Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

3.11.2010 

Sv. Markéta z Oingt

Katecheze Benedikta XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
Markéta z Oingt, o které bych dnes rád mluvil, nás uvede do kartuziánské spirituality, jež je inspirována syntézou, kterou prožil a podal svatý Bruno. Neznáme datum jejího narození, třebaže někdy bývá uváděn rok 1240. Markéta pocházela z vlivné rodiny starobylého Lyonského šlechtického rodu Oingt. Víme, že její matka se jmenovala také Markéta, že měla dva bratry ? Guiscarda a Ludvíka ? a tři sestry: Kateřinu, Isabelu a Anežku. Ta ji pak následovala do kláštera, do kartouzy, a stala se po ní převorkou.

Nemáme zprávy o jejím dětství, ale z jejích spisů můžeme vytušit, že bylo poklidné a odvíjelo se v láskyplném rodinném prostředí. A vskutku, když Markéta píše o bezmezné lásce Boží, hojně využívá obrazů z rodinného života a poukazuje zejména na postavy otce a matky. V jedné svojí meditaci se modlí takto: ?Něžný Pane, myslím na zvláštní milosti, kterými jsi mne svou péčí zahrnul, zvláště na to, jak jsi mne od mého mládí střežil a jak jsi se o mne staral ve všem, co jsem potřebovala: v jídle, pití, oblečení a obutí. Činil jsi to takovým způsobem, že jsem při tom všem nemusela myslet na nic jiného než na Tvoje velké milosrdenství.? (Margerita d´Oingt, Scritti spirituali, Meditazione V, 100, Cinisello Baldami, 1997, str. 74).

Z jejích meditací můžeme také vyčíst, že vstoupila do kartouzy v Poleteins, aby odpověděla na Pánovo povolání. Opustila všechno a přijala přísnou kartuziánskou disciplinu, aby naprosto patřila Pánu a přebývala s Ním navždy. Píše: ?Něžný Pane, opustila jsem svého otce a svou matku, své sourozence a všechny věci tohoto světa z lásky k tobě. Je to však velice málo, poněvadž bohatství tohoto světa není nic jiného než pichlavé trny; a čím více jich kdo má, tím je nešťastnější. Zdá se mi tedy, že jsem neopustila nic než bídu a chudobu, ale Ty víš, něžný Pane, že kdybych vlastnila tisíce světů a mohla s nimi disponovat podle svého zalíbení, opustila bych všechno z lásky k Tobě. A kdybys mi dal i všechno, co máš na nebi i na zemi, nebyla bych spokojena, dokud bych neměla Tebe, protože Ty jsi životem mojí duše, a já nemám, ani nechci mít otce a matku kromě Tebe.? (ibid., Meditazione II, 32, p. 59).

O jejím životě v kartouze máme také málo údajů. Víme, že se roku 1288 stala čtvrtou převorkou a zůstala jí až do smrti 11. února 1310. Z jejích spisů nevysvítají ani žádné zvláštní mezníky na její duchovní cestě. Celý život chápe jako cestu očišťování až k úplnému připodobnění Kristu. Kristus je Knihou, která má být napsána, a do jejího srdce a života se má denně vtiskovat zejména jeho spásonosné utrpení. Ve spise Speculum píše Markéta sama o sobě ve třetí osobě a zdůrazňuje, že jí byl milostí Boží ?vtištěn do srdce svatý život, který Bůh Ježíš Kristus vedl na zemi, Jeho dobré příklady a Jeho dobré učení. Nesla něžného Ježíše Krista v srdci tak dobře, že měla dojem jakoby u ní byl přítomen a v rukou držel zavřenou knihu, aby ji vyučoval? (ibid., I, 2-3, str. 81). ?V této knize nacházela život, který vedl na zemi Ježíš Kristus od svého narození až do nanebevstoupení.? (ibid., I, 12, str.83).

Markéta hned od rána denně přistupovala ke studiu této knihy. A když si ji dobře prohlédla, začala číst v knize svého svědomí, které vyjevuje faleš a lži jejího vlastního života (srov. ibid., I,6-7, str. 82). Píše o sobě, aby přinesla užitek ostatním, aby si hlouběji do srdce zapsala milost přítomnosti Boží a její život byl tak denně poznamenáván kontaktem s Ježíšovými slovy a skutky, s knihou Jeho života. To všechno proto, aby život Kristův byl trvale a hluboce vtisknut do duše a mohla tak nahlédnout i dovnitř této Knihy, totiž kontemplovat tajemství Boží Trojice (srov. ibid., II, 14-22; III, 23-40, str. 84-90).

Markéta nám svými spisy podává jakýsi záblesk svojí spirituality a umožňuje nám zachytit některé rysy její osobnosti a jejího vůdčího nadání. Je ženou velmi vzdělanou. Běžně píše latinsky, jazykem vzdělanců, ale píše také frankoprovensálským nářečím, což je rarita. Její spisy jsou tak vůbec prvními, které byly v tomto jazyce sepsány a dochovaly se nám. Žije životem oplývajícím mystickými zkušenostmi, které jednoduše popisuje a umožňuje tak vytušit nevyslovitelné tajemství Boha. Poukazuje přitom na meze myšlení při jeho chápání a na neadekvátnost jazyka v jeho vyjadřování. Její osobnost je přímá, jednoduchá, otevřená, plná něhy, velmi vyvážená a přesně rozlišující, schopná vstupovat do hlubin lidského ducha, postřehnout jeho meze, dvojakost, ale také ryzí tužbu a směřování duše k Bohu. Projevuje výraznou vůdčí schopnost a svůj hluboký, mystický duchovní život spojuje se službou sestrám a komunitě. V tomto smyslu je výmluvným úryvek z dopisu jejímu otci: ?Tatínku, musím Vám oznámit, že jsem natolik zaneprázdněna potřebami našeho domu, že nemám možnost věnovat se v duchu dobrým myšlenkám. Mám totiž tolik práce, že nevím, co dřív. Letos v sedmém měsíci se nám neurodilo obilí a naše vinice byly zničeny bouří. Kromě toho náš kostel je ve špatném stavu, takže jsme nuceni ho zčásti opravit? (ibid., Lettere, III, 14, str. 127).

Jedna kartuziánská mniška líčí postavu Markéty takto: ?Její dílo nám ukazuje okouzlující osobnost, která má pronikavou, spekulativně zaměřenou inteligencí a současně je obdařena mystickými milostmi. Jedním slovem, svatou a moudrou ženu, která umí s nádechem humoru vyjadřovat zcela duchovní city.? (Una Monaca Certosina, Certosine, in Dizionario degli Istituti di Perfezione, Roma, 1975, col. 777). V dynamice mystického života uplatňuje Markéta zkušenost přirozených citů, očištěných milostí, jakožto privilegovaného prostředku hlubšího chápání a pohotovějšího i vroucnějšího následování božského působení. To proto, že lidská osoba je stvořena k obrazu Božímu a je tedy povolána utvářet spolu s Bohem podivuhodný příběh lásky tím, že se nechá naprosto strhnout Jeho iniciativou.

Trojjediný Bůh, Bůh-láska, který se zjevuje v Kristu, ji uchvacuje, a Markéta žije v hlubokém vztahu lásky k Pánu a v protikladu k tomu zároveň vnímá lidskou nevděčnost, vedoucí až k podlosti, až k paradoxu kříže. Markéta tvrdí, že Kristův kříž se podobá porodnímu stolu. Přirovnává Ježíšovu bolest na kříži k bolestem matky. Píše: ?Matka, jež mne nosila v lůně, celý den či noc silně trpěla, když mne přiváděla na svět, ale Ty, něžný Pane, jsi pro mne trpěl nikoli jen jednu noc či den, ale přes třicet let?; jak hořce jsi trpěl kvůli mně po celý život! A když nadešla chvíle porodu, bylo Tvoje soužení tak bolestné, že Tvůj svatý pot stékal jako kapky krve po celém těle až na zem? (ibid., Meditazione I, 33, str. 59).

Markéta odkazuje na podání Ježíšova utrpení a kontempluje tyto bolesti v hlubokém soucitu: ?Byl jsi dán na tvrdé lůžko kříže tak, že jsi se nemohl hnout, otočit či pohnout končetinou, jako to činí ten, kdo trpí velkou bolestí, poněvadž jsi byl zcela natažen a přibit hřeby? a byly rozdrásány tvoje svaly i vnitřnosti. ? Ale všechny tyto bolesti? Ti nestačily, takže jsi chtěl, aby byl Tvůj bok proklán kopím tak krutě, aby Tvoje vnímavé tělo bylo zcela zohaveno a potrháno; a Tvá drahocenná krev vytryskla s takovou prudkostí, že vytvořila širokou cestu jako nějaká velká bystřina?. Tolik Markéta, která potom v souvislosti s Pannou Marií říká: ?Nebylo divu, že kopí, které proniklo do Tvého těla, zasáhlo také srdce Tvé slavné Matky, která Tě podporovala s takovou láskou ? poněvadž Tvoje láska je vznešenější než všechny jiné lásky? (Ibid., Meditazione II, 36-39.42, str. 60).

Drazí přátelé, Markéta z Oingt nás zve ke každodennímu rozjímání života lásky a bolesti Ježíše a jeho Matky Marie. Tady je naše naděje, smysl naší existence. Rozjímání o Kristově lásce k nám rodí sílu a radost odpovědět toutéž láskou a dát svůj život do služeb Bohu a bližnímu. Spolu s Markétou řekněme i my: ?Něžný Pane, všechno, co jsi učinil z lásky ke mně a celému lidskému rodu, mne podněcuje k lásce vůči Tobě, a připomínka Tvého nejsvětějšího utrpení propůjčuje schopnosti mých citů nesrovnatelnou zdatnost Tě milovat. A proto se mi zdá?, že jsem nalezla to, po čem jsem tolik toužila: nemilovat nic jiného než Tebe či v Tobě nebo z lásky k Tobě? (Ibid., Meditazione II, 46, str.62).

Tato postava středověké kartuziánky, celý její život a její myšlení se nám jeví jako vzdálené od našeho života, od našeho způsobu myšlení a jednání. Pohlédneme-li však na podstatu jejího života, zjistíme, že se dotýká také nás a měla by se stát podstatou také naší existence.

Markéta, jak jsme slyšeli, pokládala Pána jakoby za knihu, upírala pohled k Pánu a považovala Jej za zrcadlo, ve kterém se odráží naše svědomí. Z tohoto zrcadla vstupovalo do její duše světlo. Nechala vstupovat slovo a život Krista do svého vlastního bytí a tak byla proměňována; svědomí bylo osvěcováno, nalézalo kritéria i světlo a bylo očištěno. Právě to potřebujeme i my: nechat vstoupit Kristova slova, život a světlo do našeho svědomí, aby bylo osvíceno, chápalo, co je pravé a dobré i co je zlé; aby bylo osvíceno a očištěno naše svědomí. Odpadky se nepovalují jenom na ulicích světa. Také v našem svědomí a v našich duších jsou odpadky. Jedině Pánovo světlo, Jeho moc a jeho láska nás očistí, omyje a uvede na správnou cestu. Následujme proto svatou Markétu v jejím pohledu na Ježíše. Čtěme v knize Jeho života, nechme se osvěcovat a očišťovat, abychom se naučili pravému životu.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
10.2.21 Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity
10.2.21 Modlitba v každodenním životě
3.2.21 Papež: Dialog mezi náboženstvími ať je naším každodenním úsilím
3.2.21 Modlitba v liturgii
27.1.21 Papež: Ideologie, vydávaná za záchranu lidstva, může přivodit jeho zkázu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti