Vatikán.
V tomto týdnu uplynulo 70 let od vylodění spojenců v Anziu (22. ledna 1944), na jihu středoitalského regionu Lazio. Otevření nové válečné fronty vyhnalo mnoho lidí z domovů. Tisíce jich našly útočiště v papežských vilách v Castelgandolfu. Dramatické události těchto dní přiblížil Vatikánskému rozhlasu dlouholetý ředitel komplexu papežských vil Saverio Petrillo:
„Jakmile přišla zpráva o vylodění, vyděšení obyvatelé Castel Gandolfa a okolí se seběhli u vchodů do vil. Papež okamžitě přikázal, aby byly brány otevřeny a všichni mohli vejít. Tak vznikl ohromný tábor lidu. V některých obdobích bylo v areálu vil 10-12 tisíc lidí. Papež jim poskytl všechno: jídlo, léky i oblečení. Zvláštní pozornost se dostala těhotným ženám, pro které bylo vyhrazeno přímo papežské apartmá. V papežově ložnici se v těch dnech narodilo asi čtyřicet dětí. Z vděčnosti Piu XII. byla většina z nich pokřtěna jako Pius nebo Eugenio.
První pomoc byla zřízena v Palazzo Barberini. Kromě těch, kdo se uchýlili do papežských vil, tam přicházeli také ranění z venku – jak partizáni tak zranění němečtí vojáci. - To aby bylo zřejmé, že církev je matkou pro všechny.“
Válečná tragédie se však nevyhnula ani těm, kdo doufali v bezpečí vatikánského území. Přestože tehdejší substitut státního sekretariátu, mons. Montini (pozdější papež Pavel VI.), měl od spojenců veškeré garance, 10. února 1944 při bombardování u městečka Albana zemřelo 18 klarisek z kláštera v papežských zahradách a zásah paláce Propaganda Fide si vyžádal přes 500 mrtvých.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
