Vatikán.
„Bez integrálního etického myšlení, otevřeného na transcedenci a zakořeněného v evangeliu, nelze překonat sociální a kulturní nerovnosti globalizovaného světa,“ řekl Benedikt XVI. na setkání s účastníky mezinárodního kongresu pořádaného Papežskou radou
Iustitia et Pax k 50. výročí encykliky bl. Jana XXIII.
Mater et Magistra. Kongresu se účastní odborníci na sociální učení církve z celého světa, kteří diskutují o rozvoji a konkrétních výzvách pro církev v jednotlivých zeměpisných i tématických oblastech.
Svatý otec poukázal na kontinuitu sociálního učení církve posledních papežů, pro něž byly myšlenky Jana XXIII. důležitým opěrným bodem. Týká se to zejména církve, jež slouží celé lidské rodině skrze evangelizaci, jejíž podstatnou součástí je sociální učení. Z něho nynější člověk čerpá pojetí rozvoje, hospodářství a politiky ve vztahu k opravdovému dobru, jež slouží člověku vykoupenému Kristem. Zvláštní hlasatelem této pravdy byl v naší době bl. Jan Pavel II. Benedikt XVI. v této souvislosti podotknul, že bez vhodného pojetí dobra ztrácí svůj smysl také pojem lásky či spravedlnosti. V praktické sféře se tak rodí a prohlubují materiální nerovnosti, jež charakterizují naši dobu:
„Neméně znepokojivé jsou jevy spojené s finančnictvím, které se po vyhrocenější fázi krize vrátilo ke starým kreditním praktikám, které vedou k neomezeným spekulacím. Tyto spekulace způsobují škody potravinám, vodě i půdě, což vede k dalšímu chudnutí těch, kteří už žijí v nouzi. Růst cen primárních energetických zdrojů, spojený s hledáním alternativních energetických zdrojů, k čemuž často dochází ve snaze o pouhý rychlý zisk, má negativní dopad na životní prostředí i na samotného člověka.“
Papež připomněl, že sociální otázka se dnes bezpochyby týká sociální spravedlnosti na světové úrovni, o čemž mluvil už před půl stoletím bl. Jan XXIII. Týká se to distribuce materiálních i nemateriálních dober, globalizace i demokracie. V době stále větší unifikace lidstva, poznamenal Benedikt XVI., je proto zapotřebí opětovně evangelizovat sociální sféru a naznačit perspektivy všeobecně uskutečňované spravedlnosti. Velký význam tady mají patřičně připravení věřící laici, kteří působí v sociálních institucích s křesťanskou inspirací, o čemž také hovořila encyklika Mater et Magistra.
„Všem vám proto přeji, aby Zmrtvýchvstalý Pán zapálil vaše srdce a pomohl vám šířit plody vykoupení za pomoci nové evangelizace sociální sféry a svědectvím dobrého života podle evangelií. Takovýto druh evangelizace musí být podporován vhodnou sociální pastorací v různých místních církvích. Ve světě, který je nezřídka soustředěn na sebe sama, a postrádá naději, církev očekává, že budete kvasem a neúnavnými rozsévači věrohodného a odpovědného myšlení jakož i podnětů prozíravých sociálních koncepcí, a přitom budete neseni plností pravdy, která přebývá v Ježíši Kristu, Božím Slovu, které se stalo člověkem.“
Řekl Benedikt XVI. na setkání s účastníky kongresu pořádaného Papežskou radou Iustitia et Pax k 50. výročí vydání encykliky Mater et Magistra Jana XXIII.
(mig)