Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   27. 2. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

23.8.2013 

Tón jako předzvěst ráje

Homilie k 21. neděli v mezidobí

Richard Čemus

Chýlí se k večeru na osamělé dálnici na Plzeň. Z autorádia zní hudba – právě hrají písničku jakési britské kapely. Čím více se do ní zaposlouchávám, tím více žasnu: rytmus, melodie a hlas zpěváka se tu slévají v dokonalou harmonii. I neškolené ucho zaznamená, že každý kytarový riff, každý pokles hlasu, každý úder bicích je přesně tam, kde má být. Jako když malíř tah štětce s jistotou umístí na plátně tam a ne jinam. Když hudba dozní, vypnu rádio – chci v tichu nechat v duši doznít tón, který snad musel doprovázet dotek Boží ruky už při stvoření světa. Že text sleduje běžnou šablonu typu. „I love you!“ eventuelně „I wanna fall in love with you“, v tomto případě lehce obměněnou na: „I don’t wanna fall in love with you!“, je zcela nepodstatné a slouží pouze jako „nosič tónu“ rodícího se v hrdle zpěváka.

Prožitek krásna pozdvihuje mysl k Bohu, k Božímu slovu nedělních čtení. Závěr knihy proroka Izaiáše ze 6. stol. před Kr. je zaslíbením Hospodinovy spásy nejen pro Izrael, ale pro všechny národy! Izaiáš prorokuje budoucí sjednocení lidstva ve svatém městě Jeruzalémě: „Přijdu, abych shromáždil všechny národy a jazyky. […] Přivedou všechny vaše bratry ze všech národů […] na mou svatou horu do Jeruzaléma.“ (Iz 66,18-21).

Kdo však dokáže přesvědčit lidstvo, aby se společně vydalo na Sion? Jisté je, že jej nesjednotí žádná idea, žádná sebevznešenější myšlenka, žádný sebepřesvědčivější argument a už vůbec žádná reklama či propaganda, ale jen živá osoba Krista, o kterém Písmo tvrdí: „Jsi nejkrásnější ze synů lidských, přetékáš milostí – máš ji na rtech.“ (Ž 45) Tou silou, která sjednocuje, překonává protiklady a soustřeďuje síly na jeden společný cíl, je tedy krása! To, co je skutečně krásné, je též pravdivé. Pravda pak vyzařuje sílu, kterou vítězí nad lží a nenávistí tím, že přetváří člověka zevnitř. Nestorova kronika vypráví, jak vyslanci velkoknížete Vladimíra poznali podle krásy liturgie, která víra je ta pravá. Pavel Florenskij říká, že askese krášlí člověka, nečiní jej jen dobrým, ale také krásným. Na Sicílii se hojně vyskytuje mužské jméno Calógero, jehož etymologie to dokresluje: skládá se z řeckých slov kalos (krásný) a geron (stařec). I stařenka a stařec mohou být krásní, když z jejich tváře vyzařuje Kristus – pravda života.

Vraťme se k písni z autorádia. Nelze i v ní objevit něco z Kristovy krásy, jeho pravdivosti a dobroty? Ono ignaciánské vidět Boha ve všech věcech přece není jen vágní poukaz na vyšší realitu Boží, nýbrž přítomnost této vyšší reality, Boha, v pozemských skutečnostech. Tato Boží přítomnost pak je jejich nejhlubší pravdou, které se nemůžeme zmocnit rozumem, nýbrž jen láskou; je totiž viditelná jen čistým očím srdce. Nazírat ji – k tomu musíme být dovedeni tvrdou a kamenitou cestou duchovního vnímání. Musíme být vychováni božským pedagogem a zasvěceni do tajemství smrti a života. To však je spojeno s bolestí a trýzní. Je to trýzeň umělce, který svádí boj o onen jedinečný tah štětcem, o tu jedinou pravdivou formu, o to jediné možné ztvárnění inspirace, která jím hýbe. Na konci je však krása, rodící se z disciplíny, nesvádí proto z cesty pravdy, ale živící duši touhou vytrvat.

List Židům nás upomíná: „‘Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. Pán totiž trestá toho, koho má rád, a šlehá každého, koho uznává za svého syna.’ V té kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? Pokud ovšem taková přísná výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost. Posilněte proto ochablé ruce a klesající kolena. Připravte pro své kroky přímé stezky, aby se chromý úd nevymkl, ale spíše uzdravil.“ (Žid 12,5-7.11-13).

Universálnost nabídky spásy, prorokované Izaiášem, se v evangeliu střetává s tvrdostí Ježíšových požadavků: Ne všichni vejdou dokořán otevřenými vraty do Božího království, ale jen ti, kteří se tam vtěsnají úzkou branou. Neumřel Ježíš za všechny, ale jen „za mnohé“? Samozřejmě, že za všechny. Ale to neznamená, že je spása v nabídce na každém rohu, dle libovůle a bez námahy. I tam, kde Ježíšovo podobenství vypráví, že když nepřišli pozvaní, poslal Pán sluhy na rozcestí, aby zvali všechny bez rozdílu, neušetří jim přísnou kontrolu svatebního šatu při vstupu do svatební síně. (srov. Mt 22,1-14). Četná další podobenství nabádají k nasazení všech sil, nebojíce se ani dotěrnosti, ba ani podvodného (srov. Lk 16,1-8), či násilnického jednání (srov. Mt 11,12). Ježíš tím ukazuje, jak musí člověku záležet na tom, aby se dostal dovnitř království. Z jakési přemíry „tolerance“ jsme polevili ve starostlivosti o vlastní spásu a ještě více o spásu druhých. Není bezpočet cest do nebe, ale jen jedna jediná Cesta, Pravda a Život. Kráčí po ní ten, kdo žije s Kristem, byť by Jej neznal, ale je člověkem nerozděleného srdce.

Samotná příslušnost k Církvi není nárokem na spásu. Tak se může stát, že nás tzv. nevěřící předejdou a před námi se brána uzavře. Ono ‘Vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi u nás na ulicích!’ nebude žádným argumentem. Naopak: „… jsou poslední, kteří budou prvními, a jsou první, kteří budou posledními.“ Ježíšova klíčová výzva proto zní: „Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi!“ (Lk 13,22-30) Ty těsné dveře jsou Kristus sám a prochází se jimi pravdivostí života. Ta nám propůjčuje onu krásu svatebního šatu, nutnou pro vstup do Božího království a pomůže nám najít onen správný tón, který nedrásá, ale oblažuje duši toho, kdo mu naslouchá, předzvěstí ráje.

Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. (Introitus)

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv únor 24
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
26272829   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti