Moskva.
Ledovou sprchou skončilo ve Vídni zasedání Teologické komise mezi katolickou a pravoslavnou církví o roli římského biskupa v prvním tisíciletí. Prohlášení Moskevského patriarchátu popřelo samotné téma setkání. Papež podle něj nikdy neměl žádnou pravomoc nad Východními církvemi.
Metropolita Hilarion, předseda Oddělení pro vnější vztahy patriarchátu, v jednom ze svých prohlášení zveřejněných na stránkách patriarchátu píše, že co se týká tématu setkání, jež bylo celé věnováno roli římského biskupa v prvním tisíciletí, ?nebyl učiněn žádný krok kupředu?.
Oba spolupředsedové komice, mons. Kurt Koch za katolickou stranu a arcibiskup Zizioulas z řecké pravoslavné církve, přitom při prezentaci závěrů setkání projevili optimismus.
?Nad našimi církvemi nejsou stíny nepochopení?, prohlásil zástupce Konstantinopolského ekumenického patriarchátu. ?Pokud budeme pokračovat jako dosud ? dodal ? Bůh najde cestu, jak překonat obtíže, které ještě zůstávají.? Podle arcibiskupa Zizioulase není potřeba reformy ke znovudosažení plné jednoty katolíků a pravoslavných, ale ?přizpůsobení se obou stran?. Pro pravoslavné to znamená uznat, že univerzální křesťanská církev je o úroveň výš než jejich národní církve a že biskup Říma je podle tradice její hlavou. Pro katolíky to znamená posílit princip synodality, nebo spíš role, kterou mají biskupské synody při rozhodujících procesech, vysvětlil zástupce Konstantinopolského ekumenického patriarchátu.
Metropolita Hilarion popírá všechno, počínaje dokumentem, který byl vypracován při minulém zasedání smíšené komise loni na Kypru (jehož se Moskevský patriarchát neúčastnil kvůli přítomnosti Estonské pravoslavné církve, kterou neuznává). Závěrečnému dokumentu upřel oficiální status a prohlásil jej za pracovní text. Dokumentu vyčítá, že hovoří o roli římského biskupa a přitom téměř nezmiňuje biskupy jiných lokálních církví prvního tisíciletí. To podle něj vytváří mylný dojem o rozdělení moci v církvi prvních staletí. Kromě toho dokument kritizuje za to, že v něm chybí jasné a přesné potvrzení toho, že pravomoci římského biskupa v prvním tisíciletí neplatili na Východě. Ten byl rozdělen mezi konstantinopolský, alexandrijský, antiochijský a jeruzalémský patriarchát a ?třebaže někdy východní biskupové zvali římského k teologickým diskuzím jako arbitra, nedělo se tak systematicky a nedá se to v žádném případě interpretovat v tom smyslu, že by římský biskup byl na Východě chápán jako nositel nejvyšší autority v celé universální církvi.? ?Nezbývá než doufat, že tyto mezery a opomenutí budou ve finální verzi textu zaplněny?, domnívá se předseda Oddělení pro vnější vztahy moskevského patriarchátu.
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
