Vatikán.
Papež František oslovil v čtvrtek (20.11.) večer videoposelstvím účastníky čtvrtého ročníku Festivalu sociálního učení církve pořádaného Nadací Toniolo v italské Veroně. Jeho motto „Nad prostorem v čase“ naráží na název jedné kapitoly exhortace
Evangelii gaudium: Čas je nadřazen prostoru. Papež František ve svém poselství podal několik úvah souvisejících s mottem zmíněného festivalu.
„Sociální a ekonomická krize, v níž se nacházíme, nás může děsit, dezorientovat nebo naklonit k závěru, že je natolik svízelná, že nemůžeme nic dělat. Velkým pokušením je zastavit se u ošetřování vlastních zranění a nacházet v tom omluvu toho, že neslyšíme volání chudých ani utrpení těch, kdo přišli o důstojnost přinášet domů chléb, protože nemají práci. Ti, co se starají jenom o svoje vlastní rány, nakonec začnou užívat líčidel. Je to léčka. Hrozí, že lhostejnost nás učiní slepými, hluchými a němými, takže budeme přítomni jenom sami sobě se zrcadlem před sebou a všechno se bude dít mimo nás. Takoví muži a ženy jsou uzavřeni v sobě. Jeden takový se jmenoval Narcis… Touto cestou tedy ne!“
„Jsme voláni jít dál a odpovědět na reálné potřeby – řekl dále papež František. Je zapotřebí opustit otřepané fráze, které jsou pokládány za bezpečné a zaručené, a uvolnit mnohé skryté či nepoznané energie, které jsou přítomny a působí velmi konkrétně. Křesťanská etika není celnice plurality názorů, jimiž se prokazuje dobro a pečuje o bližního. Být nad tím znamená rozšiřovat a nezužovat, vytvářet prostory a neomezovat se na jejich kontrolu…. Jít nad to znamená uvolnit dobro a těšit se z jeho plodů.“
„K tomu je zapotřebí chopit se iniciativy. Vím, že na Festivalu je věnován široký prostor ekonomii, podnikatelům, podnikům a spolupráci. Dnes je nezbytné chopit se iniciativy také v ekonomické oblasti, protože systém vede k homologaci všeho a peníze se stávají pánem. Tento systém vede k nedobré globalizaci, která všechno podrobuje homologaci (tedy úřednímu souhlasu k použití – pozn. překl.). A kdo je pánem této homologace? Peníze.“
Chopit se iniciativy v těchto oblastech – pokračoval papež – znamená mít odvahu nenechat se věznit penězi a nebýt otrokem krátkodobých výsledků. Je zapotřebí nový způsob vidění věcí! Dám vám příklad.
„Dnes se říká, že spoustu věcí nelze dělat, protože chybějí peníze. A přece na určité věci jsou peníze vždycky a nedostává se jich na jiné. Například se najdou peníze na nákup zbraní, aby se vedly války, a na bezskrupulózní finanční operace také. O tom se obvykle mlčí, zatímco se velmi zdůrazňuje nedostatek peněz pro vytváření pracovních míst, pro investice do vzdělání, do talentů, pro zvyšování životní úrovně, pro ochranu životního prostředí. Pravým problémem nejsou peníze, ale lidé. Nemůžeme chtít po penězích to, co mohou udělat či vytvořit jedině lidé. Samotné peníze nevytvářejí pokrok. K tomu je třeba lidí, kteří mají odvahu chopit se iniciativy.“
Papež pak poukázal na příklad jedné rodiny, která pro své dítě postižené downovým syndromem dokázala zmobilizovat tolik energie a tvořivosti, že vytvořila nové formy pracovních vztahů pro podobně postižené děti, takže je dokázala nejen zaopatřit, ale vytvořit prostor pro jejich zdravou autonomii.
„Chopit se iniciativy znamená považovat lásku za opravdovou sílu schopnou měnit věci. Mít rád svoji práci, vnímat těžkosti, cítit účast a zodpovědně jednat, znamená aktivovat onu lásku, kterou každý z nás nosí v srdci, protože nám ji Duch svatý daroval.“
„Jít dál, chápat se iniciativy, uvolňovat prostory, aktivizovat se – nepovede to ke zmatku? – tázal se papež dále.
„Odpověď nacházíme v biblickém pojetí času. Čas je milost a plnost. Přesah prostoru se nedocílí individuální nahodilostí, nýbrž společným podílem na cíli. Dějiny jsou cestou k naplnění. Pokud postupujeme jako lid, jdeme-li společně vpřed, náš život zaznamená tento smysl a tuto plnost.“
Řekl mimo jiné papež František v čtvrtečním videoposelství účastníkům festivalu katolického sociálního učení.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
