Nový portál Vatikánského rozhlasu

Pompeje. Svatý otec se dnes vydal na svou 143 italskou cestu. Přivedla ho do Pompejí, do svatyně P. Marie Růžencové, jejíž památku si dnes církev připomíná. Vyvrcholením jeho návštěvy byla modlitba růžence, s recitací tajemství Světla, vyhlášených před rokem Janem Pavlem II. ?Růženec za mír ve světě? recitovaný před bazilikou postavenou z podnětu bl. Bartola Longa, je dalším zastavením papežově cestě Rokem růžence, který bude završen v den 25. výročí jeho zvolení na Petrův Stolec.

Jan Pavel II. cestoval do Pompejí vrtulníkem. Po přistání v antických Pompejích, v archeologické zóně, která připomíná erupci Vesuvu roku 79 našeho letopočtu, od jel Svatý otec do nových, křesťanských, vybudovaných o 1800 let později díky Bartolo Longovi, velkému ctiteli P. Marie a modlitby růžence. Na prostranství před bazilikou se shromáždilo na 40 tisíc poutníků, nejen z Itálie, ale také ze Spojených Států, Francie, Polska a Belgie.

Vraťme se ještě k osobě bl. Bartolo Longa, který je nejen zakladatelem mariánské svatyně a také velkým vzorem sociálního apoštolátu. Bl. Bartolo se narodil v Latianu roku 1841. Během svých právnických studií v Neapoli propadl spiritismu a zcela opustil katolickou víru. Později se zásluhou jednoho ze svých profesorů a a otce dominikána Alberta Radenteho k církvi vrátil. Své obrácení prožil jako naprostou změnu životního stylu a začal se věnovat charitě. Díky bl Caterině Volpicelli poznal kontesu Mariannu Farnararo de Fusco, která v raném věku ovdověla a zůstala sama s pěti dětmi. Mladý advokát pomáhal ve správě jejího majetku a právě tehdy, při cestě pompejským údolím ho přepadly pochybnosti o tom, zda jeho minulost není překážkou ke spáse. V poledne tehdy zaslechl uprostřed zvonění k Anděl Páně hlas: ?Budeš-li šířit růženec, budeš spasen!?

Batolo vzal výzvu vážně. Nečekal na další znamení a začal vyučovat katechismus a evangelizovat mezi místními rolníky. Nejprve přestavěl malý farní kostel Nejsv. Spasitele, později na radu biskupa z Noly začal se stavbou nového chrámu, zasvěceného P. Marie Růžencové. Základní kámen svatyně byl položen 8. května roku 1876.

Bartolo Longo napsal a rozšířil modlitby zvané 15 sobot, přeložené do 22 jazyků a vydané v devítistech edicích. Velké popularity se dočkala také modlitba, kterou sepsal roku 1883 jako reakci na encykliku Supremi apostolatus officio, vyzývající k obnovení modlitby růžence.

Rok na to, tj. roku 1884, založil časopis nazvaný ?Růženec a Nové Pompeje?, který doposud vychází v italštině a v angličtině. Ještě výrazněji však připomíná bl. Bartola nové město, které se rozrostlo kolem Růžencové svatyně. Domy dělníků kolem nové baziliky byly předzvěstí sociální encykliky Rerum Novarum. Městečko brzy dostalo telegraf, železniční stanici, malou nemocnici, a dokonce také meteorologickou a geologickou stanici.

Nová bazilika byla vysvěcena roku 1891 a plynuly k ní stále větší davy poutníků. V té době však bl. Bartolo už pokračoval v dalších charitativních podnicích. založil dívčí sirotčinec a později se zaměřil na opuštěné děti trestanců. A co víc ? nestaral se jen o jejich zabezpečen - přišel s představou, že by to měly být právě děti, kdo zachrání své rodiče od zoufalství.

Bl. Bartolo Longo zemřel 5. října roku 1926 ? a dva roky na to díky jednomu z jeho pokračovatelů bratru. Adriano di Maria, byly i nové Pompeje uznány za autonomní město. Slavného uznání se dostalo dílu Bartolo Longa roku 1980, kdy jej Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného.

(RaVat)