Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. O dnešní liturgické památce Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě církev děkuje za dar klauzurních řeholních společenství. Den kontemplativního života - Pro orantibus - ustavil roku 1953 papež Pius XII. Svatý otec František v podvečer navštívil klášter sv. Antonína opata na římském vrchu Aventin. Tamní ženská komunita kamaldulského řádu vznikla v 18. století a dnes k ní náleží 21 sester. Papež František s klauzurními řeholnicemi slavil nešpory, zakončené eucharistickou adorací. Římský biskup pronesl meditaci, ve které rozjímal o Matce Boží jako o ženě naděje, a mimo jiné řekl:

„Tváří v tvář všem těžkostem a překvapením Božího plánu se naděje Panny Marie nikdy nezachvěje! Je to žena naděje! Plyne z toho, že naděje se živí nasloucháním, rozjímáním a trpělivostí, protože Pánův čas uzrává. Také na svatbě v Káni je Maria matkou naděje, která ji činí pozornou a starostlivou vůči lidským záležitostem. Zahájením veřejného života se Ježíš stává Mistrem a Mesiášem: Matka Boží se dívá na Synovo poslání s radostí, ale také s pochopením, protože Ježíš se stále více stává oním znamením odporu, které předpovídal stařec Simeon. U paty kříže je ženou, která strádá bolestí a zároveň s bdělostí očekává uskutečňující se tajemství, které je větší než bolest. Zdá se, že všemu je opravdu konec a že každá naděje zhasla. Také ona mohla v oné chvíli říci s odkazem na příslib Zvěstování: „To není pravda! Byla jsem oklamána!“ A neučinila to. Ona, blahoslavená, která uvěřila, spatří, jak z této víry vyraší nová budoucnost a s nadějí očekává zítřek Boží. Často si říkám: „Dovedeme očekávat Boží zítřek anebo chceme dnešek, dnešek, dnešek?“ Boží zítřek je pro Marii jitrem onoho první dne v týdnu. Prospěje nám zamyslet se a rozjímat o objetí syna s matkou. Jedinou rozsvícenou lampou na Ježíšově hrobě je naděje Jeho matky, která je v oné chvíli nadějí celého lidstva. Ptám se vás i sebe: svítí ještě tato lampa v klášterech? Očekává se v klášterech Boží zítřek?“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy meditace je ZDE

Papež František zakončil svou návštěvu klauzurního kláštera soukromým setkáním s celou komunitou v kapitulní síni.

(RaVat)