Vatikán.
Motu proprio Summorum pontificum je určeno pro celou Církev, aby znovu objevila bohatství dávné liturgie. Benedikt XVI. tak inicioval reformu liturgické reformy, nové liturgické hnutí. Má vysvobodit Církev z dualismů různého druhu, do nichž upadla po koncilu navzdory úmyslům koncilních otců – tvrdí kard. Kurt Koch, předseda vatikánského úřadu pro ekumenismus.
V sobotu, den po ohlášení vatikánské instrukce o správném uplatňování motu proprio, se na Papežské univerzitě sv. Tomáše v Římě diskutovalo o významu tohoto dokumentu. Jednodenní konference se účastnili mimo jiné kardinálové Cañizares a Koch. Druhý z jmenovaných mluvil o staré liturgii jako o mostu pro nový ekumenismus. Jak vysvětlil, jde o ekumenismu vnitrokatolický, který ovšem, nezdaří-li se, bude mít negativní důsledky pro celé ekumenické hnutí.
Navzdory očekávání v tomto vnitrocírkevním ekumenismu nejde v první řadě o vyřešení vztahu „ke katolíkům preferujícím starou liturgii, jako jsou věřící z Bratrstva sv. Petra nebo následovníci arcibiskupa Lefebvra“. Problém je daleko širší. Kard. Koch vidí v motu proprio skutečný počátek reformování reformy a také důrazný apel na skoncování s tak zvanou hermeneutikou diskontinuity v interpretaci II. vatikánského koncilu. Pro šéfa Papežské rady pro jednotu křesťanů nejsou totiž hlavním problémem současné Církve milovníci staré liturgie, ale ti, kdo se neshodují s papežskou interpretací koncilu, tedy s jeho čtením v kontinuitě církevní tradice. Nejvýrazněji se to projevuje v otázce liturgie, protože liturgie byla první a nejviditelnější koncilovou reformou, ale nemenší měrou se to týká i dalších oblastí života Církve, včetně ekumenismu.
Jako příklad jmenoval kard. Koch celou sérii dualismů, do nichž upadla liturgie Církve pod vlivem chybné reformy. Patří mezi ně např. rozšířené tvrzení, že před koncilem byla eucharistie chápána především jako oběť, zatímco dnes je hlavně hostinou. Dřív byla údajně téměř soukromou záležitostí kněze, dnes je dílem celého shromáždění. Švýcarský kardinál naznačil, že v takto chybném pojetí eucharistie žijí dnes široké kruhy církevního společenství. Benedikt XVI. to chce změnit. Odtud jeho vstřícný postoj k návratu staré liturgie. „Nejde totiž jen o historii, nýbrž o cenné dědictví, z kterého máme čerpat i dnes.“ To je také podle kard. Kocha hlavní záměr motu proprio. Jinými slovy papež doufá, že přítomnost staré liturgie v životě Církve bude provokovat, inspirovat, obohacovat a povede ke vzniku nového liturgického hnutí.
Kard. Kurt Koch očekává, že koexistence dvou forem latinského obřadu nebude trvat dlouho. Podle něj časem dojde spíš ke vzniku nové formy, která bude plodem vzájemného obohacování, rozvoje a očištění. Švýcarský kardinál přiznává, že nové liturgické hnutí má v Církvi mnoho protivníků. Ti považují výsledky pokoncilní reformy za nedotknutelné a budou je bránit s naprosto nesmlouvavým konzervativismem. Kard. Koch nicméně zdůrazňuje, že vezmeme-li v úvahu reálný stav dnešní liturgie, je kritické hodnocení pokoncilní reformy naprosto opodstatněné. „Můžeme se ptát – uvádí – zda v pokoncilní reformě byly vskutku naplněny všechny postuláty otců koncilu. Možná některé zásadní výroky konstituce o posvátné liturgii zůstaly opominuty nebo dokonce došlo k vědomému posunu oproti doporučením koncilu.“ V tom kontextu vyvstává hluboký smysl reformování reformy, kterému dal počátek Benedikt XVI. v motu proprio Summorum Pontificum – uvedl šéf vatikánského úřadu pro ekumenismus.
(podle Osservatore Romano)
(job)