Münster. V německém Münsteru byl v neděli, týž den jako v Anglii kardinál Newman, beatifikován Gerhard Hirschfelder, německý kněz, který působilů v naší vlasti a který se postavil nacismu. Kardinál Joachim Meisner dal nového blahoslaveného za vzor mladým. Kolínský arcibiskup beatifikační bohoslužbu vedl jakož papežův zástupce. Obřadu se účastnili poutníci nejen z Německa, mnozí přišli také z Polska a z České republiky ? nechyběl mezi nimi pražský arcibiskup Dominik Duka. Gerhard Hirschfelder zemřel v 35 letech v Dachau jako ?mučedník a svědek víry?. Kardinál Meisner připomněl, jak otec Gerhard odmítl ?nelidskou logiku nacismu? a také jeho pastorační působení mezi mládeží.

Gerhard Hirschfelder se narodil 17. února 1907 v Kladsku. Teologii studoval ve Wroclawi, kde byl v roce 1932 vysvěcen na kněze kardinálem Bertramem pro hrabství kladské, které tehdy spadalo do pražské arcidiecéze a poté byl ustanoven kaplanem v Čermné. Nástupem Adolfa Hitlera k moci se jeho práce s mládeží stávala čím dál více trnem v oku ideologii národního socialismu. Začal být sledován policií. Hirschefelder si byl vědom nebezpečí nacistické ideologie. Kvůli obsahu svých kázání byl často předvoláván k výslechu. V roce 1939 přeložen do Habelschwerdtu, kde se opět věnoval práci s mládeží. Právě zde byl 1. srpna 1941 zatčen za větu ?Ten, kdo chce víru v Boha vyrvat mládeži ze srdce, stává se zločincem.", kterou pronesl během kázání, a do 15. prosince téhož roku byl vězněn v kladské pevnosti, kde napsal svou křížovou cestu a několik zamyšlení o kněžství, manželství a rodině. V polovině prosince 1941 byl transportován do koncentračního tábora Dachau, kde na následky týrání, podvýživy a celkového vysílení 1. srpna 1942 zemřel. Pohřben byl na čermnském hřbitově. Tam si jeho boj za lidskou důstojnost a svobodu přijíždějí každoročně připomínat poutníci z Čech , Polska i Německa.

Beatifikaci Gerharda Hirschfeldera budou příští rok následovat další beatifikace neméně významných kněží mučedníků nacistického režimu. Ve Würzburgu bude blahořečen Georg Häfner, a v Lübecku Johannes Prassek, Hermann Lange a Eduard Müller. Spolu s posledními třemi bude připomenut také evangelický pastor Karl Friedrich Stellbrink. Význam těchto mučedníků připomněl nedávno také Benedikt XVI. při setknání s novým německým velvyslancem, když je označil za ?jasné ukazatele? na cestě ekumenismu.

(MaS)