VaticanNews.va

   24. 8. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5983
Poslechem z webových stránek.3722
Četbou textů na webových stránkách.6002
Poslechem i četbou.3527


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Soud zamítl odvolání kardinála Pella

G. Weigel: Proces proti kardinálu Pellovi připomíná časy stalinismu

Nový Gibsonův film „Vzkříšení“ vyjde na Velikonoce


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

5.8.2017 

Argentinský jezuita: Bergoglio a jeho zaujetí pro výchovu

Vatikán. Možná po vzoru německého teologa a myslitele Romana Guardiniho, od kterého se v mnohém inspiroval, považuje také papež František výchovu za „živé umění“, utvářející se v kontaktu s dětmi a mladými lidmi, kterým vždy věnoval značný čas a energii. Dokládají to četné spontánní dialogy při pastoračních návštěvách farností i jiných příležitostech (kupříkladu rozhovoru s biřmovanci na milánském stadionu San Siro na jaře tohoto roku). Jeho zaujetí pro výchovu je dávného data, potvrzuje pro naše mikrofony o. Diego Fares, SI, argentinský jezuita a přispěvatel časopisu Civiltá Cattolica, který byl studentem, když budoucí papež působil jako provinciál Tovaryšstva Ježíšova v Argentině.

“Je pravdou, že je to velký vychovatel a formátor, který bere výchovu jako celek, jako výchovu srdce. Vysvětlil nám, že tuto lásku k výchově mu vštípili salesiáni – jeho rodina totiž duchovně čerpala u salesiánů v buenosaireské farnosti San Carlos. V jednom dopise z roku 1990, který napsal svému příteli, otci Cayetanovi Brunovi, vzpomíná na svůj život v salesiánském internátě, v roce 1949, když mu bylo dvanáct let: „Internátní život prostupoval vším – člověk se vnořil do jeho děje, připraveného tak, aby v něm nebylo místo pro zahálku. Dny rychle míjely, aniž by se kdo nudil. Cítil jsem, že se nořím do světa, který, ačkoli byl připraven uměle, na základě pedagogických pramenů, v sobě neměl vůbec nic umělého“. Když teď přemýšlím nad těmito slovy, která vzpomínají na solidní salesiánskou formaci, uvědomuji si, že také nás, jezuity, vedl v sedmdesátých a osmdesátých letech stejně solidně (1975-1986). Rovněž náš život v semináři byl „vším“. V naší formaci se snoubily osobní a komunitní modlitba s přednáškami, manuální prací na zeleninové zahradě a péčí o domácí zvířata. Já jsem například pracoval se včelami...Na onom čase byla dobrá jedna skutečnost – a sice to, že Bergoglio měl jasné výchovné schéma, ale ani jednou nám ho nevnucoval, naopak nás zapojil do procesu, ve kterém jsme společně rozlišovali to, co je lepší. Když se pak dospělo k rozhodnutí třeba o nějakém časovém rozvrhu, činnosti nebo práci, stalo se to neměnným zákonem. Onen zákon ale vycházel ze života a společně prožívaných dějin.“

Pamatujete si, jaký byl Jorge Mario Bergoglio vychovatel? Myslíte si, že se jeho zaujetí pro výchovu nějak změnilo od té doby, co se stal papežem?

“Jaký byl a co se přidružilo později…Zmíním se o trpělivosti. Pamatuji si, že jsem si jednou zapsal do duchovního deníku: „Ohromuje mne na něm naprostá absence netrpělivosti“. Bylo patrné, že vzhledem k jeho vrozenému neklidu, nejednal impulzívně, nýbrž s diskrétní láskou, jak říkají jezuité. A v této příslovečné lásce vyrostl natolik, že někteří lidé tuto ctnost považují za slabost, což zdaleka není. Jeho trpělivost a mírnost totiž otevírá a ponechává prostor Duchu svatému. Mluvím o tom, protože výchova spočívá v nesmírné trpělivosti, ve které se nesou kupředu dlouhodobé a nezvratné procesy. Guardini poznamenává, že „obýváme trpělivost Boha Otce“. Dále bych rád mluvil o Bergogliově schopnosti rozlišovat, která mne kromě jeho dobroty zaujala od samého počátku. První krok – jeho schopnost přijímat realitu takovou, jaká je. Vždy se tu vyskytoval příměr brankáře, který se snaží zachytit míč tam, kam mu ho vstřelí. Bergoglio není člověk, který by měl strach z citů – jsou dobré a reálné. Je třeba prohlásit: „Tak to cítím!“ Pak je nutné intepretovat, zda něco pochází od dobrého či zlého ducha, a posoudit to, k čemu svolíme. Sám k tomu říkával: „V letech, které následovaly po mé školní docházce, velmi vzrostla má schopnost dobrého cítění, takže jsem si uvědomil, že základy byly položeny v onom ročním internátě. Tam mne totiž vychovali k citu jako hodnotě srdce. Nemluvím o sentimenalismu, ale o citu jako hodnotě srdce“.

V exhortaci Amoris laetitia papež věnuje jednu důležitou kapitolu výchově dětí – jaké jsou klíčové body této úvahy, kterou možná sdělovací prostředky trochu opominuly, protože se věnovaly jiným tématům papežského dokumentu?

“Na milánském stadionu papež rodičům poradil, aby si přečetli čtvrtou kapitolu Amoris laetitia o lásce v manželství. Děti se na nás dívají, řekl, a vnímají, jestli se rodiče mají rádi. Láska vychovává dobře a vždy nachází ten nejlepší způsob výchovy, pokračoval a doporučil rodičům, aby pečovali o své děti, jejich radost a naději. Výchova srdce záleží výlučně na otcovi a matce, protože srdce má vždy poslední slovo. V sedmé kapitole exhortace papež vybízí rodiče, aby děti vychovávali k takovéto citové zralosti, která se ujímá nejhlubších tužeb srdce. Pedagogická kritéria Amoris laetitia nespočívají na radikálních zákazech a povoleních. Silně se tu přitakává radosti z lásky, která rozšiřuje srdce rodiny. Jaké vlastnosti má toto přitakání? – ke kladným principům tu náleží gradualita, protože v dobru je stále možné růst a dozrávat. Zákaz je tu naopak krajním horizontem a odvrací hřích, vedoucí ke smrti. Zákaz vždy stojí ve službě přitakání – děti proto nezískávají zralost vlivem mnoha zákazů, nýbrž díky gradualitě mnohých přitakání. Papež jen v malé míře užívá „ne“. Jistě – nečiň zlo, to je zřejmé, o pravdě se nevyjednává. Avšak, stejně jako doma, pak ihned přichází odpuštění, milosrdenství, nová příležitost – neodsuzuj, nesuď…Toto je pedagogika milosrdenství, která s dětskými omezeními nenakládá hrubě, nýbrž s nekonečnou láskou a trpělivostí; brání pšenici před těmi, kdo chtějí stůj co stůj vytrhat koukol.“



(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.3.19 Bergoglio za diktatury zachránil víc lidí než známo
24.7.18 Otec Fiorito a Bergoglio – lidová zbožnost a teologie kultury
3.4.18 František kněze zneklidňuje, říká argentinský jezuita Fares
21.10.17 Patriarcha Bartoloměj: Františkův pontifikát je radikální
13.9.17 Papežova slova odvrátila kolumbijskou ženu od eutanázie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Jednání vietnamské delegace na vatikánském státním sekretariátu

Tvář Amazonie očima dlouholetého misionáře

Papež František se soukromě zúčastnil mše svaté u hrobu sv. Pia X.

Arcibiskup Gallagher: Neživit nacionalistické ani europeistické extrémismy

G. Weigel: Proces proti kardinálu Pellovi připomíná časy stalinismu

Arcibiskup Jurkovič: Pouť papeže do Japonska bude voláním po míru

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Polský episkopát o hrozící depravaci dětí ve školách ideologií LGBT

Papež: Víra vytváří nový způsob vztahů mezi Pánovými učedníky

Soud zamítl odvolání kardinála Pella

Papež vyzývá k revitalizaci demokracie: nepřihlížet k tomu, jak elity budují světový řád

Kard. Bassetti: Hledět na migraci z různých perspektiv

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »všechno měli společné« (Sk 4, 32)

Publicistika: O alternativních dějinách člověka

Publicistika: Nevinná krev vylitá na cesty světa

Rozhovory: Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv srpen 19
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru