Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Rozhovory

  

18.11.2004 

Vztahy církve a státu v 60. a 70. letech

S polským historikem Dr. Andrzejem Grajewskim nejen o roli českého vysílání RV v době komunismu

Johana Bronková

Zvukový záznam rozhovoru ve formátu Real Player najdete ZDE.

V minulých dnech bádal v archivu České sekce Vatikánského rozhlasu polský historik, doktor Anrzej Grajewski. Česká veřejnost se mohla seznámit už s dvěma jeho tituly: v roce 1997 vydala Křesťanská akademie jeho knihu "Rusko a kříž", a letos vydalo nakladatelství Prostor ?Jidášův komplex?. Vedle vědeckých bádání pracuje dr. Grajewski jako zástupce šéfredaktora polského týdeníku ?Gość Niedzelny?. Využíváme příležitosti, abychom se dozvěděli o jedné z prvních historických reflexí úlohy české sekce našeho rozhlasu za minulého režimu:

Pane doktore, čím se právě zabýváte a proč jste přijel sem do Vatikánu?

Připravuji práci na téma vztahů mezi Církví a státem ve střední a východní Evropě v 60. a 70. letech. A samozřejmě jednou z jejích částí vztah Svatého Stolce k našim územím. Přijel jsem proto hledat v různých knihovnách a nemnoha ? bohužel ? archivech materiály k těmto problémům. Říkám bohužel, protože nejdůležitější materiály shromážděné v archivu státního sekretariátu jsou neuspořádané a tedy nedostupné.

Několik dní jste pracoval s archivními materiály naší sekce Vatikánského rozhlasu. Proč jste zamířil i k nám a o čem materiály českého programu vypovídají?

Ve svých vzpomínkách říká kardinál Casaroli, že Vatikánský rozhlas byl jedním s důležitých témat rozhovorů s tehdejší komunistickou vládou v Československu. Během těchto rozhovorů bylo rádio obviňováno, že je prvkem, který překáží normalizaci vztahů církev ? stát. No a vzhledem k tomu, že tehdejší vláda měla s rádiem takové potíže, chtěl jsem vidět, jaké pořady se tehdy vysílaly a jsem velmi vděčný, že mi byl umožněn přístup ke všem archivním materiálům z 60. a 70. let. Jsem z těch dokumentů opravdu nadšený.

Jak se tedy liší 60. a 70. léta?

Musím říci, že z mého hlediska jsou šedesátá léta zajímavější. Nejen období Pražského jara, ale také příjezd kardinála Berana do Říma měl za následek, že programů, které se bezprostředně vztahovaly k situaci v Československu bylo mnoho. Vysílala se celá řada komentářů. V archivu je například množství textů s osobními poznámkami kardinála Berana. To jsem velmi zajímavé věci. Z té doby je také celá řada materiálů s poznámkami nebo rukopisy biskupa Tomáška, tehdejšího apoštolského administrátora v Praze.
A pro mě je mimořádně zajímavé ? jde zřejmě o jediný zachovaný exemplář: poselství kardinála Wyszyńského k českému národu u příležitosti milénia roku 1966 (tzn. křest Polska a vznik Polského státu). Tady mezi těmi materiály, je originál tohoto dokumentu, který je opravdu velmi krásný. Mluví o spojnicích, jak to kardinál nazval, "s narodem pobratymczym" s bratrským národem. A co je zajímavé to slovo pobratymcy pak užívá také Jan Pavel II. Poprvé se s tímto slovem setkávám právě tady, ve vašem archivu u příležitosti milénia polského státu 1966. Nevím, jestli si ještě někdo pamatuje, že při té příležitosti vznikl také list adresovaný do Čech. Je opravdu krásný a stojí za to, aby ho Poláci i Češi znali. Chystám se ho zveřejnit po návratu domů.

70. léta byla daleko komplikovanější. Začíná tzv. východní politika Vatikánu. A myslím, že česká sekce měla jakési dispozice, které přikazovaly nemluvit přímo o těžké situaci církve na území Československa. Proto je řeč spíš o problémech jiných zemí, například Vietnamu, Číny... a o problémech církve v Československu toho není příliš mnoho. Kromě oficiálních dokumentů. To znamená jsou tu komentáře k cestě kardinála Casaroliho do Čech, jmenování nových biskupů. Jsou tu dvě velmi zajímavé promluvy kardinála Trochty, po té, co byl jmenován kardinálem. Jde o dvě velmi důležité výpovědi, které se snaží vystihnout také situaci katolíků v Čechách.

Ale vedle toho je obrovská kulturní publicistika. Běžné byly recense na díla vydaná na počátku 70. let nebo ještě na konci 60. let. Například dva programy byly věnovány Kunderově tvorbě. Vatikánský rozhlas ? zřejmě poprvé - odvysílal dlouhý úryvek Souostroví gulag (Alexandr Solženicyn). V 60. letech rádio častěji polemizovalo s oficiálním tiskem ? s Rudým právem nebo i s jinými médii. V 70. letech to mizí, polemický tón byl výrazně zmírněn. Ale ? a to je také zajímavé ? mnoho se mluvilo o Jugoslávii. Proč asi? Jugoslávie byla pozitivním příkladem fungování vztahů církev ? stát v socialistické zemi. Proto je jugoslávský model představován posluchačům, jako reálná možnost uspořádání vztahů církev ? stát, v podmínkách socialistického státu.

Kromě toho je v archivu samozřejmě množství materiálů náboženského charakteru, které představují naprostou většinu. Velmi zajímavá je také korespondence s posluchači. Přicházely dopisy a redakce na ně odpovídala ve vysílání, to je také velmi zajímavé.

Přicházely dopisy z Československa nebo spíš od emigrantů v zahraničí?

Z Československa.

Takže vždycky existovala zpětná vazba?

Jak ty dopisy přicházely, nevím. Měl jsem v ruce jenom materiál připravený k vysílání. To znamená, že se přečetl fragment dopisu a pak odpověď. Týkaly se především náboženských otázek. Ale zajímavé je velké množství poznámek k sociální situaci. Ani ne tak politické jako sociální. Jde zvláště o mladé lidi, kteří se ocitli v situaci normalizace a v tom, co jim nabídla tehdejší vláda. To znamená model života, který je velmi vzdálen křesťanským hodnotám. Takže přicházelo velké množství dopisů těch, kdo pomoc v této situaci hledali ve Vatikánském rozhlase. Zdá se mi, že v 70. letech byl pořad odpovídání na dopisy důležitým projevem kontaktu s Československem. Byla to vlastně jediná relace, která se v 70. letech přímo zabývala situací v zemi.

Je možné srovnávat situaci v Československu a v Polsku nebo v dalších sovětských satelitech?

Situace byla úplně jiná a je těžké ji srovnávat. Každá z těch zemí byla nějak osobitá. V Polsku byla církev silná, především díky víře lidí, ale také díky postoji primase Wyszyńského, který dokázal říct "ne" i k některým postupům vatikánské diplomacie. Možná to v tomhle rádiu nezazní diplomaticky, ale je to tak. Myslím, z časového odstupu lze říct, že pravdu měl Wiszyński a ne Casaroli. Kromě toho bych dodal, že Pavel VI. si kardinála Wyszyńského velmi vážil. Když měl o něčem pochybnosti, bral názor Wyszyńského za bernou minci.

Jedním s prvků té východní politiky byl například německý problém. Sám o obě velmi složitý, protože šlo jak o vnitřní německé problémy, tak o problémy polsko-německých hranic, dořešených přece až v 70. letech. A právě němečtí historici a ti, kdo znali reálie té doby, zdůrazňovali, že v Polsku byl hlas Wyszyńského do značné míry rozhodující.

Oproti tomu v jiných zemích byla přijata různá opatření, která se pak aplikovala ? s různým výsledkem. Ne vždy šťastným, jak je vidět z odstupu času. V tom smyslu byla role primase Wyszyńského něčím zcela specifickým. Nepochybně víc si také mohla dovolit polská sekce Vatikánského rozhlasu, konec konců stačilo číst to, co Wyszyński psal. Nota bene, dokumenty Wyszyńského byly velmi často citovány také v České sekci. Velmi často. Myslím, že to byl nejčastěji citovaný hierarcha katolické církve. Mám za to, že jde o stále stejnou věc: naši biskupové nemohou mluvit, nebo vůbec nejsou. Ale v sousedním Polsku jsou stejné problémy a je možné představovat je takovým způsobem. Myslím, že to jsou kategorie, ve kterých se uvažovalo. Když Wyszyński kritizoval některé z řešení ve vztahu církve a státu, vysílala to i česká sekce a tak se vyjadřovala i k situaci v Čechách, kterou zřejmě nemohla přímočaře kritizovat. Na základě dokumentů mi připadá zřejmé, že existovaly výrazné dispozice, které zakazovaly pojmenovávat některé věci jejich jmény.

Jak tedy hodnotíte roli České sekce Vatikánského rozhlasu v 60. a 70. letech?

Myslím, že česká společnost si neuvědomuje, jak velkou roli v té době rádio sehrálo. Nejen pokud jde o předávání základních informací nebo elementární evangelizaci, protože musíme mít na mysli že to byl hlavní úkol. Přinášelo informace ze všeobecné církve, to byly velmi zajímavé pořady. Představovalo učení aktuálního papeže. Ale odvysíláno bylo také množství zajímavých materiálů o historii křesťanství v Čechách nebo o tehdejších kulturních událostech.

Samozřejmě nejsem schopen odhadnout, kolik mělo rádio posluchačů. Ale na základě toho, co píše Casaroli, a opakuje to několikrát, že totiž komunistům jde vysílání Vatikánského rádia pod kůži, je zřejmé, že posluchači byli a nebylo jich málo. A bylo by dobré tento fenomén, ten svobodný hlas přicházející z Říma do Čech, zmapovat a zachovat. Ale to už je váš úkol.

Děkuji za rozhovor.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti