Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

24.3.2018 

O křesťanské čistotě - postní kázání otce Cantalamessy

„Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne; ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.“ (Řm 13,12-14)

Páté a poslední postní kázání pro papeže a římskou kurii věnoval o. Raniero Cantalamessa křesťanské čistotě. Úvodní text z listu Římanům mluví o „skutcích temnoty“, které Apoštol jinde nazývá „žádostmi nebo  nebo skutky těla“ zatímco „výzbroj světla“ na jiných místech označuje za „skutky nebo plody Ducha“. Jak papežský kazatel zdůraznil, sv. Pavel mluví o velmi těsné spojitosti mezi čistotou a svatostí, čistotou a Duchem svatým. „Neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení! Zdržujte se smilství; naučte se každý držet svoje tělo ve svaté kázni a počestnosti, ne ve chtivé žádostivosti jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v této věci nezkracuje a nepodvádí svého bratra, protože Pán to všechno přísně trestá…“(1 Sol 4, 36), čteme v listu Soluňanům.

Sv. Pavel používá pro charakteristiku tělesné žádostivosti řecké slovo porneia, tedy nečistota – a základ moderního výrazu pornografie – proti němuž staví panování nad sebou, sebeovládání (enkrateia). Základní ideou tohoto termínu, překládaného podle kontextu jako prostituce, smilstvo nebo nestydatost, je představa „prodávání se“, odcizování vlastního těla.

„Termíny užívané sv. Pavlem nám tedy říkají, že k vlastnímu tělu a sexualitě můžeme mít dva protikladné postoje: první je plodem Ducha a druhý je skutkem těla, první je ctnosí a druhý neřestí. První postoj znamená zachovat vládu nad sebou a vlastním tělem, druhý prodávání či odicizování vlastního těla, tedy nakládání se sexualitou podle libosti, účelově a s cíli odlišnými od těch, pro které byla stvořena; tedy nakládání se sexuálním aktem jako s prodejným, ačkoli nemusí vždy jít o peníze, jako v případě prostituce ve vlastním slova smyslu, ale o egoistické požitky zacílené samy na sebe.“

Už pohanští moralisté, stoici a epikurejci, vyzdvihovali sebeovládání, ale pouze jako nástroj ke získání vnitřního klidu a k překonání vášní. Čistota pro ně byla výsledkem správného uvažování. První křesťané posunují tyto koncepty, v nichž nechybí prvky převratné novosti, ještě dále. Papežský kazatel to ukázal na analýze pasáže z  6. kapitoly 1. listu Korinťanům (v. 12-20), kde - jak se zdá – sv. Pavel reaguje na pokusy místní komunity vztahovat jeho „všechno je dovoleno“ také na ospravedlňování hříchů proti čistotě. Apoštol na tomto místě vrhá zcelá nové světlo na morálku: čistota vyvěrá z Kristova tajemství. Není proto dovoleno oddávat se nečistotám a zacházet s tělem podle libosti, protože už nepatříme sobě, nýbrž Kristu.

„Pohanská motivace je v jistém smyslu převrácená. Nejvyšší hodnotou, kterou je třeba chránit není již možnost sebou disponovat, nýbrž „ne-disponovat“ sebou samým. „Tělo však není pro smilnění; je pro Pána a Pán pro tělo! (1 Kor 6,13): posledním důvodem čistoty je tedy to, že „Ježíš je Pán!“ Jinými slovy křesťanská čistota nespočívá ani tolik v ovládání svých instinktů rozumem, jako v ustanovení vlády Krista nad celým člověkem, nad rozumem i instinkty.“

Svatý Pavel osvětluje dále tento kristologický základ čistoty, když říká, že křesťané nepatří Kristu na způsob vlastnictví, nýbrž tvoří jeho tělo! Celá záležitost se tak stává daleko delikátnější, kdo  koná nečisté skutky, dopouští se znesvěcení, násilí na těle Božího Syna. A Pavel pokračuje pasáží o těle jako chrámu Ducha svatého (1 Kor 6,19) a na jiném místě varovně dodává: „Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh“ (1 Kor 3, 17). Lidská důstojnost je totiž nesmírná a lidské tělo je určeno ke vzkříšení:

„Křesťanská čistota se nezakládá na pohrdání tělem, nýbrž naopak na velké úctě k jeho důstojnosti. Evangelium – jak říkali Otcové církve v polemice s gnostiky – nehlásá spásu „od“ těla, nýbrž spásu těla. Ti, kdo považují tělo za „vnější oděv“, který zanecháme tady na zemi, neshledávají důvody, jaké mají křesťané, aby je zachovali neposkvrněné.“

Lidské tělo má tedy oslavovat Boha a to se děje tehdy, když člověk žije svoji sexualitu a tělesnost v láskyplné poslušnosti Boží vůli, tedy v souladu s tím, co je původním Božím záměrem a přirozeností, kterou tělu vetknul.  Idál čistoty, chápané v tomto velikonočním tajemství, zaujímá privilegované místo v každé syntéze křesťanské morálky, dodal Otec Cantalamessa. V běžné řeči se čistota stala synonymem krásy. Mluvilo se o ní také jako o životním stylu, spíše než o jediné ctnosti.

Dnes je však tendence klást hříchy proti čistotě a hříchy proti bližnímu proti sobě a sugeruje se, že skutečným hříchem je pouze ten, který škodí druhému člověku. Někdy se dokonce ironizuje dřívější „přehnaný kult“ „krásné ctnosti“. Ačkoli je tento postoj částečně pochopitelný, protože příliš jednostranná morálka zaměřená na tělesné hříchy nakonec redukovala tuto ctnost na pouze negativní dovednost odmítat, není dobré upadat do druhého extrému, zdůraznil o. Cantalamessa. Ctnost čistoty a lásky k bližnímu totiž proti sobě nestojí.

„Čistota a láska k bližnímu se k sobě vztahují jako sebeovládání a sebedarování. Jak bych se mohl darovat, když sám sebe nevlastním, nýbrž jsem otrokem svých vášní? Je iluzí věřit, že lze autentickou službu bratřím, která vždy vyžaduje oběť, altruismus, překonávání sebe sama a velkorysost, slučovat s osobním neuspořádaným životem, usilujícím o sebeuspokojení a ukojení svých vášní. Takový život nevyhnutelně končí u zneužívání bratří, stejně jako se zneužívá vlastní tělo. Kdo nedokáže říci „ano“ bratřím, nedokáže říci „ne“ sobě samému.“

Papežský kazatel zároveň upozornil na rozšířený klam, že hříchy proti čistotě vlastně tolik neškodí, protože druhému neubližují. Ve skutečnosti však nekončí u toho, kdo je páchá. Každý hřích totiž narušuje a znečišťuje morální prostředí člověka. Ježíš tuto nákazu nazývá pohoršením, které odsuzuje v evangeliu velice silnými slovy (srov. Mt 18,6 ad; Mk 9,42 ad; Lk 17, 1 ad.). Jako názorný příklad citoval papežský kazatel epizodu z Talmudu o muži, který na člunu začal vyvrtávat pod sebou díru. Když se ostatní ptali, co to dělá, osočil se na ně: „Co je vám do toho? Copak to není díra pod mým sedadlem?
O. Cantalamessa pak poukázal na dva základní rozměry křesťanského života, které na počátku křesťanské éry dokázaly proměňovat tehdejší pohanský svět, totiž hlásání Slova, kerygma, a svědectví života, martyria. Bratrská láska a čistota života udivovaly pohany, jak dosvědčují křesťanští apologeté prvních století, považovali je za mimořádné a neuvěřitelné – vedly je ke konverzím.

„Jaká je situace v dnešním světě pokud jde o čistotu? Stejná, ne-li horší než tehdy! Žijeme ve společnosti, která v otázce mravů znovu beznadějně upadla do pohanství a modloslužby vůči sexu. Strašlivé obvinění pohanského světa, které sv. Pavel vyslovuje na začátku Listu Římanům platí doslova a do písmene o dnešním světě, zejména pokud jde o takzvaně blahobytné společnosti (srov. Řm 1,27-27.32). Také dnes se děje mnoho těchto věcí a další ještě horší, ale je tu snaha ospravedlňovat je – ospravedlňovat každou morální svévoli a sexuální perverzi – neboť, jak se říká, neubližuje druhým a neomezuje svobodu druhých  Ničí se celé rodiny a říká se: co je na tom špatného?“

Přestože moderní věda o člověku osvětlila některé podmíněnosti a popsala některé mechanismy lidské psychiky, toto poznání pozměňující některé soudy o sexuální morálce nijak nesouvisí s pansexualismem některých pseudovědeckých teorií, které popírají jakoukoli objektivní normu ohledně sexuální morálky a všechno připisují spontánní evoluci mravů. Když totiž zkoumáme to, čemu se dnes říká sexuální revoluce, „s hrůzou zjistíme, že nejde o pouhou revoluci proti minulosti, nýbrž často o revoluci proti Bohu a někdy proti samotné lidské přirozenosti“.  Co po nás jako po křesťanech žádá v této situaci Bůh? – ptá se na závěr otec Cantalamessa.

„Bůh nás volá k téže věci, k jaké volal naše první bratry ve víře: postavit se této záplavě vedoucí do záhuby. Volá nás, abychom znovu nechali před očima světa zazářit „krásu“ křesťanského života. Volá nás k boji za čistotu. Bojovat vytrvale a pokorně; ne nezbytně k tomu, abychom ihned byli všichni dokonalí.“ 

Slyšeli jste shrnutí pátého postního kázání o. Raniera Cantalamessy.



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
5.12.20 Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti