteří denně spojují svoje oběti s Pánovými, řekl papež.
?Myslím zde také na nesmírné utrpení způsobené zneužíváním dětí, zejména v církvi jejími služebníky. Vyjadřuji svůj hluboký soucit s nevinnými oběťmi těchto neslýchaných zločinů spolu s nadějí, že moc Kristovy milosti, jeho smírná oběť přinese hluboké uzdravení a pokoj do jejich životů. Přiznávám také zahanbení a ponížení, které nás všechny proniklo v důsledku těchto hříchů, a vybízím vás, abyste vše svěřili Pánu v důvěře, že toto pohoršení přispěje k uzdravení zraněných, k očištění církve a k obnově jejího staletého poslání formovat mládež a pečovat o ni. Vyjadřuji svou vděčnost za snahy vyvinuté k zodpovědnému vyrovnání se s tímto problémem, a všechny vás žádám, abyste měli starost o oběti a byli se svými kněžími solidární.?
Pak Benedikt XVI zdůraznil nezbytnou roli věřících laiků v rozvoji poslání církve.
?Potřebujeme v církvi i ve společnosti svědky krásy svatosti, svědky záře pravdy, svědky radosti a svobody, jež se rodí z živého vztahu ke Kristu! Jedna z největších výzev, kterým dnes musíme čelit, spočívá v tom, jakým způsobem máme přesvědčivě mluvit o osvobozující moudrosti a moci Božího slova ke světu, který nezřídka spatřuje v evangeliu překážku lidské svobody namísto pravdy, která osvobozuje naši mysl a osvěcuje naše snahy, abychom žili moudře a dobře ať už jako jednotlivci nebo členové společnosti.?
PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE
Mešní ofertorium doprovodila hudba rakouského skladatele Antona Brucknera.
ad 2. Na závěr liturgické slavnosti Benedikt XVI. vyšel před katedrálu, aby pozdravil mladé lidi, kteří sledovali eucharistii na velkoplošných obrazovkách venku. Jménem dvou a půl ticíce mladých ze všech koutů Británie Svatého otce oslovil jednadvacetiletý Paschal Uche. Ten za velkého jásotu papeže ujistil o aktivním životě zdejší mládeže.
?Pro mnohé z nás jste byl dosud tváří z televize nebo obrázkem z kostela ale nyní na vás hledíme tváří v tvář a já bych vám chtěl jménem všech mladých katolíků této země vyjádřit hlubokou a srdečnou vděčnost za vaši návštěvu.?
Benedikt XVI. mladým připomněl motto své návštěvy ?Od srdce k srdci? a požádal je, aby pohlédli do svého srdce.
?Pomyslete na všechnu lásku, k jejímuž přijetí bylo stvořeno a na veškerou lásku, kterou je povoláno rozdávat. Byli jsme vlastně stvořeni pro lásku. To má na mysli Bible, když říká, že jsme byli stvořeni k obrazu a podobě Boha: byli jsme učiněni, abychom poznali Boha-lásku, Boha, který je Otcem i Synem i Duchem Svatým, a abychom našli svou plnou realizaci v božské lásce, která nezná počátek ani konec. Byli jsme stvořeni, abychom přijali lásku, a skutečně ji dostáváme. (...) Byli jsme také stvořeni, abychom lásku rozdávali, abychom z lásky učinili inspiraci veškeré svojí činnosti. (...) Každý den se musíme rozhodnout milovat, a to vyžaduje pomoc, která přichází od Krista, z modlitby, z moudrosti, která je obsažena v jeho slovu a milosti, kterou nám rozdává ve svátostech svojí církve.?
Řekl Benedikt XVI. a kromě toho, že mladé před westminsterskou katedrálou ujistil, že se za ně modlí, sám sebe svěřil jejich modlitbám. Pak na prosbu mladých požehnal svícen a před návratem udělil závěrečné požehnání.
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k mládeži je ZDE
Po mši svaté se Benedikt XVI. setkal ještě s věřícími Walesu, požehnal mozaiku jejich patrona svatého Davida, misionáře ostrovů z 6. století. Bendith Duw ar bobol Cymru! Ať Bůh žehná lid Walesu!
PLNÉ ZNĚNÍ pozdravu Benedikta XVI. lidu Walesu je ZDE
Kolem poledne se dnes Svatý otec setkal se skupinou osob, které se v dětství staly oběťmi pohlavního zneužití ze strany katolických kněží. S dojetím vyslechl jejich životní osudy, vyjádřil hlubokou bolest i zahanbení a společně se s nimi pomodlil. Setkání trvalo přibližně 40 minut.
ad 3. Odpoledne navštívil Benedikt XVI. domov důchodců St. Peter´s Residence. Zdejší setkání probíhalo nikoli v oficiálním, ale přátelském duchu. Bylo příkladným projevem toho, že papež nepřijel, aby byl zdraven, ale aby pozdravil a potěšil. Ve své promluvě papež zdůraznil, že rostoucí počet seniorů je třeba chápat jako požehnání pro společnost a péče věnovaná seniorům nesmí být vnímána jako štědrost, ale jako projev vděčnosti.
