VaticanNews.va

   12. 7. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7466
Poslechem z webových stránek.4694
Četbou textů na webových stránkách.7203
Poslechem i četbou.4383


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Ježíš není vzorem ustrašenců, ani pouhou obětí

Mozart – možná špatný zednář, leč dobrý katolík

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

7.5.2018 

František: Poslušnost člověka Bohu stanoví meze poslušnosti vůči státu

Vatikán. Papež František napsal předmluvu ke knize vybraných spisů Josepha Ratzingera-Benedikta XVI. „Osvobodit svobodu. Víra a politika ve třetím tisíciletí“ (Liberare la libertà. Fede e politica nel terzo millennio, Cantagalli 2018). Výbor textů emeritního papeže s jedním dosud nepublikovaným dřívějším textem bude prezentován v Římě tento pátek.
Následuje předmluva papeže Františka:

„Vztah mezi vírou a politikou je jedním z velkých témat, jež byly vždycky středem zájmu Josepha Ratzingera – Benedikta XVI., a provází jej během celé jeho lidské a intektuální pouti. Přímá zkušenost nacistického totalitarismu jej ještě jako mladého studenta přivedla k reflexi o mezích poslušnosti státu ve prospěch svobodné poslušnosti Bohu: „Stát – říká v tomto kontextu v jednom z publikovaných textů – nepředstavuje celek lidské existence a nezahrnuje veškerou lidskou naději. Člověk a jeho naděje přesahují realitu státu, jakož i politickou sféru. Platí to nejenom pro stát nazývaný Babylón, ale pro každý druh státu. Stát není totalita. Toto zjištění snímá tíhu z beder politika a otevírá cestu k racionální politice. Římský stát byl falešný a antikřesťanský právě proto, že si nárokoval být totum všech možností a nadějí člověka. Žádal tak něco, co nelze; falzifikoval a zbídačoval člověka. A svojí totalitní lží se stal démonickým a tyranským.“

Potom, rovněž na tomto základě a po boku svatého Jana Pavla II., vypracoval a podal křesťanskou koncepci lidských práv, která je schopna teoreticky i prakticky zpochybnit totalitní nárok marxistického státu i ateistické ideologie, na níž se zakládal. Autentický rozpor mezi marxismem a křesťanstvím totiž podle Ratzingera nespočíval v přednostní pozornosti křesťana vůči chudým. „Musíme se naučit znovu – nikoli na teoretické rovině, nýbrž ve smýšlení a jednání – že vedle reálné Ježíšovy přítomnosti v církvi a ve svátosti existuje jiná reálná Ježíšova přítomnost v maličkých, zdeptaných tímto světem, v těch posledních, ve kterých si přeje být rozpoznán námi,“ píše Ratzinger již sedmdesátých letech s onou teologickou pronikavostí a zároveň snadnou přístupností, jež jsou vlastní autentickému pastýři. Zmíněný rozpor, jak zdůrazňuje v polovině osmdesátých let, není dán nedostatečným cítěním církevního magisteria pro rovnost a solidaritu, tedy chybějícím poukazováním na skandál nerovností mezi bohatými a chudými, ať už jde o netolerované nerovnosti mezi bohatými a chudými zeměmi anebo mezi společenskými stavy na území téhož státu.“ Ratzinger poznamenává, že hluboký rozpor je - spíše než marxistickou koncepcí nebe na zemi a vykoupením člověka na tomto světě – dán propastným rozdílem, který vyvěrá z toho, jak má k tomuto vykoupení dojít: „Dojde k němu osvobozením ode všech závislostí anebo je jedinou cestou k osvobození naprostá závislost na lásce, závislost, která je v posledku pravou svobodou?“

A takto je nám po třicet let průvodcem na cestě k porozumění naší přítomnosti svědectvím ustavičné svěžesti a vitality svého myšlení. Dnes totiž  jako nikdy předtím stojíme před tímtéž pokušením odmítnutí jakékoli závislosti na lásce, která není lidskou láskou k vlastnímu , „egu a jeho choutkám“, a v důsledku toho před rizikem „kolonizace“ svědomí ideologií, která popírá zásadní jistotu, že člověk existuje jako muž a žena, jimž je svěřeno poslání předávat život; onou ideologií, která se posouvá až k plánované a racionální produkci lidských bytostí a která – možná s jakýmsi „dobrým“ cílem – dochází k názoru, že je logické a dovolené eliminovat to, co již není považováno za stvořené, darované, počaté a zrozené, nýbrž udělané námi.

Tato zdánlivá lidská „práva“ jsou orientována na sebezničení člověka, jak nám působivě a mocně ukazuje Josef Ratzinger, a mají jediný společný jmenovatel, totiž velkou negaci: popření závislosti na lásce, popření, že člověk je Boží stvoření, láskyplně Bohem učiněné k Jeho obrazu, a toužící po Bohu jako laň po vodách bystřin (srov. Žl 41). Je-li popírána tato závislost stvoření na Stvořiteli; je-li negován tento vztah lásky, je vlastně odmítána pravá velikost člověka, záštita jeho svobody a důstojnosti.

Obrana člověka a lidskosti před ideologickými redukcemi moci dnes opět vyžaduje, aby poslušnost člověka Bohu kladla meze poslušnosti státu. Přijmout tuto výzvu ve skutečné a opravdové změně epochy, kterou dnes prožíváme, znamená bránit rodinu. Ostatně již svatý Jan Pavel II., který jasně pochopil rozhodný význam této otázky a právem byl nazván „papežem rodiny“, nikoli náhodou zdůrazňoval, že „budoucnost lidstva závisí na rodině“ (Familiaris consortio, 86). A v tomto smyslu jsem také já podtrhnul, že „prosperita rodiny je rozhodující pro budoucnost světa a církve“ (Amoris laetitia, 31).

Jsem proto obzvláště rád, že mohu uvést tento druhý svazek vybraných spisů Josepha Ratzingera na téma „politika a víra“. Spolu s jeho objemným Opera omnia mohou nejenom nám všem pomoci chápat naši přítomnost a nacházet solidní orientaci k budoucnosti, nýbrž být také pravým a vlastním inspiračním zdrojem pro politickou aktivitu, která bude kladením rodiny, solidarity a rovnosti do středu svojí pozornosti a svých programů, opravdu prozíravě hledět do budoucnosti.“



(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
2.7.20 Papež František píše Benediktovi XVI.
16.4.19 Petrův nástupce popřál Benediktovi XVI. k 92. narozeninám
22.12.18 Předvánoční výměna přání mezi Františkem a Benediktem XVI.
15.11.18 František i Benedikt XVI. varují před rozkladem ideje lidských práv
7.11.17 Bergoglio v roce 2005 vyzval k volbě Ratzingera



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sophia

František prosí svatého Benedikta o radost a naději

Hrdinské ctnosti patnáctiletého italského mladíka a další dekrety

Papež se modlí za nemocné kněze z buenoaireských chudinských čtvrtí

Bývalý prezident Evropské centrální banky se stává členem papežské akademie

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

Katedrála Notre Dame bude obnovena bez moderních dodatků

Rodina buduje církev, ale dnes potřebuje pomoc

Nejvyšší soud USA přiznal náboženským institucím právo na výhradu svědomí

Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Virus modlitbu nezastaví - říká arcibiskup Pizzaballa

 Nově na webu
Svatý otec: Roztěkanost může vést ke ztrátě víry

Publicistika: O misionáři a sexuologii

Publicistika: O mravnosti hry v šachy

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv červenec 20
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu