Vatikán.
"Stárnutí společnosti a zdravotní postižení” – tímto tématem se zabývá plenární zasedání Papežské akademie
Pro Vita, které dnes pozdravil papež František. “Je to téma vysoce aktuální, které církvi leží na srdci”, zdůrazňuje Petrův nástupce a pokračuje: “Naši společnost totiž opanovala krutovláda ekonomických teorií, které lidi vylučují a někdy také zabíjejí, a jichž se mnozí lidé, počínaje starými, stávají obětí”. Příliš často se zapomíná na to, upomíná dále Svatý otec, že mezilidské vztahy jsou vždy vztahy vzájemné závislosti, byť různě odstupňované v různých životních fázích. Jak mezilidské, tak společenské vztahy tudíž vyžadují, aby se odpovídalo na potřebu, kterou má daný člověk v daném okamžiku.
Základ znevýhodnění a vyloučení určitých kategorií je nicméně otázkou antropologie. Je třeba se tázat, jakou má člověk hodnotu a co tuto hodnotu určuje, upozorňuje poté papež. “Zdraví je zajisté důležité, avšak neurčuje hodnotu lidské bytosti, ani není zárukou štěstí. (…) Plnost lidského života nestojí v rozporu s nemocí a utrpením”, vysvětluje. “Nejvážnější nedostatek, kterým trpí staří lidé, není oslabení organismu nebo následná nemohoucnost, ale opuštěnost, vyloučení, nedostatek lásky.”
Papež pak poukazuje na rodinu jako místo, kde je “péče o druhého základem lidské existence a morálním postojem, který je nutno podporovat”. Svědectví rodiny, která se nezbavuje starých a nemocných členů, je klíčové pro celou společnost. Potvrzuje totiž, že starý člověk má ve společenství své poslání: Staří nesou paměť a moudrost zkušenosti, která vede k tomu, aby nebyly hloupě opakovány stejné chyby z minulosti. (Evangelii gaudium, 108).
V závěru svého poselství Svatý otec žehná práci Papežské akademie Pro Vita, která je lecky “namáhavým plutím proti proudu”.
(jag)