Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Na dnešek připadá v Itálii a v mnoha jiných zemích slavnost Nanebevstoupení Páně. Tato slavnost obsahuje dva prvky. Jednak orientuje náš pohled k nebi, kde oslavený Ježíš zasedl po pravici Otce (srov. Mt 16,19), a jednak nám připomíná počátek misijního poslání církve. Proč? Poněvadž zmrtvýchvstalý Ježíš při svém Nanebevstoupení posílá svoje učedníky šířit evangelium do celého světa. Nanebevstoupení nás tedy vybízí, abychom pozvedli zraky k nebi a potom hned pohlédli na zem a chopili se poslání, které nám dal zmrtvýchvstalý Pán.
K tomu nás vybízí dnešní evangelium (Mk 16,15-20), ve kterém k Nanebevstoupení dochází hned po poslání, které Ježíš svěřuje apoštolům. Je to nedozírné, tedy doslova bezmezné poslání, které přesahuje lidské síly. Ježíš totiž říká: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!“ (v.15). Zdá se, že je to vskutku příliš smělé poslání, které Ježíš svěřuje malé skupince prostých mužů bez velkých intelektuálních schopností! A přece tato skrovná družina, jež je vzhledem k velkým mocnostem světa bezvýznamná, má přinášet Ježíšovo poselství lásky a milosrdenství do všech koutů světa.
Tento Boží plán však může být uskutečněn pouze mocí, kterou apoštolům udělí Bůh sám. V tomto smyslu je ujišťuje Ježíš, že jejich poslání bude podporovat Duch svatý. A říká: „Až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8). Tak se toto poslání mohlo uskutečnit a apoštolové započali toto dílo, ve kterém pak pokračovali jejich nástupci. Poslání, které Ježíš svěřil apoštolům, se uskutečňuje během staletí a trvá i dnes. Vyžaduje spolupráci nás všech. Každý z nás totiž mocí křtu, který obdržel, je sám uschopněn zvěstovat evangelium. Je to právě křest, který nás uschopňuje a také podněcuje, abychom byli misionáři a zvěstovali evangelium.
Nanebevstoupení Páně zahajuje novou formu Ježíšovy přítomnosti mezi námi a žádá nás, abychom měli oči i srdce připravené k setkání s Ním, sloužili Mu a dosvědčovali Jej druhým. Jde o to, abychom byli muži a ženami Nanebevstoupení, to znamená hledali Krista na stezkách své doby a nesli Jeho slovo spásy až na konec země. Na této pouti potkáváme samotného Krista v bratřích, zejména v těch nejchudších, kteří na svém těle zakoušejí tvrdou a ubíjející zkušenost starých i nových forem chudoby. Jako Kristus na počátku poslal svoje apoštoly mocí Ducha svatého, tak dnes posílá se stejnou silou nás všechny, abychom poskytovali konkrétní a viditelná znamení naděje. Ježíš nám totiž dává naději, neboť vstoupil na nebe a otevřel nám nebeské brány a naději, že tam dojdeme i my.
Panna Maria, která jako Matka zabitého a vzkříšeného Pána živila víru prvotní komunity učedníků, ať pomáhá také nám, jak vybízí liturgie, pozvedat srdce vzhůru, a odvážně rozsévat evangelium v konkrétních životních a dějinných situacích.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