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta v domově důchodců je ZDE
Zcela mimo program bylo setkání, které se uskutečnilo bezprostředně po návštěvě domova důchodců St. Peter´s Residence, a bylo určeno skupině pracovníků a odborníků, s jejichž pomocí církev pečuje o bezpečnost dětí v prostředí církevních institucí. Benedikt XVI. jim mimo jiné řekl:
?Je politováníhodné, že v tak výrazném rozporu s dlouhou tradicí církevní péče o děti, docházelo k jejich zneužívání a špatnému zacházení ze strany některých kněží a řeholníků. Všichni jsme si mocně uvědomili, že je nutné děti chránit a vy představujete důležitou část rozsáhlé odpovědi církve na tento problém.?
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. k pracovníkům pečujících o bezpečnost dětí je ZDE
ad 4. Sobotní den vyvrcholil velkolepou modlitební vigilií v Hyde Parku za účasti 100 tisíc lidí. Bohatý program večera tvořila bohoslužba slova, eucharistická adorace, litanie k Nejsvětějšímu Srdci a svátostné požehnání. Hyde Park je místem, kde může podle dávného britského zvyku kdokoli s čímkoli veřejně vystoupit, ovšem s jedinou výhradou: vystoupení nesmí mít náboženský obsah. Ke konání modlitební vigilie s Benediktem XVI. bylo proto zapotřebí zvláštní výjimky, kterou za tím účelem jednorázově udělila britská vláda.
Bouřlivé přijetí připravili Benediktu XVI. mladí účastníci tohoto setkání, kterých byla jistě většina. Kapacita 80 tisíc míst, s níž počítali pořadatelé, byla překročena přibližně o 20 tisíc lidí.
Benedikt XVI. věnoval svou pronikavou promluvu duchovnímu odkazu kard. Newmana, kterého v neděli v Birminghamu prohlásí za blahoslaveného.
?Na konci života popsal Newman svoje celoživotní úsilí jako boj proti rostoucí tendenci považovat náboženství za čistě soukromou a subjektivní záležitost, za otázku osobního názoru. To je první ponaučení, které si z jeho života můžeme vzít. V současné době, kdy intelektuální a mravní relativismus usiluje o oslabení základů naší společnosti, nám Newman připomíná, že jako muži a ženy, stvořeni k Božímu obrazu a podobě, máme poznávat pravdu a nacházet v ní svou nejzazší svobodu a naplnění nejhlubších lidských přání. Zkrátka, byli jsme stvořeni, abychom poznali Krista, který je ?cesta, pravda a život? (Jan 14,6).
Newmanův život nás kromě toho učí, že horlivost pro pravdu, intelektuální poctivost a pravé obrácení si žádá vysokou cenu, kterou je třeba zaplatit. Pravdu, která nás osvobozuje, si nelze nechávat pro sebe, vyžaduje svědectví, potřebuje být slyšena a její přesvědčivost v posledku vychází z ní a nikoli z lidské výmluvnosti nebo argumentů, do kterých může být vložena. Nedaleko odtud v Tyburnu zemřel pro víru velký počet našich bratří a sester. Svědectví jejich věrnosti až do konce bylo mnohem silnější než inspirovaná slova, která mnozí z nich pronesli dříve, než odevzdali všechno Pánu. Cena za věrnost evangeliu v naší době není oběšení, utopení a rozčtvrcení, ale často obnáší, že se s námi jedná jako s bevýznamnými, směšnými nebo že jsme parodováni. Církev se však nemůže zbavit povinnosti hlásat Krista a jeho evangelium jako spásonosnou pravdu, jež je zdrojem vrcholného štěstí jednotlivců i základem spravedlivé a lidské společnosti.
Kdo se dívá realisticky na náš současný svět, nemůže si myslet, že se křesťané mohou dále věnovat svým každodenním záležitostem, a přitom ignorovat hlubokou krizi víry, která dolehla na společnost, nebo prostě doufat, že poklad hodnot předávaný během křesťanských staletí bude dále sám inspirovat a utvářet budoucnost naší společnosti. Víme, že v obdobích krizí a vzpour povolal Bůh velké světce a proroky k obnově církve i křesťanské společnosti. Důvěřujeme jeho prozřetelnosti a modlíme se za jeho neustálé vedení. Každý z nás je však podle vlastního životního stavu povolán k tomu, aby se přičinil o šíření Božího království tím, že naplní pozemský život hodnotami evangelia. Každý z nás má určité poslání, každý je povolán k tomu, aby měnil svět, pracoval pro kulturu života, která je formovaná láskou a úctou k důstojnosti každé lidské osoby.?
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. v Hyde Parku je ZDE
Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii
(RaVat)