Vatikán.
Boží milosrdenství je velké světlo lásky a něhy, Boží pohlazení ran způsobených našimi hříchy – konstatoval dnes papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
Dnešní evangelium o cizoložné ženě (Jan 8,1-11) bylo papeži podnětem ke kázání o Božím milosrdenství. Příběh je známý: farizejové a učitelé zákona přivedou k Ježíšovi ženu přistiženou při cizoložství a ptají se Jej, co s ní, když Mojžíš za tento velice závažný hřích ustanovil kamenování. „Manželství – řekl papež – je symbolem a také lidskou skutečností věrného vztahu Boha a Jeho lidu. A zničí-li se manželství cizoložstvím, pošpiní se vztah Boha a lidu. Učitelé zákona a farizejové však položili tuto otázku, aby mohli Ježíš obvinit. Kdyby Ježíš řekl: »Ano, ukamenujte ji«, řekli by lidu: »Tak toto je ten váš dobrý mistr?... Podívejte, co udělal s touto ubohou ženou!« A kdyby Ježíš řekl: »Ne, ubohá žena. Odpusťte jí!« řekli by: »Neplní zákon!«. Je nezajímala ta žena; nezajímali je cizoložníci a možná někdo z nich byl cizoložník.. To je nezajímalo. Chtěli jenom nastrojit Ježíšovi léčku! Proto Pán odpověděl: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první!“
Evangelium s určitou ironií říká, že žalobci se »jeden za druhým vytráceli, starší napřed«. „Je vidět, poznamenal papež, že měli u nebeské banky otevřen nemalý účet. A Ježíš zůstává s touto ženou sám, jako zpovědník, a říká jí: »Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil? Kde jsou? Jsme sami, já a ty. Ty před Bohem, bez žalob, bez řečí. Ty a Bůh! Nikdo tě neodsoudil?« A žena odpoví: »Nikdo, Pane«, ale neříká, že obžaloba byla falešná a že nic neudělala. Uznává svůj hřích. A Ježíš prohlašuje: »Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš«... , aby ses nedostala do takovéto hrozné situace, nemusela se stydět, neurazila Boha a nepošpinila vztah Boha k Jeho lidu. Ježíš odpouští – zdůraznil papež – ale je zde něco více než odpuštění.“
„Ježíš přechází zákon a jde za něj. Neříká jí, že cizoložství není hřích. Nikoli, ale neodsuzuje ji podle zákona. Takové je mystérium milosrdenství. Je to tajemství Ježíšova milosrdenství.“
„Milosrdenství – podotkl papež – je obtížně srozumitelné:“
„»Ale, otče, - zeptá se někdo - milosrdenství odstraňuje hříchy?« Nikoli, hříchy jsou odstraněny Božím odpuštěním. Milosrdenství je způsob, kterým odpouští Bůh. Ježíš totiž mohl říci: »Odpouštím ti. Jdi!« - jako to řekl onomu ochrnulému, kterého k Němu spustili ze střechy. Tady říká: »Jdi v pokoji.« Ježíš jde dál. Radí ženě, aby už nehřešila. Zde je patrný Ježíšův milosrdný postoj. Brání hříšníka před jeho nepřáteli, brání jej před spravedlivým potrestáním. Také my bychom možná měli jít do pekla. Kolik z nás? A to je spravedlivé odsouzení. On však odpouští víc. Jak? Tímto milosrdenstvím.“
„Milosrdenství – pokračoval papež – jde dál a přetváří život dotyčného tak, že odstraňuje hřích.“
„Hledíme na nebe, na spoustu hvězd, ale když ráno vyjde slunce, hvězdy už pro množství světla nejsou vidět. A takové Boží milosrdenství. Velké světlo lásky a něhy. Bůh odpouští nikoli dekretem, ale něhou, pohlazením ran hříchu. Protože se zasazuje za odpuštění, zasazuje se za naši spásu. Tímto způsobem Ježíš dělá zpovědníka: neponižuje, neříká jí: »Co jsi udělala? Pověz! A kdy jsi to udělala? A jak jsi to udělala? A s kým?« - Nikoli. Jdi a nehřeš už více. Milosrdenství Boží je obrovské, obrovské! Odpouští nám pohlazením!“
Končil papež František dnešní ranní homilii.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)