Nový portál Vatikánského rozhlasu

?Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán? (Jak 5,7).

Těmito slovy nás apoštol Jakub uvádí do bezprostřední přípravy na Narození Páně, kterou mám to potěšení zahájit touto liturgií s vámi, drazí studenti a vážení profesoři římských univerzit. Všechny srdečně zdravím, zejména značný počet těch, kteří se připravují na přijetí svátosti biřmování a chci vyjádřit svoje uznání za vaše nasazení, s nímž se věnujete křesťanské animaci kulturního života v našem městě. Děkuji ctěnému rektorovi Univerzity Tor Vergata, prof. Renato Laurovi, za jeho slova na uvítanou. A zdravím také kardinála vikáře a další akademické a institucionální představitele.

Výzva apoštola nám ukazuje cestu vedoucí do Betléma a osvobozuje naše srdce od každého kvasu nevrlosti a klamných očekávání, které se v nás mohou zahnízdit, kdykoliv zapomeneme, že Bůh už přišel, působí v našem osobním i společenském dění a žádá, aby byl přijat. Bůh Abrahamův, Izákův a Jakubův se zjevil, ukázal svou tvář a zabydlel se v našem těle, v Ježíši, Mariině synu ? pravém Bohu a pravém člověku ? s nímž se setkáme v Betlémské jeskyni. Vrátit se na toto nepatrné a stísněné místo, není jenom myšlenkový úkon, nýbrž pouť, na kterou jsme voláni, abychom zakusili dnešní blízkost Boha a jeho jednání, které obnovuje a nese naši existenci. Křesťanská trpělivost a stálost, o níž mluví svatý Jakub, nejsou synonyma pro apatii a rezignaci, nýbrž ctnosti toho, kdo ví, že lze a je třeba stavět nikoli na písku, ale na skále; ctnosti toho, kdo dovede ctít znamení a způsoby lidské podmíněnosti a snaží se proto vyhýbat zatemňování těch nejhlubších tužeb duše utopistickými či plytkými nadějemi, které nakonec zklamou.

?Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu? (Jak 5,7). Drazí přátelé, nám, kteří jsme ponořeni do stále více se dynamizující společnosti, může znít překvapivě výzva, která odkazuje na zemědělský svět a jeho přírodní rytmus. Přirovnání, které zvolil apoštol, nás však nabádá, abychom obrátili své zraky k jedinému a pravému ?rolníkovi?, Bohu ? Ježíši Kristu, k tomu nejhlubšímu tajemství, jež se zjevilo Vtělením Syna. Stvořitel všech věcí totiž není despota, který nařizuje a zasahuje do dějin mocí, ale je spíše jako rolník, který seje, nechává růst a zrát plody. Také člověk může být spolu s Ním dobrým rolníkem, který miluje dějiny a v hloubi je vytváří tím, že rozpoznává semena dobra, která daroval Pán, a přispívá k jejich růstu. Pojďme tedy i my do Betléma a hleďme na trpělivého a věrného Boha, který dovede čekat, umí se zastavit, dovede ctít časy našeho života. Dítě, s nímž se setkáme, je úplným projevem tajemství lásky Boha, který miluje darováním života, který miluje nezištně, který nás učí milovat a žádá jen, aby byl milován.

?Posilněte své srdce?. Cesta k Betlémské jeskyni představuje trasu vnitřního osvobození, zkušenost hluboké svobody, protože nás nutí vyjít z nás samotných a jít směrem k Bohu, který se nám stal bližním, který posilňuje naše srdce svou přítomností a svou bezplatnou láskou, jež nás předchází a doprovází v našich každodenních rozhodnutích a jež nás oslovuje ve skrytu srdce a v Písmu svatém. On chce do našeho života vlévat odvahu zejména ve chvílích, kdy pociťujeme únavu a vyčerpanost a potřebujeme znovu nalézt odhodlání k cestě a s radostí vnímat, že putujeme k věčnosti.

?Příchod Páně je blízko?. Tato zvěst naplňuje tuto liturgii pohnutím a úžasem a propůjčuje našemu putování k jeskyni svěžest a hbitost. Dítě, které nalezneme mezi Marií a Josefem, je Logos-Láska, Slovo, které může dát plnou soudržnost našemu životu. Bůh nám otevřel poklady svého hlubokého ticha a sděluje se nám svým Slovem. V Betlémě se dnes setkávají Bůh a člověk, aby se vydali na společnou cestu dialogu a intenzivního společenství života.

Drazí přátelé z římských univerzit, vás, kteří putujete okouzlující a náročnou cestou kulturního hledání a nasazení, Vtělené Slovo žádá, abyste s Ním sdíleli trpělivost ?vytváření?. Vytvářet vlastní život, budovat společnost, není dílo, které lze uskutečňovat v roztěkanosti a plytkosti mysli a srdce. Je zapotřebí hluboce výchovné aktivity a neustálé rozlišování, které musí zapojit celou akademickou obec a usnadňovat syntézu intelektuální formace, mravní disciplinovanosti a náboženského nasazení, jak to navrhnul bl. John Henry Newman ve své ?Ideji Univerzity?. V naší době lze vnímat potřebu nové vrstvy intelektuálů schopných interpretovat sociální a kulturní dynamiky a nabízet řešení, jež nebudou abstraktní, nýbrž konkrétní a realistická. Univerzita je povolána plnit tuto nezastupitelnou roli a církev je její přesvědčenou a skutečnou oporou. Zvláště římská církev dlouhou dobu podporuje poslání univerzit a slouží jim za prostého a diskrétního přispění mnoha kněží, kteří působí v univerzitní pastoraci a v církevních institucích. Chci vyjádřit znovu své uznání kardinálu vikáři a jeho spolupracovníkům za jejich univerzitní pastorační program, který je letos spolu s diecézním projektem vyjádřen tématem ?Ite missa est? do nádvoří pohanů?. Závěrečný pozdrav eucharistické slavnosti ? ?Ite missa est? ? vybízí všechny, aby byli svědky oné lásky, která proměňuje život člověka a tak zasazuje do společnosti zárodek civilizace lásky. Váš program poskytovat městu Řím kulturu a sloužit integrálnímu rozvoji lidské osoby, jak jsem na to poukázal encyklikou Caritas in veritate, je konkrétním příkladem vašeho závazku posilovat akademické obce, v nichž dozrává a uplatňuje se to, co Giovanni Battista Montini, asistent FUCI, nazýval ?intelektuální charitou?.

Římská univerzitní obec spolu s bohatstvím svých státních, soukromých, katolických a papežských institucí je povolána plnit nemalý historický úkol, totiž překonávat předpojatosti a předsudky, které někdy brání rozvoji autentické kultury. Harmonickou spoluprací zejména s teologickými fakultami mohou římské univerzity ukázat, že je možný nový dialog a nová spolupráce mezi křesťanskou vírou a různým věděními bez směšování a bez oddělování, nýbrž sdílením stejné touhy sloužit člověku v jeho plnosti. Doufám, že příští Mezinárodní sympozium na téma ?Univerzita a výzva vědění. K jaké budoucnosti??, bude významnou etapou této nové cesty hledání a nasazení. V této perspektivě bych rád povzbudil také iniciativy, podporované generálním ředitelstvím spolupráce pro rozvoj při ministerstvu zahraničí, která zahrnuje univerzity všech kontinentů, včetně těch z Blízkého východu, které zde reprezentují někteří rektoři.

Drazí mladí studenti, v tomto shromáždění zazněla zmínka o putovním kříži Světových dnů mládeže. Na závěr této slavnosti předá africká univerzitní delegace mariánskou ikonu Sedes Sapientiae španělské univerzitní delegaci. Začne se tak pouť tohoto mariánského obrazu po všech univerzitách Španělska ve znamení blížícího se setkání v Madridu, v srpnu příštího roku. Je velmi zapotřebí připravených mladých studentů, kteří touží sdílet se svými vrstevníky plodnost křesťanské víry nejenom v Evropě, ale v celém světě. Spolu s Pannou Marii, která nás na naší cestě předchází, si s vámi dávám schůzku v Madridu a velmi spoléhám na vaše velkodušné a kreativní nasazení. Jí, která je Sedes Sapientiae, svěřuji celou římskou univerzitní obec. Spolu s Ní se připravme na setkání s Dítětem Betlémské jeskyně: je to Pán, který přichází kvůli nám!
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie