Vatikán.
„Se Svatým otcem budeme konzultovat řadu témat“, uvedl pro italský televizní kanál
Tgcom24 koordinátor nově jmenované poradní kardinálské skupiny, kard. Oscar Andrés Rodriguez Maradiaga. „Kromě reformy římské kurie, jejíž rozměry by mnozí členové kardinálského kolegia chtěli upravit, to bude také otázka Institutu náboženských děl, tedy Vatikánské banky. O všech těchto aspektech jsme diskutovali při generálních kongregacích, předcházejících konkláve“, vysvětluje honduraský salesián. „Budeme Svatému otci podávat z první ruky informace o situacích, které nejsou dostatečně známy. Jistě mu díky kontaktu s jednotlivými biskupskými konferencemi můžeme nabídnout jiný úhel pohledu, než jaký se dostane ke Svatému stolci, míní ředitel
Caritas Internationalis. Kard. Maradiaga, který se ještě před konkláve pro tutéž televizní stanici zmínil o „nutné očistě církve“, papeži děkuje za tuto novou možnost služby: „Vážím si všech kardinálů, kteří byli vybráni ke členství v této skupině. Mou úlohou bude koordinovat diskusi a vycházet vstříc možným závěrům.“ Honduraský kardinál pro italský zpravodajský kanál hovořil rovněž o své velké naději, kterou však musí podpořit také „silná modlitba, neboť církev je dílem Pána Ježíše“.
„Římská kurie se musí více otevřít světu“, sdělil italskému listu Corriere della Sera (15.4.2013) další ze jmenovaných kardinálů, Francisco Javiér Errázuriz Ossa. „Se Svatým otcem spolupracuje při vedení církve více než 40 evropských biskupů, zatímco z ostatních kontinentů pouze 12-13. To je třeba změnit“, je přesvědčen emeritní arcibiskup chilského Santiaga. Papež utvořením malé kardinálské skupiny, kde jsou zastoupeny všechny světadíly, pouze respektuje požadavek kardinálského sboru, který zazněl v prekonkláve, dodává chilský kardinál.
Včerejší vydání jmenovaného italského listu přináší také obsáhlejší rozhovor s jediným biskupem, kterého papež František jmenoval sekretářem nově ustaveného poradního celku. Podle Mons. Marcella Semerara musíme rozlišovat mezi církevní naukou a církevními strukturami – ty jsou samozřejmě důležité, avšak proměnlivé. „Je tedy jedině dobře, jsou-li podrobeny periodické kontrole, na které není nic divného“, zdůrazňuje biskup italské diecéze Albano.“Poslední zásadní reforma římské kurie proběhla v roce 1967 za pontifikátu Pavla VI., který státnímu sekretariátu svěřil dohled nad všemi vatikánskými úřady a jejich koordinaci. Papež Montini však byl sám původně substitutem státního sekretariátu a možná trpěl pomalostí vztahu s jednotlivými kongregacemi. Proto svou apoštolskou konstitucí Regimini Ecclesiae universae postavil státní sekretariát nad všechny ostatní úřady a učinil z něj pojítko ve vztahu s papežem“, říká italský biskup a dodává: Za půl století se však situace změnila, aparát narostl a prefekti kongregací chtějí jednat s papežem přímo a častěji. Je tedy možné, že se vrátíme do doby, kdy jednotlivým kongregacím náležela větší autonomie. Nelze vyloučit, že pravomoc státního sekretariátu bude do budoucna omezena, uzavírá biskup Marcello Semeraro pro italský deník Corriere della Sera.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
