Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Benedikt XVI. dnes sloužil ve Vatikánské kapli mši svatou za zesnulou členku ?papežské rodiny?, Manuelu Camagni. Papež v homilii rozjímal nad názvem řeholní komunity, k níž zesnulá patřila:

?Třicet let Memores Domini. Svatý Bonaventura říká, že do hloubi našeho bytí je vepsána paměť Stvořitele. A právě proto, že tato paměť je vepsána do naší existence, můžeme poznat Stvořitele v jeho stvoření, můžeme se na něho rozpomenout, vidět jeho stopy v tomto kosmu, který stvořil On. Svatý Bonaventura dále říká, že tato paměť Stvořitele není jenom pamětí minulosti, protože je také pamětí přítomnosti; je pamětí přítomnosti Pánovy; je také pamětí budoucnosti, protože je jistotou, že pocházíme z dobroty Boží a jsme povoláni dosáhnout Boží dobroty. Proto je v této paměti přítomen také prvek radosti, náš původ v radosti, že Bůh je, a naše povolání dosáhnout velké radosti. Víme, že Manuela byla osoba vnitřně prostoupená radostí, právě onou radostí, která plyne z Boží paměti. Svatý Bonaventura však také dodává, že naše paměť, jakož i celá naše existence, je zraněna hříchem: paměť je proto zatemněna, je přikryta jinými povrchními vzpomínkami, a my už nemůžeme projít těmito jinými povrchními vzpomínkami a sestoupit až na dno, až k pravé paměti, která udržuje naši existenci. Kvůli tomuto zapomnění na Boha, této ztrátě nosné paměti, je také naše radost přikryta, zatemněna. Ano, víme, že jsme stvořeni pro radost, ale už nevíme, kde se radost nachází, a hledáme ji na různých místech. Vidíme dnes zoufalé hledání radosti, jež se stále více vzdaluje od jejího zdroje, od pravé radosti; zapomnění na Boha a ztrátu naší pravé paměti. Manuela nebyla z těch, kteří ztratili paměť: žila právě v živé paměti Stvořitele, v radosti jeho stvoření, viděla průzračnost Boha v celém jeho stvoření, i v každodenních událostech našeho života, a věděla, že z této paměti ? přítomné i budoucí ? vzejde radost.

Memores Domini, mají na paměti, že Kristus o vigilii svého Umučení obnovil a pozvedl naši paměť. ?To čiňte na mou památku,? řekl a tak nám dal památku své přítomnosti, paměť na dar sebe samého, na dar svého Těla a své Krve, a v tomto daru Jeho Těla a Krve, svou pamětí se v tomto daru jeho nekonečné lásky silně dotýkáme přítomnosti Boha, jeho darování sebe sama. Manuela jakožto Memor Domini žila právě živou pamětí toho, že se Pán svým Tělem dává a obnovuje naše vědomí Boha.?

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

(mig)