Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Papež František dnes přijal kněze ze Schönstattského hnutí, kteří v těchto konají pátou generální kapitulu. Padesát kněží tohoto sekulárního institutu založeného o. Josefem Kentenichem přijal papež v konsistorním sále apoštolského paláce u příležitosti 50. výročí založení kněžské odnože tohoto sekulárního institutu. Petrův nástupce ve své španělské promluvě podal profil kněze a shrnul jej třemi slovy: kontemplace, služba a bratrství. Kněz by měl být ve věži kontemplace mezi Bohem a lidem jako Mojžíš na břehu Rudého moře a chránit jej před útokem faraóna. A potom také dole jako Kristus, uprostřed lidu a jeho potřeb, a hledat zvláště ty, o které nikdo nezavadí ani pohledem.

„Být posledním je přesně to, co má být vlastní kněžím ve srovnání s jejich bratry. Kněz není nad, ani před nebo mimo, ale kráčí uprostřed lidu, který má rád Kristovou láskou.. Prosme Pána, aby nám dal silná ramena, jaká měl On, abychom unesli ty, kteří jsou bez naděje, a osvoboď náš kněžský život od kariérismu.“

„Kulaté výročí založení vašeho kněžského institutu, řekl dále Petrův nástupce, nutí k rekapitulaci cesty, kterou jste v síle svého charismatu ušli. Charisma – upozornil – však není muzeální kus, který leží netknutý za skleněnou vitrínou, aby byl pouze kontemplován. Zachovat věrnost charismatu a uchovávat jeho čistotu nikterak neznamená uzavřít jej do zapečetěné nádoby jako destilovanou vodu, aby nepřišlo do kontaktu s okolím.“

„Nikoli, charisma se neuchová tím, že bude drženo v obalu. Je nezbytné, aby vyšlo ven a vstoupilo do kontaktu s realitou, s lidmi s jejich starostmi a problémy. A tak v tomto plodném setkání s realitou, charisma roste a také realita se mění. Proměňuje se duchovní silou, kterou v sobě toto charisma nosí.“

Papež poukázal na naléhavou povinnost kněze nestranit se života lidí. A právě proto – dodal vzápětí – musí být pro kněze na prvním místě kontakt s Bohem, jeho první láska, chuť modlitby vyhledávané, nikoli unuděné anebo vynechávané pod záminkou zaneprázdněnosti. Kéž nás Bůh osvobodí od funkcionářství – řekl dále papež.

„Nemějte strach před skutečností. Realitu je třeba přijmout jako dobro! Jako brankář, když někdo vyšle míč na branku, snaží se jej chytit. Máme dvě uši: jedno pro Boha a druhé pro skutečnost. Když potkáváme svoje bratry, zejména ty, kteří jsou v očích světa nebo v našich očích méně vítaní, co vidíme? Uvědomujeme si, že je Bůh má rád a že patří k témuž tělu, které přijal Kristus anebo zůstáváme k jejich problémům lhostejní?“

Další rada, kterou dal papež kněžím ze Schönstattského hnutí, zní: Nikdy nebuďte sami. Kněžská služba je krásnější, je-li sdílena. „Nemůže být pojata individuálně a už vůbec ne individualisticky. Bratrství je totiž velkou školou učednictví. Předpokládá velké sebeodevzdání se Bohu a bratřím, pomáhá nám růst v lásce a jednotě a našemu životnímu svědectví dává plodnost.

„Nejsme to my, kdo si volíme bratry, ale můžeme se rozhodnout mít je rádi takovými, jací jsou, s jejich nedostatky i ctnostmi, omezeními a možnostmi. Prosím vás, ať ve vašich komunitách nikdy není lhostejnost. Jednejte jako muži. Vzniknou li diskuse a názorové rozdíly, nedělejte si starosti. Lepší je zápal diskuse než chlad lhostejnosti, která je skutečným hrobem bratrské lásky. Nakonec se láskou, porozuměním, dialogem, upřímným citem, modlitbou a pokáním všechno překoná a bratrskost dostane novou sílu a rozlet a naplní vaše kněžství radostí. Učte se snášet se, přít se a promíjet si. A zvláště se učte mít se rádi.“

František v závěru pak svým typickým obratem „prosím vás“ povzbudil kněze, aby hodně rozhřešovali:

„Rád si připomínám jednoho kněze z Buenos Aires, který je velkým zpovědníkem. Je přibližně v mém věku. Někdy na něho dolehnou skrupule, že promíjel příliš. A já jsem se jej zeptal: A co potom děláš s těmi skrupulemi? Odpověděl mi: Jdu do kaple před svatostánek a řeknu: Pane odpusť mi, promíjel jsem příliš! Ale špatný příklad jsi mi dal Ty!“

Tolik z dnešního setkání papeže Františka s generální kapitulou kněží ze Schönstattského hnutí vedených generálním představeným o. Juanem Pablo Cattoggiem.

(mig)