Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   16. 10. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty



O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

29.6.2015 

Hlásejte víru vírou

Homilie papeže Františka ze slavnosti sv. Petra a Pavla, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Čtení ze Skutků apoštolů nám referuje o první křesťané obci vystavené pronásledování. Obci tvrdě pronásledované Herodem, který „dal popravit Janova bratra Jakuba“ a „dal zatknout také Petra... zmocnil se ho a dal zavřít do žaláře“ (Sk 12,2-4).

Nechtěl bych se však zabývat krutým, nelidským a nevysvětlitelným pronásledováním, které se bohužel vyskytuje také dnes v mnoha částech světa často před zraky a za mlčení všech. Chtěl bych dnes uctít odvahu apoštolů a první křesťanské obce; odvahu pokračovat v evangelizaci bez strachu ze smrti a z mučednictví v sociálním kontextu pohanské říše; uctít jejich křesťanský život, který je dnes pro nás věřící silnou pobídkou k modlitbě, k víře a ke svědectví.

Pobídka k modlitbě. Obec byla církev, která se modlila: „Petr byl hlídán ve vězení; církevní obec se však naléhavě za něho modlila k Bohu“ (Sk 12,5). A pomyslíme-li na Řím, katakomby nebyly místem úkrytu před pronásledováním, nýbrž především místem modlitby, svěcení neděle a místem, kde z lůna země stoupala adorace k Bohu, který nikdy na svoje děti nezapomíná.
Petrova a Pavlova obec nás učí, že modlící církev je církví „na nohou“, pevnou a putující! Křesťan, který se modlí, je totiž chráněn, opatrován a podporován, ale především není sám.

A první čtení pokračuje: „Petr spal.. a přede dveřmi stála stráž. Najednou se objevil anděl Páně a v kobce zazářilo světlo. Strčil Petra do boku.. Tu mu spadly řetězy z rukou“ (Sk 12,6-7).

Pomysleme kolikrát jen Pán vyslyšel naši modlitbu posláním nějakého Anděla? Takového anděla, který nám nečekaně vyjde vstříc, aby nás vytáhl z obtížných situací. Aby nás vytrhl z rukou smrti a zlého; aby nám ukázal ztracenou cestu; aby v nás zažehl plamen naděje; aby nám daroval pohlazení; aby utěšil naše zlomené srdce; aby nás probudil z existenciálního spánku anebo jednoduše proto, aby nám řekl: „Nejsi sám.“ Kolik andělů jen posílá na naši cestu! My jsme však spoutaní strachem nebo nevírou či euforií a necháváme je přede dveřmi – přesně jako se to stalo Petrovi, když zaklepal na dveře domu a „přišla jedna služka - jmenovala se Rhode – a poslouchala. Poznala sice Petrův hlas, ale pro samou radost zapomněla otevřít dveře“ (Sk 12,13-14).

Žádná křesťanská obec nemůže postupovat vpřed, není-li podporována vytrvalou modlitbou! Modlitbou, jež je setkáním s Bohem, s Bohem, který nikdy neklame, s Bohem věrným svému slovu; s Bohem, který neopouští svoje děti. Ježíš klade otázku: „A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci?“ (Lk 18,7). V modlitbě vyjadřuje věřící svoji víru a důvěru a Bůh vyjadřuje svoji blízkost také darem Andělů, svých poslů.

Pobídka k víře: v druhém čtení svatý Pavel píše Timotejovi: „Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro nebeské království“ (2 Tim 4,17-18). Bůh nikdy neodebírá svoje děti ze světa nebo od zla, ale daruje jim sílu, aby jej přemohli. Pouze ten, kdo věří, může říci doopravdy: „Pán je můj pastýř, nic nepostrádám“ (Žl 23,1).

Kolik jen mocností se v průběhu dějin snažilo – a snaží – zničit církev jak zvnějšku, tak zvnitřku, ale všechny budou zničeny a církev zůstane naživu a bude přinášet plody, zůstane nevysvětlitelně pevnou, aby - jak říká sv. Pavel - mohla provolávat: „Jemu buď sláva na věčné věky!“ (2 Tim 4,18).

Všechno pomíjí, Bůh trvá. Vskutku, pominula království, pominuly národy, kultury, ideologie a mocnosti, avšak církev založená na Kristu navzdory tolika bouřím a mnoha našim hříchům zůstává věrna pokladu víry ve službě, protože církev není papežů, biskupů, kněží a ani věřících, nýbrž je jedině Kristova. Jedině ten, kdo žije v Kristu, zakládá a hájí církev svatostí života podle Petrova a Pavlova příkladu.
Věřící v Kristově jménu křísili mrtvé, uzdravovali nemocné, milovali pronásledovatele, dokazovali, že neexistuje síla, která je s to přemoci toho, kdo má sílu víry!

Pobídka ke svědectví. Petr a Pavel, jako všichni Kristovi apoštolové, kteří v pozemském životě svojí krví zúrodnili církev, pili z Pánova kalicha a stali se Božími přáteli. Pavel to píše pohnutým tónem Timotejovi: „Já totiž mám už prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod“ (2 Tim 4,6-8).

Církev či křesťan, pokud nevydává svědectví, nenese plody. Je mrtvolou myslící si, že žije, suchým stromem bez ovoce, vyschlou studnou bez vody! Církev přemohla zlo díky odvážnému, konkrétnímu a pokornému svědectví svých dětí. Přemohla zlo díky přesvědčenému Petrovu vyznání: „Ty jsi Kristus, syn živého Boha“ a Ježíšovu nepomíjivému příslibu (srov. Mt 16,13-18).

Drazí arcibiskupové, kteří dnes přijímáte pallium. Je to znamení představující ovci, kterou nese pastýř na ramenou jako Kristus, Dobrý Pastýř, a je proto symbolem vašeho pastoračního poslání; je „liturgickým znamením společenství, které pojí stolec Petra a jeho nástupců s metropolity a jejich prostřednictvím i s jinými biskupy světa“ (Benedikt XVI., Angelus, 29. června 2005).

Palliem bych vám dnes chtěl svěřit tuto pobídku k modlitbě, víře a svědectví.
Církev chce, abyste byli muži modlitby, učitelé modlitby, kteří budou učit lid, který vám Pán svěřil, že vysvobození ze všech vězení je jedině Božím dílem a plodem modlitby, že Bůh v příhodném čase posílá svého anděla, aby nás zachránil z mnohého otročení a nespočetných světských okovů. A buďte také anděly a posly lásky těch nejpotřebnějších!

Církev chce, abyste byli muži víry, učitelé víry, kteří učí věřící nemít strach před mnohými Herodesy, kteří nejrůznějšími způsoby pronásledují a křižují. Žádný Herodes není s to uhasit světlo naděje, víry a lásky toho, kdo věří v Krista!

Církev chce, abyste byli svědky. Svatý František říkal svým bratřím: hlásejte vždycky evangelium a je-li to nutné, tak také slovy! (srov. Františkánské prameny, 43). Neexistuje svědectví bez důsledného života! Dnes není tolik zapotřebí učitelů, nýbrž odvážných, přesvědčených a přesvědčivých svědků; takových, kteří se nestydí za Kristovo jméno a za Jeho kříž ani před řvoucími lvy, ani před mocnostmi tohoto světa. Podle příkladu Petra a Pavla i mnoha jiných svědků z dějin církve, svědků patřících k různým křesťanským vyznáním, ale podílejících se na působení a růstu jediného Kristova Těla. A zdůrazňuji to rád za přítomnosti vždy vážené delegace ekumenického patriarchátu, kterou z Konstantinopole vyslal drahý bratr Bartoloměj I.

Věc je velice jednoduchá, protože svědectví je účinnější a autentičtější, když neprotiřečí jednáním a životem tomu, co druhým hlásá slovy a učením!

Drazí bratři, učte modlitbu modlitbou, hlásejte víru vírou a vydávejte svědectví životem!

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
29.6.20 Jednota a proroctví
29.6.19 Život je třeba získat jeho ztrátou, darováním
29.6.18 Papež kázal o tom, jak se ze skály víry nestat kamenem úrazu
29.6.17 Bez kříže není Kristus, ale ani křesťan
29.6.16 Modlitba je východiskem z jakékoli uzavřenosti



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv říjen 24
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti