Vatikán.
Apoštolská penitenciárie pořádá ve Vatikánu každým rokem během postní doby sympozium pro zpovědníky. To letošní začíná dnes a bude zakončeno audiencí u Svatého otce tento pátek (17.3.), týž den odpoledne bude papež František ve vatikánské bazilice sloužit kajícnou bohoslužbu, během níž spolu s desítkami kněží usedne do zpovědnice, aby poskytl věřícím možnost přistoupit ke svátosti smíření (foto z loňského roku). Regent zmíněné vatikánské instituce, mons.
Krzysztof Nykiel Vatikánskému rozhlasu přiblížil, proč je důležitá formace zpovědníků.
„Protože papež František spatřuje jádro evangelia právě v milosrdenství. Církev musí připomínat sama sobě i lidem naší doby, že pramenem Jejího poslání smiřovat je Boží vůle, aby všichni byli spaseni a došli věčného štěstí. Privilegovaný nástroj, který používá církev při hlásání Božího milosrdenství, které je větší než zlo a hřích, je právě svátost smíření. Proto je nezbytné, aby ti, kdo tuto službu poskytují, byli odpovídajícím způsobem formováni, aby každý, kdo vstupuje do zpovědnice, mohl učinit autentickou zkušenost milosrdné lásky Boží.“
Jak může kněz pomoci penitentovi, který přichází do zpovědnice, aby zakusil ve svém životě Boží milosrdenství?
„Především laskavým přijetím penitenta, tak jako Otec z Lukášova podobenství přijal mladšího syna vracejícího se domů. Otec čeká, vychází vstříc, objímá, odpouští, zapomíná a poskytuje oporu. Otec dovede odečíst ze srdce druhého prosbu o pomoc a odpuštění. V kontextu výzev, které dnes klade svátost pokání, je kněžská služba zpovědníků velice náročná, avšak povznášející. Spojuje zpovědníka i penitenta v jediném hnutí víry a lásky. Respektuji toho, kterého přijímám a který je nositelem tajemství, jež mne přesahuje. Zviditelnění milosrdné lásky Boha Otce ve zpovědnici je jedním z nejvíce strhujících aspektů kněžské služby, ale zahrnuje rovněž odpovědnost. Svátost smíření mají kněží vykonávat v souladu s církevním magisteriem, tedy postupovat s rozvážností, diskrétností, trpělivostí, rozlišováním a dobrotou. Je třeba se vyhýbat riziku vytvářet v penitentovi úzkost nebo komplex viny a namísto toho jej povzbuzovat, aby vkládal veškerou svoji důvěru do nekonečného Božího milosrdenství.“
Co má dělat kněz, když se ve zpovědnici ocitne tváří tvář nějaké složité situaci?
„Ve zpovědnici se mohou vyskytnout zvláštní situace, které vyžadují odpovídající vědomosti z bioetiky či morální teologie, a kněz se může ocitnout v úzkých. V takovém případě si může vyžádat trochu času, nežli se k věci vysloví, popřípadě konzultovat Apoštolskou penitenciárii. Věroučná příprava zpovědníka by však měla být na takové úrovni, aby přinejmenším vnímal existenci problému. V takovém případě pastorační rozvážnost spolu s pokorou může vést k rozhodnutí poslat penitenta k jinému zpovědníkovi anebo si s ním domluvit další setkání. Žádný zpovědník se nikdy nesmí považovat za vlastníka svátosti, kterou uděluje, neboť by měl vědět, že je sám omilostněným hříšníkem. Papež František to zdůraznil v promluvě adresované římským farářům na začátku letošní postní doby (2.března), když řekl: »Kněz či biskup, který nevnímá, že je hříšník, nezpovídá se a uzavírá se do sebe, neroste ve víře.« Služba zpovědníka vyžaduje hodně pokory, velkou vyváženost, lidskou zralost a hluboký duchovní život.“
Říká regent Apoštolské penitenciárie mons. Krzysztof Nykiel.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
