Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Církev nás vybízí ke konverzi myšlení podle Kristova učení,“ kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Náboženství a víra nehledá okázalost. Svatý otec komentoval první liturgické čtení (1 Král 5,1-15a) o uzdravení Námana a Lukášovo evangelium (4,24-30), kde Ježíš vysvětluje, že prorok ve svém domově není vítaný. Papež poukázal na to, že církev v postní době vybízí nejen ke konverzi jednání a cítění, nýbrž také myšlení či způsobu myšlení.

„Církev nám říká, že máme změnit svoje jednání. Mluví o postu, almužně a pokání. Je to obrácení činů. Konat nové skutky novým křesťanským stylem, který zavádějí blahoslavenství a 25. kapitola Matoušova evangelia. Církev mluví také o konverzi cítění. City potřebují rovněž obrácení. Pomysleme kupříkladu na podobenství o milosrdném Samaritánovi, o konverzi k soucitu. Dnes nás však vybízí ke konverzi myšlení, a to nejenom v tom, co myslíme, nýbrž jak myslíme, tedy ve způsobu myšlení. Přemýšlím křesťansky nebo pohansky? Toto nám dnes sděluje církev.“

Potom papež komentoval příběh o uzdravení malomocného Syřana jménem Náman, který „přišel za Elizeem, aby jej uzdravil. Prorok mu vzkázal, aby se sedmkrát umyl v Jordánu. »Copak nejsou řeky damašské lepší než všechny vody izraelské?« - rozhněval se Náman a chtěl se vrátit, aniž by tak učinil. Tento muž – dodal papež – očekával nějaký spektákl. Boží styl je však jiný. Uzdravuje jiným způsobem. Něco podobného  – pokračoval – se stalo v Nazaretské synagoze, kam přišel Ježíš. Nejprve se všichni divili, žasli a byli spokojeni.

„Vždycky se však najde nějaký mluvka, který začne: »Copak to není syn tesařův? Čemu to učí? Na jaké univerzitě studoval?« - Ano, je to syn Josefův. A názory se začnou křížit, lidé mění postoj a nakonec chtějí Ježíše zabít. Od obdivu a úžasu k odhodlání zabít jej. Také oni si přáli spektákl. »Ať udělá nějáký zázrak, který prý udělal v Galileji, a my uvěříme.« Ježíš však vysvětluje: »Žádný prorok není vítaný ve svém domově«. Odporujeme totiž tomu z nás, kdo říká, že se můžeme změnit. Někdo by měl okázale vystoupit, abychom se změnili. Náboženství není spektákl. Víra není okázalost. Je to Boží slovo a Duch svatý, působící v srdci.“

Církev – zdůraznil papež – nás tedy vybízí, abychom změnili způsob myšlení, styl myšlení. Je možné odrecitovat Krédo i všechna dogmata církve, ale nečiní-li se to v křesťanském duchu, není to k ničemu.

„Konverze myšlení. Obvykle tak nesmýšlíme. Není to běžné. Také způsob myšlení, způsob, jak věřit, totiž potřebuje konverzi. Musíme si klást otázku: V jakém duchu smýšlím? V Pánově duchu nebo ve svém, v duchu komunity, do níž patřím, nebo skupinky či sociální třídy nebo politické strany, kam patřím? V jakém duchu smýšlím? Musím se ptát, zda opravdu smýšlím v Božím duchu. A prosit o milost rozlišování, kdy přemýšlím ve světském duchu a kdy v Božím duchu. Prosit o milost konverze myšlení.“

Kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.