Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

16.8.2014 

Papež v Jižní Koreji - 3. den

Soul. 1. Dopolední beatifikace 124 korejských mučedníků za účasti 800 tisíc věřících.
2. Návštěva papeže v centru Katolické charismatické obnovy.
3. František k řeholnicím a řeholníkům.
4. Setkání papeže s laickými hnutími.

ad 1. Před začátkem dopolední bohoslužby papež nejprve navštívil památník v Seo So-Mun vybudovaný v místech popraviště mučedníků, které kanonizoval Jan Pavel II. roku 1984. František sem přinesl kytici květů a setrval zde v tiché modlitbě. Dnešní beatifikace zahrnula celkem 124 mučedníků, mezi nimiž - na rozdíl od těch již kanonizovaných - byli mnozí, kteří patřili k první generaci korejských křesťanů z konce 18. století.

Ve stejné době, kdy Evropu okouzlovalo osvícenství, které křesťanskou víru a církev obviňovalo z tmářství, začali se o ni v Koreji roku 1770 zajímat tamější intelektuálové. Prostřednictvím kulturních kontaktů s Čínou se seznámili s touto „nebeskou vědou“, jak křesťanství nazývali, a začali ji šířit ve své vlasti. V roce 1783 odešel jeden z nich (Yi Seung-Houn) do Pekingu, aby tam přijal svátost křtu, kterou si pak ostatní vzájemně udělovali podle instrukcí, které přivezl. Tak se zrodila v Koreji první pětisetčlenná křesťanská obec tvořená lidmi z různých vrstev tehdejší společnosti. Jejich pronásledování se rozpoutalo nedlouho poté roku 1791, kdy jeden z nich, Pavel Yun Ji-Čung, jenž měl vazby k tehdejší vládnoucí vrstvě, byl obviněn, že porušil konfuciánský rituál, protože svojí zesnulé matce, která mezitím rovněž přijala křesťanství, uspořádal katolický pohřeb. Postupně pak byli „odhaleni“ a popraveni další křesťané. V této skupině dnes beatifikovaných mučedníků je pouze jediný kněz. Otec Jakub Ju Mun-mo, čínské národnosti, byl prvním, kdo na pozvání těchto prvních křesťanů přišel do Koreje a slavil tam eucharistii.

Dějištěm dnešní beatifikace bylo historické centrum korejské metropole, totiž prostranství před branou Gwanghwamun, která spojuje i dělí královský palác od rozlehlého náměstí, k němuž vede od zmíněné svatyně mučedníků široká třída. Po ní přijel papež v otevřeném voze nadšeně pozdravován osmi sty tisíci účastníků dnešní beatifikační mše. Jedním z charakteristických rysů liturgických shromáždění papežské návštěvy v Koreji je čas pro ztišení před začátkem bohoslužby. Sborový jásot vystřídá několikaminutové ticho, jakmile papež vstoupí do sakristie, aby si oblékl liturgická roucha a připravil se ke mši. Tak tomu bylo i dnes. Bohoslužba se slavila v latině a korejštině. Papežovo italské kázání bylo po částech tlumočeno do korejštiny:

Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy?“ (Řím 8,35). Těmito slovy k nám sv. Pavel promlouvá o slávě naší víry v Ježíše: Kristus nejenom vstal z mrtvých a vstoupil na nebe, ale sjednotil nás se Sebou a dal nám účast na Svém věčném životě. Kristus vítězí a Jeho vítězství je naše! Dnes slavíme toto vítězství v Pavlovi Yun Ji-chung a v jeho 123 druzích. Žili a zemřeli pro Krista a nyní kralují spolu s Ním v radosti a slávě.

Tajemnou Boží prozřetelností, řekl dále papež, se křesťanská víra nedostala k břehům Koreje spolu s misionáři, nýbrž myslí a srdcem samotných Korejců. Byla podnícena intelektuální zvídavostí, hledáním náboženské pravdy.

Zanedlouho potom, co první setba víry v této zemi vzklíčila, museli mučedníci a křesťanská obec volit, zda budou následovat Ježíše anebo tento svět. Slyšeli Pánovo varování, že je svět bude kvůli Němu nenávidět (srov. Jan 17,14). Věděli, že být učedníky něco stojí. Pro mnohé to znamenalo pronásledování a později útěk do hor, kde založili křesťanské vesnice. Byli ochotni k velkým obětem a nechali se připravit o vše, co by je mohlo vzdálit od Krista: majetek a pozemky, prestiž a čest. Věděli totiž, že jedině Kristus byl jejich pravý poklad.

„Dnes zakoušíme velmi často - pokračoval papež - že svět vystavuje naši víru zkoušce a mnoha způsoby po nás žádá, abychom přistoupili na kompromisy ohledně víry, zředili radikální požadavky evangelia a přizpůsobili se duchu doby. Mučedníci nás však volají, abychom Krista kladli nade všechno a všechno ostatní v tomto světě spatřovali ve vztahu k Němu a k Jeho věčnému království. Provokují nás k otázce, zda existuje něco, proč bychom byli ochotni zemřít.“

Příklad mučedníků nás dále učí, jak důležitá je v životě víry dobročinná láska. Ryzost jejich svědectví vydaného Kristu projevující se v přijetí rovné důstojnosti všech pokřtěných je vedla k takové formě bratrského života, která provokovala rigidní sociální struktury té doby. Odmítli rozdělovat dvojí přikázání lásky k Bohu a k bližnímu, což je přivedlo k obrovské starostlivosti o potřeby bratří. Jejich příklad má mnoho co říci nám, kteří žijeme ve společnosti, kde vedle nezměrného bohatství neslyšně roste ta nejbídnější chudoba a zřídka je vyslyšeno volání chudých a kde nás Kristus neustále volá, abychom Jej měli rádi a sloužili Mu podáním pomocné ruky svým bratřím a sestrám v nouzi.

„Budeme-li následovat příkladu mučedníků a věřit v Pánovo slovo - řekl dále František - porozumíme vznešené svobodě a radosti, s níž oni kráčeli vstříc smrti. Pak uvidíme, že dnešní slavnost zahrnuje bezpočet anonymních mučedníků v této zemi a ve zbytku světa, kteří zvláště v minulém století obětovali svůj život pro Krista a trpěli tvrdá pronásledování pro Jeho jméno.“

Kéž modlitby všech korejských mučedníků spolu s modlitbou Matky Boží, Matky církve, vymohou milost vytrvat ve víře a v každém dobrém skutku, ve svatosti, v čistotě srdce a dosvědčovat v apoštolské horlivosti Ježíše v tomto milovaném národě, v celé Asii a až na konec světa.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Končil papež František svoji homilii při dnešní beatifikační liturgii v Soulu. V jejím závěru oslovil shromáždění místní arcibiskup, kardinál Ondřej Yeum Soo-jung. Vyjádřil přesvědčení, že beatifikace bude příležitostí k posílení jednoty a pokoje nejenom mezi korejskými katolíky, ale také korejského lidu a všech asijských národů.

ad 2. Po obědě na soulské apoštolské nunciatuře papež František odletěl vrtulníkem do asi devadesát kilometrů vzdáleného centra Katolické charismatické obnovy, nazvaného Khottongnae, doslova „Květinový vrch“. Zakladatelem střediska, které každoročně přijímá tisíce lidí, je O. John Oh Woong Jin. Obdobné komunity vznikly v dalších osmi zemích. Součástí rozlehlého komplexu jsou kromě univerzity a nemocnice také domovy pro zdravotně postižené, chudé a nemocné lidi každého věku. Právě tato charitní díla mají pro asijskou mentalitu skutečně posvátnou povahu a každý návštěvník se z úcty k jejich obyvatelům u vchodu vyzouvá.

Petrova nástupce uvítal zakladatel komunity a doprovodil jej do „Domu naděje“ (House of Hope), který obývá 150 dospělých zdravotně postižených lidí. Bylo přítomno také padesát postižených dětí z jiného centra, jejich učitelé a zdravotnický personál. Setkání proběhlo v rodinném duchu bez oficiálních promluv.

Jiná z budov téže charismatické komunity hostila další bod dnešního programu – setkání s korejskými řeholními společenstvími. Cestou na místo konání se papež zastavil ke krátké modlitbě v „Zahradě nenarozených dětí“, tedy hřbitovu pro potracené děti. Čekali tu na něj zástupci jihokorejských pro-life aktivistů a také bratr Lee Gu-won, bezruký a beznohý misionář.

ad 3. V přednáškovém sále komunitního studijního centra (pojmenovaného „Škola lásky“,School of Love), František oslovil pět tisíc žen a mužů, kteří následovali povolání k zasvěcenému životu.

“Jedině pokud je naše svědectví radostné, můžeme přitahovat muže i ženy ke Kristu. A takováto radost je dar, který se živí modlitbou, rozjímáním Božího slova, slavením svátostí a komunitním životem. Když se toho nedostává, vynořují se slabosti a těžkosti, které zatemňují radost poznanou tak důvěrně na počátku naší cesty“.

Zahájil papež František s poukazem na zásadní oporu, kterou má být zakoušení Božího milosrdenství. „Čistota, chudoba a poslušnost se stanou radostným svědectvím Boží lásky do té míry, v jaké setrváte na skále Božího milosrdenství“, vybízel Petrův nástupce řeholníky. Poté věnoval podstatnou část své promluvy evangelní radě chudoby, díky které je možné Boží milosrdenství rozpoznat nejenom jako zdroj síly, ale také jako poklad.

„Jeví se to rozporuplně, ale být chudí znamená nalézt poklad. I když jsme znaveni, můžeme Mu nabídnout svá srdce obtížená hříchy a slabostmi. Ve chvílích, kdy pociťujeme největší křehkost, můžeme se setkat s Kristem, který se stal chudým, abychom zbohatli (srov. 2 Kor 8,9). Tato naše základní potřeba odpuštění a uzdravení je sama o sobě formou chudoby, kterou bychom nikdy neměli opomíjet, navzdory všem pokrokům, které učiníme ve ctnostech.“

Chudoba by se navíc měla konkrétně vyjadřovat v osobním a komunitním životním stylu, pokračoval Svatý otec a dodal:

“V zasvěceném životě je chudoba jednak „zeď“ a jednak „matka“. Je to „zeď“, protože chrání zasvěcený život, a je „matkou“, protože mu pomáhá růst a vede po správné cestě. Pokrytectví oněch zasvěcených mužů a žen, kteří slibují chudobu a přesto jsou bohatí, zraňuje duše věřících a poškozuje církev. Pomyslete také, jak nebezpečné je pokušení osvojit si čistě funkční a světskou mentalitu, která sklání k tomu, abychom svoji naději vkládali pouze do lidských prostředků a ničí svědectví chudoby, kterou náš Pán Ježíš Kristus žil a učil.“

„S velkou pokorou konejte vše, co můžete, abyste dokázali, že zasvěcený život je cenný dar pro církev a svět“, vyzýval papež jihokorejské řeholníky a řeholnice před závěrečným požehnáním.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy řeholnicím a řeholníkům ZDE

ad 4. Zástupcům laického apoštolátu pak bylo věnováno poslední papežovo dnešní vystoupení. Ústřední roli laiků při předávání víry na Korejském poloostrově zpečetilo ustavení Katolické rady laického apoštolátu na sklonku šedesátých let minulého století (1968). Rada má 27 center v šestnácti diecézích a jejím hlavním posláním je dialog s nevěřícími. Do kaple v Duchovním centru charismatické komunity se dostavilo 150 aktivních laiků. Papež ocenil jejich díla víry, dobročinné lásky a služby. Varoval je však před pouhým poskytováním hmotné pomoci.

“Tato aktivita se nevyčerpává charitativní pomocí, ale má usilovat také o lidský růst. Tedy nejenom asistence, ale také lidský rozvoj. Pomáhat chudým je dobré a nezbytné, ale nestačí to. Vybízím vás, abyste rozmnožili svoje snahy o lidské povznesení, aby každý člověk, muž i žena, mohl zakoušet radost z důstojnosti, která plyne z toho, že si vydělává na vezdejší chléb a zajišťuje obživu své rodiny. Tato důstojnost je dnes ohrožena idolem peněz, který ponechává mnohé lidi bez práce…Mohli bychom říci: „Otče, my jim dáme najíst!“ To však nestačí! Muž či žena, kteří jsou bez práce, musí ve svém srdci vnímat důstojnost z toho, že přinášejí domů chléb, že si na něj vydělají! Toto úsilí vám svěřuji.”

Ve druhé části své promluvy papež vyslovil svou podporu křesťanské rodině a ocenil přínos korejských žen „jakožto matek rodin, katechetek a učitelek nejrůznějších oborů”. Vyzval rovněž k “co nejúplnější formaci věřících laiků stálou katechezí a duchovním vedením” a k jednotě s církevními pastýři.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy k laikům ZDE

Ze sídla charismatické komunity v Khottongnae se poté vrátil do Soulu.



Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
18.8.14 Papež v Jižní Koreji - 5. den
18.8.14 Předseda korejského episkopátu a filipínský kardinál o návštěvě Františka v Jižní Koreji
17.8.14 Papež v Jižní Koreji - 4. den
15.8.14 Papež v Jižní Koreji - 2. den
14.8.14 Kéž nás Nebe zachrání před duchovním a pastorálním zesvětštěním



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti